1.	Vnější informace

1.1	Zařazení, mluvčí

1.2	Vývoj, památky

1.3

Dialekty

2.	Grafika, fonetika

2.1	Abeceda, znaky

2.2

Přízvuk

2.3	Pravidla čtení

2.4	Deklinace, konjugace

2.5

Časy

3.	Ukázka textu

“skloňování jmen (ano/ne) Ano.

Pokud skloňuje – počet pádu, srovnat s češtinou Ruský jazyk má 6 pádů. Na rozdíl od češtiny nemá 5. pád. Ruština pro tuto možnost užívá 6. pád.

Pokud skloňuje – deklinace typu žen-a a dub Typ žena – Sg. Typ dub – Sg.
1. школа 1. завод
2. школы 2. завода
3. школе 3. заводу
4. школу 4. завод
6. (о) школе 6. (о) заводе
7. школой 7. заводом

Typ žena - Pl. Typ dub - Pl.
1. школы 1. заводы
2. школ 2. заводов
3. школам 3. заводам
4. школы 4. заводы
6. (о) школах 6. (o) заводах
7. школами 7. заводами

duál (ano/ne, příklady) Duál se vyskytuje jen u podstatných jmen mužského rodu. Objevuje se s čísly 2, 3, 4 a slovem oba/obě.
Př.
Sg.: 1 новый завод; Pl. bez číslovky: новые заводы; duál: 2,3,4 новых завода; Pl. s číslovkou: 5 новых заводов.

určitý člen (ano/ne, příklady) Ne.

Prézens – konjugujte nějaké sloveso v prézentu

Singulár
1. я делаю
2. ты делаешь
3. он делает

Plurál
1. мы делаем
2. вы делаете
3. онu делают

konjugace v prezentu slovesa být Sloveso být se v prezentu nečasuje.

minulé časy sloves (kolik je, jak se jmenují - má např. jazyk Aorist a Imperfektum - příklady konjugace na každý jednotlivý minulý čas)
V ruštině je jeden minulý čas. Nemá Aorist a Imperfektum.

Konjugace:

Singulár Plurál
1. я читáл 1. мы читáли
2. ты читáл 2. вы читáли
3. он читáл 3. они читáли
онá читáлa
онó читáлo

infinitiv (ano/ne, jak vypadá, příklady) Ano. Má u převážné většiny sloves zakončení na ть.

Přípona –ти je vždy přízvučná (kromě sloves na Вы-: нестu - вынести). V češtině těmto příponám odpovídá přípona -ti (-t). Přípona -ti je knižnější. Třetí příponou sloves v infinitivu je -чь (odpovídá etymologicky českému -ci): мочь - moci, течь - téci, толочь - tlouci apod. Použití infinitivu je v ruštině širší než v češtině.
supinum (ano/ne, příklad) Ne."