1.	Vymezení sociologie a sociologie výchovy

1.1	Sociologie – její úkoly a problémy

1.2	Sociologie a pedagogika

1.3	Sociologie výchovy

2.	Sociologické směry

2.1.	Teorie strukturálně funkcionalistická

2.1.1

Funkcionalisté

2.2	Teorie konfliktu

2.3.	Teorie symbolického interakcionismu

2.3.1

Teoretici symbolického interakcionismu

3.	Socializace

3.1	Vymezení socializace

3.2	Sociální skupiny – její znaky a rozdělení

3.3	Rodinná socializace

3.4	Školní socializace

3.4.1

Vrstevnické skupiny

3.4.2

Škola a její funkce

3.5.	Socializace v povolání

Závěr

“3.4 Školní socializace
Škola vychovává děti a mládež podle určitých, přesně definovaných cílů, které se objevují v učebních a výchovných plánech a zkušebních požadavcích. Škola je podle Schelského rozhodujícím centrálním řídícím místem pro budoucí sociální jistotu, pro budoucí zařazení a pro míru budoucích spotřebních možností. Socializační procesy ve škole jsou silně ovlivněny mimoškolními podmínkami – ti, kteří nastupují do školy, již prošli určitým procesem socializace (rodina, jesle, MŠ ..)

V boji proti patologickým jevům (např. drogy, AIDS, alkohol..) ve škole nebo mezi mladými pomáhají tzv. PEER programy. Jejich principem je aktivní zapojení předem připravených vrstevníků do školního prostředí.Hlavní zásadou peer programu je ta, že dospělí by neměli vykonávat to, co zvládnou aktivisté.

3.4.1 Vrstevnické skupiny
V předchozí části se objevil pojem vrstevník, vrstevnická skupina. Jde o skupinu dětí či mládeže přibližně stejného věku, která praktikuje své vlastní formy společného žití a zvládání reality. Do počátku puberty je složení těchto skupin homogenní, teprve s pubertou se vytváří skupiny heterogenní „bandy“. Tyto skupiny mají své kvality:
• vlastní řečové formy, mínění, chování
• vnější příznaky . rockeři, punkeři, skinheadi
• hrají pro mladé lidi často důležitou roli

Vrstevnické skupiny mají své tři základní funkce:
• socializační – chování, jednání, možnosti a pozice členů skupiny atd.
• sociální ochrany – poskytuje podporu a bezpečí tam, kde jsou minimální naděje na úspěch
• emociální a sociální – prožitky a emoce, vztahy – může vzniknout i odstup od školních institucí

3.4.2 Škola a její funkce
Škole jsou připisovány v podstatě následující funkce
• personalizační – podpora individuality žáka
• kvalifikační – žák získává znalosti, dovednosti a schopnosti, které se jeví do budoucna jako žádoucí
• selekční – školní výsledky a životní šance žáky roztřídí
• integrační – škola žákům zprostředkuje vstup do společnosti
Naplňování těchto školních funkcí je v prvé řadě ovlivňováno vzdělávací politikou a školskou správou. Společenské trendy, pedagogický rozvoj a práce učitele také více méně stanovují povahu a způsob naplnění funkcí školy.

Pokud budou optimálně naplňovány funkce školy a mnohostranný školní život bude v optimální podobě, potom nám vznikne škola ideální (dobrá). Na základě určitých očekávání žáků a učitelů můžeme stanovit znaky této školy:
• dobře strukturovaná
• dobrý ředitel
• výborní učitelé
• dobře vybavená
• přátelská k učitelům
• středobodem jsou žáci
• inovativní
• spolupráce s okolním prostředím
• demokratická
• partnerství mezi žákem a učitelem
• má své znaky, strukturu, kulturu
• vysoká didaktická úroveň atd.
Pro každého však pojem dobrá škola může vyvolávat další možné znaky a charakteristiky.

Na školní socializaci úzce navazuje socializace v povolání. Lze ji chápat dvojím způsobem
• příprava na budoucí povolání a v rámci této přípravy si osvojuje i sociální role potřebné pro výkon zvolené profese
• permanentní proces vzdělávání jedince vzhledem k požadavkům vyplývajícím z výrobního procesu (technické novinky, novinky v organizaci práce …)"