Úvod

1.	Anatomicko - fyziologické poznámky

1.1

Srdce

1.2	Srdeční stěna

1.3	Koronární oběh

2.	Onemocnění srdce

2.1	Ischemická choroba srdeční (ICHS)

2.2	Některé další choroby diagnostikovatelné či řešitelné pomocí katetrizačních metod

3.	Katetrizace

3.1	Příprava nemocného k výkonu

3.2	Ošetření nemocného po výkonu

3.3	Selektivní koronarografie a ventrikulografie

3.3.1

Kontraindikace koronarografie

3.3.2

Komplikace koronarografie

3.4	Perkutánní koronární intervence (PCI)

3.5	Další katetrizační výkony

4.	Katetrizace a psychologie bolesti

5.	Edukace intervenovaných klientů

5.1	Informovaný souhlas

5.2	Edukační proces

6.	Empirická část

6.1	Cíle výzkumu

6.2	Metodika vlastního šetření

6.3	Charakteristika zkoumaného vzorku

6.4	Výsledky první fáze výzkumu

6.5	Výsledky druhé fáze výzkumu

6.6

Diskuze

Závěr

"Srdce (cor, ř. kardia) je dutý svalový orgán kónického tvaru, uložený uvnitř hrudníku ve středním mediastinu (mezihrudí). Jeho velikost zhruba odpovídá velikosti pěsti člověka, kterému srdce náleží, hmotnost se u dospělého jedince pohybuje okolo 300 gramů. Srdeční hrot směřuje k hrudní stěně dopředu doleva a dolů k pátému mezižebří, základna (báze) srdce směřuje opačně (tzn. dozadu doprava a mírně nahoru). Na povrchu srdce jsou patrny dvě rýhy (podélná a cirkulární), které tvoří viditelné hranice srdečních dutin - levé, resp. pravé síně a levé, resp. pravé komory. Větší část spodní stěny leží na bránici, pravá a levá kontura naléhá na pravou, resp. levou plíci. Přední stěna pravé a části levé komory naléhá na přední hrudní stěnu, dolní část hrudní kosti a přiléhající část hrudního koše se proto nazývá prekordium. (4)
Srdeční dutiny a chlopně jsou tvořeny pravou a levou srdeční síní a pravou a levou srdeční komorou, přičemž pravostranné oddíly vypuzují krev do tzv. malého (plicního) oběhu a levostranné oddíly do tzv. velkého (systémového) oběhu. Síně jsou od sebe odděleny interatriálním septem, komory pak septem interventrikulárním. (9)
Pravá síň (atrium dextrum). Horní a dolní dutá žíla přivádějí krev do pravé síně, odkud pak krevní proud putuje přes trojcípou (trikuspidální) chlopeň do pravé komory. Mezisíňové septum tvoří zadní stěnu pravé síně. V zadní části síně se pod ústím horní duté žíly otevírá hlavní žíla odvádějící krev ze srdeční stěny, tzv. koronární sinus (sinus coronarius). V jeho ústí se nachází poloměsíčitá chlopeň (valvula sinus coronarii), bránící zpětnému toku krve do sinu. (1)
Vnitřní reliéf síně je zčásti hladký, zčásti jej tvoří bohatě členěná hmota přecházející do husté svalové trámčiny tzv. pravého ouška, což je slepá výchlipka pravé síně. (1)
Ve stěně síňové přepážky se nachází mělká oválná jáma (fossa ovalis), která představuje uzavřený oválný otvor (foramen ovale) srdce lidského plodu, jímž ve fetálním oběhu proudí okysličená krev z pravé síně přímo do síně levé. Porucha vývoje mezisíňového septa a následné neuzavření foramen ovale má za následek defekt septa síní, který lze v současné době velice efektně vyřešit katetrizačně při minimálním zatížení klienta. (4)
Pravá síň se otevírá dopředu dolů do pravé komory přes pravé atrioventrikulární ústí, kde je uložena trojcípá chlopeň. Nad septálním cípem chlopně je popisován tzv. Kochův trojúhelník, který je vzadu vymezen předním obvodem ústí koronárního sinu, dole bazí septálního cípu trojcípé chlopně a nahoře řasou táhnoucí se směrem dopředu a dolů na septum. V bazi této řasy se nachází tzv. Todarova šlacha. (1, 4)"

Tato práce obsahuje tabulky a grafy. Čistého textu je v této práci cca 44 stran.