1.	Daňová spravedlnost

2.

Typy daní

2.1	Důchodové daně

2.1.1

Daně z důchodu jednotlivců

2.1.2

Daně z důchodu společností

2.2	Daně spotřební (daně ze spotřeby)

2.2.1

Univerzální

2.2.2

Selektivní spotřební daně

2.3	Majetkové daně

2.4	Základ daně

2.5

Dědická

2.6	Z nemovitostí

2.7	Silniční daň

2.8	Příjmy jiných typů

2.9	Podle uložení

2.10	Podle toku zboží

2.11	Podle výpočtu celní sazby

2.12	Z obchodně politického hlediska

3.	Fiskální federalismus

3.1	Proces fiskální decentralizace

3.2	Jakým způsobem se přenášejí fce na veřejný rozpočet?

3.2.1

Alokační

3.2.2

Redistribuční

3.2.3

Stabilizační

3.3	Jaké typy zdrojů veřejné finance mít?

3.4	Principy při přiřazení jednotlivým daňovým příjmům

3.5	Zásady financování decentralizovaných jednotek

3.6	Modely uspořádání rozpočtových soustav

3.6.1

Modely vertikální

3.6.2

Modely horizontální

3.7	Možnosti poskytování peněžních prostředků

3.7.1

Dotace, transfery

3.7.2

Poskytování účelových dotací

3.7.3

Decentralizované rozpočty

4.	Typy veřejných rozpočtů

4.1	Státní rozpočet (SR)

4.1.1

Definice:

4.1.2

Vlastnosti (atributy SR)

4.1.3

Zásady

4.1.4

Rozpočtový proces

4.1.4.1

Etapy rozpočtového procesu

4.1.2

Kroky Poslanecké sněmovny

4.1.3

Rozpis SR

4.1.4

Finance, které se užívají při rozpočtovém opatření

4.1.5

Vlastnosti prostředků

4.1.6

Závěrečná kontrola

4.1.7

Činnosti v rámci příslušného rozpočtového období

4.1.8

Rozpočtové opatření, jejich důvody

4.1.9

Rozpočtová skladba

4.1.9.1

Odpovědnostní hledisko = kapitolní

4.1.9.2

Hledisko druhové

4.1.9.3

Odvětvové hledisko

4.1.9.4

Konsolidační hledisko

5.	Platná rozpočtová skladba v ČR

5.1	Schéma SR ČR

5.2	Příjmy SR členění

5.2.1

Daňové příjmy

5.2.2

Nedaňové příjmy

5.2.3

Přijaté dotace (transfery)

5.2.4

Kapitálové příjmy

5.3	Všeobecná pokladní správa

5.3.1

Výdaje

5.3.2

Státní pokladna

5.4	Možnost vyrovnání SR

5.5	Problémy s rozpočtovým deficitem

6.

Fondy

6.1	Veřejné fondy

6.2	Vládní agentury

6.3	Majetkové a privatizační fondy

6.4	Svěřenecké fondy

6.5	Státní fondy

6.5.1

Fondy u Ministerstva kultury

6.5.2

Ministerstvo životního prostředí

6.5.3

Ministerstvo zemědělství

6.5.4

Ministerstvo dopravy

6.5.5

Ministerstvo pro místní rozvoj

6.6	Majetkové a privatizační fondy

7.	Rozpočty územních samosprávných celků

7.1	Některé pojmy

7.2	Zastupitelstvo obce

7.3	Návrh rozpočtů obcí

7.3.1

Příjmová strana rozpočtu obcí

7.3.1.1

Příjmy z daní

7.3.1.2

Příjmy s poplatků

7.3.2

Výdajová stránka rozpočtů obcí

7.4	Zadluženost obcí

7.5	Typy výdajů

7.6	Rozpočty samosprávných krajů

7.6.1

Příjmová stránka

7.6.2

Výdajová stránka

7.7	Rozpočty dobrovolných svazků obcí

7.7.1

Příjmy

7.8	Rozpočty regionálních rad regionu soudržnosti

7.9	Organizační složky(OS)

7.9.1

Organizační složky zřizované ÚSC

7.9.2

OS zřizované státem

7.10	Příspěvkové organizace (PO)

7.10.1

PO ÚSC

7.10.2

PO státu

8.	Nadnárodní veřejné rozpočty

8.1

Principy

8.2	Rozpočtová procedura

8.3	Dvoukolové schvalování (2 čtení)

8.4	Jak se rozpočet tvoří?

8.5	Podíl příjmu na rozpočtu

8.6	Jakým způsobem jsou rozděleny výdaje?

8.7	ČR –čistý příjemce, později plátce

“Nadnárodní veřejné rozpočty
Můžeme zařadit: OSN, NATO, my se budeme zabývat rozpočtem EU
Text na IIS - Principy, na základě kterých hospodaří EU
Principy
 Zásada jednotnosti, všeobecnosti – ať příjmy nebo výdaje mají být zachyceny v jednom rozpočtu, soustavně se evidují
 Princip (zásada) každoročnosti – každý rok se sestavuje nový rozpočet, pro rok 2007-2013 = na toto celé období je upraveno financování, hospodaření
Při schvalování rozpočtu se pracuje s pojmy jako: příděly na platby (co v daném roce se vydá z rozpočtu), příděly na závazky (mandatorní výdaje, vstupují do rozpočtů následujícího roku). Objem prostředků, které jsou určeny v rámci rozpočtu a představují příděly na platby (které skončily rokem 2006), maximální objem rozpočtu byl stanoven jako 1,27 % HNP členských zemí EU.
Pro rok 2007 – 2013 je stanoven jako 1,045% HNP
 Zásada vyrovnanosti rozpočtu – říká, že rozpočet musí být každoročně vyrovnaný, EU nemůže vytvářet dluh. Může se stát, že hospodaření je deficitní = při hospodaření v následujícím roce musí být deficit přednostně uhrazen. V případě, že naopak je každoroční hospodaření přebytkové (není cílem přebytky shromažďovat), také tyto přebytky vstupují do rozpočtu následujícího roku.
 Zásada úče.jednotky – rozpočet se schvaluje a hospodaření probíhá
 Zásada všeobecnosti – rozpočet jako bilance představuje pořád jeden fond, veškeré příjmy jsou příjmem rozpočtu a ty mohou být použity na výdaje
 Zásada přesného stanovení (nebo zásada specifikace položek, jakási struktura rozpočtu) – můžeme přirovnat ke strukturalizaci rozpočtu, kterou popisuje rozpočtová skladba.
Hledisko horizontální – části, které jsou na stejné úrovni, toto hledisko můžeme přirovnat k našemu kapitálovému členění. Je rozčleněn na sekce – je jich 8 – představují určitou kapitolu rozpočtu:

1/ EU parlament
2/ rada EU
3/ Evropská komise = největší
A) administrativní výdaje – pro činnost úřadu, administrativa
B) operativní (kooperační) výdaje – jsou poskytovány jiným subjektům
jednu část tvoří zemědělství, další strukturální operace strukturální politiky, vnější vztahy
4/ Evropský soudní dvůr
5/ Evropský úče.dvůr
6/ hospodářský a soc.výbor
7/ výbor regionů
8/ Evropský ombudsman
 Zásada řádného finančního hospodaření – požadavky na hospodárnost, užitečnost a účinnost
 Zásada průhlednosti – pro schválení rozpočtu je rozpočet zveřejňován, aby se s ním každý mohl seznámit

Rozpočtová procedura
1/ příprava = návrh programu – jednotlivé sekce mají povinnost předložit (do 1.7.) odhad svých příjmů a výdajů pro následující rok; evropská komise zpracovává rozpočet do 1.9. musí zpracovat návrh rozpočtu
2/ projednávání, schvalování = 2 orgány ho musí schválit: Evropský parlament a Rada ministrů (do určité míry to můžeme přirovnat k našemu schvalování, také ho musí schválit 2 orgány); každý orgán má jiné pravomoce; některý má větší část
Výdaje členěny na povinné (dříve přijaté příděly na závazky, zde má větší slova Rada ministrů) a nepovinné (nově se vkládají, parlament).
Dvoukolové schvalování (2 čtení):
1. kolo – rada ministrů, rozpočet postupuje do projednání Evr.parlamentu, dochází ke smírčím řízení
2. kolo – projednání změn (v případě, že dojde v 1 čtení k nesouladu těchto dvou orgánů, může dojít k tomu, že rozpočet nebude schválen a musí jít znovu ke schválení Evr.komisí)

Rozpočtové provizorium – pravidla přídělů na platby (měsíčně se z rozpočtu může vydávat 1/12 rozpočtu předcházejícího roku
Projednání = kontrolu provádí parlament a rada, pro hodnocení rozpočtu dává svolení Evropský uče. Dvůr – vyjadřuje stanovisko a pak vydává Evr.parlament jakési očenění =absolutorium evr.komisi za hospodaření s rozpočtem (hodnotí kvalitu rozpočtu)"

Jedná se o zpracované přednášky z 2. ročníku TU-VŠB Ostrava. Obsahuje schéma.