1.	Dotazník na slovanský jazyk

1.1	Zařazení, charakter, vývoj památky

2.	Grafika, fonetika

2.1	Abeceda, znaky

2.2

Čtení

2.3

Přízvuk

2.4	Konjugace, deklinace

2.5

Časy

3.	Ukázka textu

“abeceda

А а (a) Б б (b) В в (v) Г г (h) Ґ ґ (g) Д д (d) Е е (e) Є є (je) Ж ж (ž) З з (z) И и (y) І і (i) Ї ї (ji) Й й (j) К к (k) Л л (l)
М м (m) Н н (n) О о (o) П п (p) Р р (r) С с (s) Т т (t) У у (u) Ф ф (f) Х х (ch) Ц ц (c) Ч ч (č) Ш ш (š) Щ щ (šč)
Ь ь (měkký znak) Ю ю (ju) Я я (ja)

zvláštní grafické znaky a jejich fonetická transkripce
І і (i) Ь ь ( měkký znak) Е е (e) Є є (je) И и (y)
Ї ї (ji) Г г (he) Ґ ґ (ge)

opozice dlouhá x. krátká samohláska (ano/ne, příklady) NE –délka není významotvorná, objevuje se pouze jako průvodní vlastnost
přízvučných samohlásek

informace o přízvuku, příklady

je dynamický =silový, větší než v češtině, ale ne natolik, aby došlo k redukci nepřízvučných samohlásek
je volný, pohyblivý (při flexi mění místo), rozlišuje význam slov:
např.: дорóга (cesta) X дорoгá (drahá) [doroha]

pravidla čtení

• Znaky є, ю, я po některých souhláskách změkčují předchozí souhlásku a samy se vyslovují jako "e", "u", "a" (např. ve slově дякую = ďákuju, ne djákuju), tedy stejně jako v ruštině.
• o se čte vždy jako o
• přízvuky se neoznačují

Redukce samohlásek bez přízvuku (ano/ne, příklady)
NE

opozice tvrdé/měkké souhlásky (ano/ne, příklady) Viz. výše

Jak dopadla metateze likvid (výsledek, příklady)"

Skládá se ze čtyř tabulek.