1.	Cílová skupina

2.	Postoj k reklamě se sexuálními motivy

3.	Důležitost propojení

4.

Zdroje

“Cílová skupina
Když se tvůrci reklam rozhodují o tom, zda v reklamě použít erotický prvek, měli by zvážit, koho touto reklamou chtějí oslovit. Erotické reklamy vnímají odlišně různé národnosti. Jak ukázal výzkum společnosti Factum Invenio Češi jsou k reklamám s erotickými a sexuálními motivy velmi tolerantní. Pouze 6,1% dotázaných tento typ reklamy pobuřuje. Oproti tomu konzervativnější Poláci měli takto odmítavých reakcí 17,4%. Nejvíce Čechů a Slováků uvedlo, že se jim erotické motivy líbí, pokud mají vztah k výrobku. Největší skupina Maďarských a Polských respondentů uvedla, že se jim příliš nelíbí, ale nevadí jim.
Postoj Američanů je také odlišný. Ti považují nahé lidi v reklamách za směšné, což můžeme vidět na příkladu kampaně ochránců zvířat PETA. Na jednom vyobrazení byla pózující nahá Kim Bassingerová s textem: „Krása neznamená nosit kůži někoho jiného“. V ohlasu na tuto kampaň si poté čtenáři časopisu Time mohli přečíst: „Ukazováním nahoty se pro zvířata ničeho nedosáhne. Lidé, kteří se podívají na takový obraz, to přivádí na myšlenku, něco si na sebe vzít a zahřát se, než něco ze sebe svléct.“
Důležité je samozřejmě také pohlaví. Jednoznačně pozitivní postoj k této reklamě má 20% mužů, ale pouze 8% žen. Ženy dávají přednost eroticko-romantickým motivům a muži preferují sexuální motivy. Větší toleranci vyjadřují samozřejmě mladší a s rostoucím věkem je postoj respondentů čím dál víc kritičtější."

Obsahuje graf a fotografii.