1.

Úvod

2.	Původ a obsah Vánoc

2.1	Tradice betlémů

2.2	Symboly Vánoc

2.3	Vánoční zvyky

2.3.1

Krájení jablka

2.3.2

Pouštění lodiček

2.3.3

Házely střevícem

2.3.4

Lití olova

2.3.5

Půst

2.3.6

Šupiny z kapra

2.4	Staročeské Vánoce

2.5	Vánoce v České republice v dnešní době

2.6	A jak se vlastně Vánoce slaví u nás, v České republice?

3.	Vánoce ve světě

3.1

Austrálie

3.2

Brazílie

3.3

Bulharsko

3.4

Dánsko

3.5

Finsko

3.6

Francie

3.7

Itálie

3.8

Mexiko

3.9

Německo

3.10

Norsko

3.11

Polsko

3.12

Rusko

3.13

Španělsko

3.14

USA

3.15	Velká Británie

4.	Vánoce ve 20 jazycích

“Skoro v každé domácnosti se v dnešní době dodržuje starý zvyk, kterým je půst. Na Štědrý den se nejí, dětem se slibuje, že večer uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.

Asi nejvíce zvyků se ale týká štědrovečerní večeře, kdy se na stůl chystá o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta, pod talíře se schovávají šupinky z kapra, aby se nás i v příštím roce držely peníze a říká se, že od stolu se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře.

Staročeské Vánoce

Vánoce byly oficiálně zařazeny do církevního kalendáře roku 336. Naši předkové je začínali slavit čtyři týdny před Štědrým dnem. Tomuto období se dodnes říká advent. Za dob našich předků to byla doba určená k pokání a náboženským meditacím. Lidé měli dodržovat půst, kdy nebylo dovoleno konzumovat žádné maso mimo rybího.
Největším staročeským zvykem bylo koledování. Koledníci hromadně obcházeli v přestrojení domy, opakovali písně a sbírali dárky. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů. Církev ovšem vytýkala koledníkům nevázanost a byla i proti přestrojování mužů za ženy a naopak a proti přestrojování za zvířata, a proto nakonec lidové kolední obchůzky zakázala a začala zavádět kolední obchůzky kněží.
Staročeské Vánoce začaly dopoledním zdobením stromečku, a to jablky, ořechy, perníky a slaměnými ozdobami. Na špičku se připevňovala velká betlémská hvězda. Odpoledne se hospodyně věnovaly přípravě jídla. Hospodář svázal několik klasů obilí, namočil je do svěcené vody a vykropil s nimi celé stavení. Po vesnici obcházel obecní trubač, hrál lidem koledy a dostával za to drobné dárky a výslužky. Sváteční stůl se pokrýval bílým ubrusem a jeho nohy se omotaly řetězem, který měl symbolizovat rodinný kruh a měl chránit polnosti hospodáře před zloději. Doprostřed stolu se položila ošatka s česnekem, kterému byla přisuzována ochranná moc. Vedle byl položený křížek, svícen, bochník chleba a hrníček medu. Po východu první hvězdy zasedla celá rodina ke stolu, otec přednesl modlitbu, nakrájel chleba, krajíce pomazal medem a podával je ostatním. Nikdo krajíce při krájení nesměl počítat. Jestliže při rozdávání nějaký zbyl, znamenalo to, že do rodiny někdo přibude. Jestliže jich bylo málo, znamenalo to, že někdo zemře nebo odejde do světa. Jako štědrovečerní večeře se podávala houbová polévka a kuba, což je tradiční staročeská směs z krupek, hřibů a česneku. Dalším chodem byl hrách na sladko sypaný cukrem a strouhaným perníkem. Na stole také byla sušená jablka, ořechy, vánočka a závin. Vyvrcholením štědrovečerních oslav
byla půlnoční mše. Všichni lidé z vesnice se sešli v kostele, kde zakončili tento sváteční den společnou písní Narodil se Kristus pán."

Obsahuje fotografie a notový zápis koledy Narodil se Kristus Pán.