1.

Definice

2.	Závažnost deprese

2.1	Mírná deprese

2.2	Středně těžká deprese

2.3	Těžká deprese

2.4	Melancholie

3.	Typy deprese

3.1	Bipolární (maniodepresivní) porucha

3.2	Sezónní afektivní porucha

3.3	Reaktivní porucha nálady

3.4	Smíšená úzkostně – depresivní porucha

3.5	Poporodní deprese

3.6	Deprese v menopauze

3.7	Larvovaná deprese

3.8	Deprese v pozdním věku

3.9	Deprese při tělesném onemocnění

4.	Příznaky deprese

4.1	Depresivní myšlenky

4.2	Depresivní chování

4.3	Tělesné příznaky deprese

5.	Léčba deprese

5.1	Farmakoterapie

5.1.1

Tericyklická a tetracyklická antidepresiva

5.1.2

IMAO

5.1.3

RIMA

5.1.4

SSRI

5.1.5

Tianeptin

5.2	Psychoterapie

5.2.1

Individuální psychoterapie

5.2.2

Skupinová psychoterapie

5.2.3

Rodinná a manželská terapie

5.2.4

Kognitivně – behaviorální terapie

5.2.5

Fototerapie

5.2.6

Elektrokonvulzivní léčba

“Příznaky deprese:

Hlavním příznakem deprese je porucha nálady. Kromě nálady je zasaženo také myšlení, chování i tělesné fungování. Deprese je prostě onemocnění celého těla i duše. Většina lidí cítí v depresi únavu, malátnost, tíhu, vyčerpanost. Intenzita obtíží může kolísat během dne.
K příznakům deprese patří:
• přetrvávající smutná, úzkostná nebo „prázdná“ nálada
• pocity beznaděje, pesimismu a bezmoci
• pocity viny a ztráty smyslu života
• ztráta zájmů nebo radosti
• ztráta zájmu o sexuální život
• nespavost, ztráta chuti k jídlu, snížení váhy
• pokles energie, únava a ospalost
• myšlenky na smrt nebo sebevražda (případné pokusy o sebevraždu)
• neklid, nervozita, podrážděnost
• potíže se soustředěním
• tělesné příznaky (bolest hlavy, svalů, poruchy trávení)
• tíha na hrudi
• časté pocity napětí

Pocity a emoce odrážejí hodnocení sebe, okolí, ostatních a očekávání od budoucnosti.
V depresi trvá smutek hlubší, trvá delší dobu a výrazně brání aktivitě. Ovlivňuje celé prožívání člověka a člověk tak vše okolo sebe vidí „černě“. Člověka v depresi netěší nic a nic nedokáže prožívat příjemně. Svoji neschopnost se radovat si ale depresivní člověk uvědomuje často velmi bolestně. Tato věc se nazývá anhedomie – neschopnost se radovat. Člověka postiženého depresí mohou také zatěžovat úzkosti. Je to pocit trvalého psychického napětí, pocit očekávání něčeho nepříjemného. Je to vlastně strach, který nemá objekt. Pro lidi s depresí je taky typický strach – strach z trestu za domnělá provinění, strach z vlastní nedostatečnosti, strach že se z deprese nikdy nedostanou. aj.Dalším projevem je vztek na sebe sama. Postižený automatiky hledá vinu u sebe. Stává se sám sobě nepřítelem. Nemožnost překonat depresi vlastními silami vůle vede k pocitům bezmoci a beznaděje. Nemocný má pocit, že se z deprese už nikdy nedostane. Dalším projevem je podrážděnost, jejímž pramenem je stálá úzkost a napětí. Kde trpící depresí mají sklony k plačtivosti, nadměrné lítostivosti.

Depresivní myšlenky

myšlenky jsou zpomalené a odbíhají od skutečnosti. Deprese je doprovázena výčitkami svědomí, pocity viny, znehodnocování sebe samého.
Nejčastější témata depresivních myšlenek :
• obavy – obavy z konkrétních úkolů ale i z neschopnosti zastavit a skončit obavy a depresivní myšlení
• předvídání horšího a tragické vize budoucnosti – očekávání horšího možného výsledku, strach z toho, že jejich onemocnění je trvalé a nikdy se nevyléčí
• pocity viny a sebeobviňování – tito lidé si dávají za inu to, co ve skutečnosti ani jejich vinou takto nedopadlo a jsou přesvědčeni, že už to ani nejde nějak napravit
• obviňování okolí
• komplexy méněcennosti – přesvědčení o své hlouposti, člověk má pocit, že každého je otravuje, že o něj nikdo nestojí, pocity že je v životě neúspěšný a že už mu není pomoci

Depresivní chování

Depresivní lidé jsou méně aktivní, bez iniciativy, rezignovaní. Překážky jsou pro ně nepřekonatelné. I sebemenší rozhodování je obtížné. Jejich pozornost je často odváděna depresivními myšlenkami. začínají vykonávat jen to nejnutnější, protože ostatní je nebaví a nemají na to chuť a sílu. Depresivní projevy jsou např. pláč, nerozhodnost, odkládání činností, nesoustředěnost, nedostatek energie, uzavírání se do sebe, vyhýbání se kontaktům, naříkavost, sebelítost, sebevražedné myšlenky."