1.	Model IS – LM

1.1	Základní předpoklady

1.2	Úroková sazba a investiční poptávková funkce

1.3	Sklon křivky poptávky po investicích je závislý na koeficientu b.

1.4	Interakce trhu statků s trhy aktiv

2.	Trh statků a křivka IS

2.1	Parametr b je ovlivněn (makroekonomicky)

2.2	Poptávka po autonomních výdajích

2.3	Odvození křivky IS

2.4	Posuny křivky IS

2.5	Význam IS (implicitně)

2.5.1

Sklon IS Poloha křivky IS

2.5.2

Body ležící mimo křivku IS

3.	Trh peněz a křivka LM

3.1	Poptávka po penězích

3.2	Grafické odvození křivky LM

3.3	Vertikální přímka

3.4

Křivka LM

3.4.1

Sklon

3.4.2

Příčina pozitivního sklonu LM

3.4.3

Přepínací efekt

3.4.4

Poloha

3.4.5

Body ležící mimo křivku LM

4.	Rovnováha na trzích aktiv a na trzích statků IS-LM

4.1

Rovnováha

4.2	Nástroje k dosažení rovnováhy

4.3	Rovnovážný důchod a rovnovážná úroková sazba

5.	Nerovnováha a přizpůsobení

5.1	Formalizace modelu IS-LM

5.2	Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

5.3	Multiplikátor monetární politiky β

5.4	Vytěsňovací efekt

5.5	Extrémní případy účinnosti fiskální politiky

5.5.1

Past likvidity

5.5.2

Klasický případ

5.6	Velikost vytěsnění je ovlivněna 3 faktory

5.7	Účinnost monetární politiky

5.7.1

Přímé nástroje (administrativní nástroje)

5.7.2

Nepřímé (tržní nástroje)

5.8

Efekty

5.9	Extrémní situace

5.9.1

Past likvidity

5.9.2

Klasický případ

5.10	Účinnost monetární politiky je tedy kriticky závislá na

5.11	Kritéria volby fiskální a monetární politiky a jejich kombinace

“Odvození křivky IS
AD = C + I + G = Ca – b • i + c (Y – TA – t • Y + TR) + Ia –b • i + G
A = Ca – cTA + cTR + I + G
pak
AD = A + c(1-t)Y –bi
→ z této rovnice plyne, že AD je tím větší, čím nižší je i.


rovnice křivky IS, která je ovlivněna úrovní multiplikátoru, výdajů a parametru b.

c(1-t)Y …závislé na výši důchodu B • i …. Závislé na výši úrokové míry

Posuny křivky IS
1. ↑ G, TR
2. zvyšuje se podnikatelská důvěra ↑ I
3. Zvyšuje se spotřebitelská důvěra ↑ Ca
4. ↓ TA

Východiskem jsou 2 pod sebou vložené obrázky (pod tímto textem). Na osu x nanášíme Y, na osu y prvního obrázku nanáším AD a na druhou y nanáším úrokovou míru. Jelikož je to keynesiánské, nanášíme také osu 45stupňů.
Předpokládejme, že je úroková míra i1 a té odpovídající přímku. Na horní obrázek nanesu úroveň autonomních výdajů odpovídajícím úrovni úrokové míry i1 – A-bi1, sklon je dán zohledněním mpc a t. dostaneme průsečík v bodě E1 – bod rovnováhy – při úrovni výstupu Y1, ten přeneseme na dolní obrázek. Kombinací úrokové míry a důchodu, dostanu bod rovnováhy.
Dojde-li k poklesu úrokové míry na i2 , budeme pokračovat stejně jako předtím. Autonomní výdaje vzrostou na A-bi2 a dostanu nový rovnovážný bod – nemění se mpc ani t – přímka je rovnoběžná s původní přímkou – dostanu výstup Y2.
Body pak spojím a dostanu přímku – tj. křivku IS.

Nedochází k nerovnováze mezi AD a dosaženou úrovní výstupu. Nedochází k přebytku, ani k nezamýšlenému prodeji zásob.

(graf)

Význam IS (implicitně)
1. sklon IS
 vycházíme z obr. a předchozího odvození, křivka IS má negativní sklon
 sklon je ovlivněn multiplikátorem a parametrem citlivosti investic na úrokovou míru. (obr.2); Změna multiplikátoru se promítne na sklonu AD tak, že je křivka AD více strmá. Vznikne nová úroveň rovnovážného výstupu. Nakonec zjistím, že změnou těchto parametrů dojde k posunutí sklonu křivky IS – nevznikne rovnoběžka! Změna multiplikátoru se promítne do změny sklonu křivky IS a to tak, že je plošší než původní křivka IS.
 Bude-li parametr b nabývat malé hodnoty, bude křivka IS strmá, Bude-li nabývat velké hodnoty, bude křivka IS plochá.
 Bude-li multiplikátor nabývat velké hodnoty, bude křivka IS plošší, bude-li multiplikátor nabývat malé hodnoty, bude IS strmá.

(graf)

2. poloha křivky IS
 ovlivňují ji autonomní výdaje a jejich výše
 zvýšením autonomních výdajů se křivka IS posune doprava nahoru "

Obsahuje grafy. Čistý text dosahuje cca 14 stran.