1.

Úvod

2.	Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu

2.1	Dopady cestovního ruchu na přírodní a kulturní prostředí

2.2	Základy trvale udržitelného cestovního ruchu

2.2.1

Trvale udržitelný rozvoj

2.2.2

Trvale udržitelný cestovní ruch

2.2.3

Ekoturistika

2.2.4

Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu

3.	Cestovní ruch v regionu Národního parku Šumava

3.1	Základní charakteristika a zonace území

3.2	Lokalizační předpoklady NP Šumava

3.2.1

Geomorfologické poměry

3.2.2

Klimatické poměry

3.2.3

Hydrologické poměry

3.2.4

Flora

3.2.5

Fauna

3.2.6

Atraktivity území

3.3	Selektivní faktory cestovního ruchu

3.4	Realizační podmínky

3.5	Turistika na Šumavě

3.5.1

Pěší turistika

3.5.2

Cykloturistika

3.5.3

Lyžařská turistika

3.5.4

Naučné stezky

3.5.5

Vodní turistika

3.5.6

Hipoturistika

3.5.7

Zařízení pro návštěvníky se sníženou mobilitou

3.5.8

Táboření, hygienická zařízení

4.	Výzkum předpokladů rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu v regionu Národního parku Šumava

4.1	Výzkum návštěvnosti Šumavy

4.1.1

Analýza návštěvnosti

4.2	Vlastní výzkum

4.2.1

Vyhodnocení dotazníků

4.3	Závěry z provedených výzkumů

5.	Návrhy pro další možnosti rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu v regionu Národního parku Šumava

5.1	Venkovská turistika

5.1.1

Agroturistika

5.1.2

Hipoturistika

5.2	Pěší turistika

5.3	Cykloturistika

5.4	Netradiční aktivity

5.4.1

Zimní netradiční aktivity

5.4.2

Letní netradiční aktivity

5.5	Podpora hromadné a nemotorové dopravy

5.6	Regionální prvky a tradice

5.7	Vzdělání a rekvalifikace

5.8	Marketing a komunikace

5.9	Organizace cestovního ruchu

6.

Závěr

7.	Cizojazyčné resumé

8.

Přílohy

8.1	Zákon o podpoře trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území obcí a o změně některých zákonů

8.2	Národní park a biosférická rezervace Šumava

8.3	Floristické bohatství Šumavy

8.4	Šumavská fauna

8.5	Organizační struktura Správy NP a CHKO Šumava

8.6	Informační střediska Správy NP a CHKO Šumava

8.7

Dotazník

8.8	Přehled tabulek a grafů k provedenému výzkumu v kapitole č. 3

8.9	Cyklotrasy v NP Šumava – strážensko-trojmezensko

8.10	Cyklotrasy v NP Šumava – železnorudsko-kvildsko

8.11	Vyhrazené cykloturistické trasy

8.12	Seznam cyklotrasy

8.13	Naučné stezky

8.14	Programy pro veřejnost 2006 – 2007

8.15	Dlouhodobé akce, nabídka odborných přednášek a besed

8.16	Ubytovací kapacity v obcích NP Šumava

8.17	Regionální rozvojová agentura Šumava

8.18	Autobusem po národním parku

“3.2 Vlastní výzkum

Cílem mého výzkumu bylo zjistit, čemu dávají turisté přednost při pobytu, jak často Šumavu nejčastěji navštěvují, jakým způsobem se zde přepravují a jaké jsou jejich dosavadní zkušenosti v oblasti poskytování služeb v cestovním ruchu. Výzkum jsem prováděla ve Vimperku a v informačním centru na Kvildě v období leden – březen roku 2007. Zpracovávat a analyzovat informace, které jsem při vlastním sběru dat získala od respondentů, jsem začala 8. dubna. Zpracování a analýzu dat jsem dokončila 14. dubna.
Jako formu výzkumu jsem si zvolila dotazník (Příloha 7), který jsem rozdávala náhodnému vzorku lidí. Jediným limitním kritériem byla hranice 15 let, což znamená, že na dotazník neodpovídali mladší respondenti. A to z toho důvodu, že dotazník obsahuje otevřenou otázku na téma ochrany životního prostředí, která vyžaduje takové respondenty, kteří již nějaké povědomí o této problematice mají.
Celkový počet oslovených lidí činil 200 a jejich výběr byl náhodný. Všichni respondenti vyplnili všechny otázky, kromě otázky 13., což přisuzuji svému osobnímu kontaktu s respondenty. Otázka 13. se týkala vlastního názoru na ochranu životního prostředí. Myslím si, že tato otázka bylo pro většinu respondentů obtížná nebo neměli chuť svůj názor vyjádřit. U několika otázek bylo možno označit více možností, z tohoto důvodu procentuální odpovědi tedy nejsou počítány z celkového počtu dotazovaných, ale z celkového počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli.
Metodu dotazníku jsem si zvolila kvůli četným přednostem a výhodám, které tato forma výzkumu nabízí. Např. schopnost pojmout více tématických oblastí, relativní jednoduchost při sběru a hodnocení dat a také velká návratnost a možnost příznivě ovlivnit ochotu respondentů při vyplňování dotazníků.
Hned v úvodu dotazníku bylo respondentům sděleno, pro jaké účely je dotazník určen, co je cílem tohoto výzkumu, ubezpečení respondentů, že dotazník je pouze anonymního charakteru a poděkování za věnovaný čas. Dotazovaní měli k dispozici u některých otázek několik možností odpovědí, které měli dle vlastního uvážení zatrhnout. Bylo možné označit i několik variant odpovědí nebo odpověď vepsat.
Dotazník se skládá ze 17 otázek, které jsou rozčleněny do 4 tématických okruhů. Úkolem prvních 9 otázek je zjistit návštěvnost, tedy jak často a kdy respondenti Šumavu navštěvují, jak se zde přepravují, jakého druhu ubytování využívají, jaká místa nejčastěji navštěvují a jakým aktivitám dávají při pobytu na Šumavě přednost. Další 3 otázky se týkají vlastního názoru na poskytované služby domácího cestovního ruchu a na zkušenosti s nimi. Další 1 otázka je spjata s tématem trvale udržitelného cestovního ruchu, respektive „šetrného cestovního ruchu“, tedy týká se ochrany životního prostředí a to jak respondenti ochranu životního prostředí vnímají a kde se s ochranou životního prostředí na Šumavě setkali. Poslední 4 otázky jsou zaměřeny na zjištění osobních údajů, kdy bylo zjišťováno pohlaví respondentů, věk, dosažené vzdělání a kraj, ve kterém je místo jejich bydliště.
Mým záměrem bylo vytvořit jednoduchý dotazník, který by byl podán srozumitelně a zahrnoval veškeré možnosti odpovědí, případně umožnil vlastní vyjádření názorů k dané otázce.
3.2.1 Vyhodnocení dotazníků

Nyní následuje jednotlivé hodnocení otázek, některé výsledky jsou i graficky znázorněné. Jednotlivé četnosti odpovědí jsem dále zkoumala podle věku a pohlaví.

Otázka č. 1: Jak často Šumavu navštěvujete?

Dle výsledků výzkumu je patrné, že nadpoloviční většina respondentů (57 %) navštěvuje Šumavu několikrát do roka, což může být dáno i tím, že spousta z nich bydlí v Jihočeském kraji, tudíž si mohou dovolit na Šumavu jezdit mnohem častěji než respondenti ze vzdálenějších krajů. Téměř čtvrtina respondentů (24 %) na Šumavu jezdí pouze jednou za několik let a téměř stejný počet je těch respondentů, kteří zde byli poprvé nebo sem míří alespoň jedenkrát za rok."

Obsahuje schémata, tabulky, grafy a fotografie. Čistý text dosahuje cca 48 stran.