1.	Úvod - o využití psychologických poznatků při prodeji

2.	Lákání zákazníka na slosování o ceny

2.1	Sociální důkaz - vylosování výhry, příslib dalšího losování

3.	Informace o nekonkrétní výhře

3.1	Počáteční nedůvěra klientů

3.2	Přesvědčováni klientů k převzetí výhry

4.	Nátlak prodejců na klienty

4.1	Aplikace konkrétních zákonů psychologie prodeje

4.2	Nepoddajní zákazníci

5.	Závěr - využití a zneužití zákonů psychologie prodeje v praxi

"Prodejci byli mladí muži, dobře oblečení do přesně padnoucích obleků, prostě reprezentativně. Snažili se vystupovat co nejpříjemněji s co největší nenuceností. Po krátkém uvítání se začali věnovat představení cestovní kanceláře, pro niž pracují, a velice se zajímali o to, jestli jejich potencionální zákazníci byli v poslední době někde na dovolené nebo kam se plánují v nejbližších době či letech podívat.
Kladli všemožné otázky na jejich nároky na dovolenou, říkali, že nic není nemožné a cokoliv lze jejich firmou zařídit. Prodejce se vyptával na to jak by si známí představovali svoji dovolenou snů a podobně, ti však byli zdrženliví, a i když na otázky prodejce odpovídali, uzavřít smlouvu s touto cestovní kanceláří odmítali.
Prodejce se je však snažil přesvědčit, ukazoval jim fotky šťastných zákazníků, jež s nimi na dovolenou odjeli nebo teprve pojedou, pod fotkou byl napsán pravděpodobně slogan firmy: „A jedeme!“. Tyto fotky byly zcela korespondovaly s devátým zákonem psychologie prodeje (dominantnost emocí). Nehovoří snad obrázek za vše? Když může být někdo jiný spokojen se službami cestovní kanceláře, proč by jste nemohli být i vy?
Prodejce hovořil, jak radí sedmý zákon psychologie prodeje, o svých kladných zkušenostech z cestování s touto firmou. Působil velmi přesvědčivě, a jistě si byl vědom toho, že pár o výhodách cestování s jejich kanceláří přesvědčil. Jelikož však známí byli rozhodnuti z finančních důvodů jet nejdříve za rok, sdělil jim prodejce, že u je u nich možné podepsat smlouvu teď a jet až třeba za několik let."

Práce posloužila jako seminární práce do předmětu Manažerská psychologie.
V práci jsou některé drobné gramatické chyby, na jednom místě došlo k záměně správného výrazu "cestovní kancelář" za výraz "realitní kancelář".