1.	Charakteristika poslance

1.1	Funkce poslance

1.2	Volba poslanců

1.3	Kdo se může stát poslancem

2.	Činnost poslanců

2.1	Postup při přijetí zákonů

"Zvolen poslancem může být každý občan České republiky, který dosáhl věku 21 let a má právo volit. Při první navštívené schůzi Sněmovny složí slib, který zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Poslanec nesmí být zároveň senátorem, prezidentem republiky nebo soudcem. Svého mandátu se může vzdát nebo, kromě uplynutím čtyřletého volebního období, může mandát zaniknout rozpuštěním Poslanecké sněmovny, ztrátou poslancovy volitelnosti nebo poslancovým nástupem do funkce neslučitelné s funkcí poslance.
Přestože poslanci ve Sněmovně svým hlasováním reprezentují jednotlivé politické strany, nejsou při svém rozhodování zavázáni žádnými příkazy a za projevy na schůzích nemohou být trestně stíháni. V souladu s tzv. poslaneckou imunitou za protizákonné trestné činy mohou být stíháni jen se souhlasem předsedy Poslanecké sněmovny.
Poslanci volí i odvolávají předsedu Poslanecké sněmovny. Tzv. kvórum, tj. počet přítomných poslanců oprávněný rozhodovat o přijetí či nepřijetí navrhovaných usnesení, je 1/3 všech členů Sněmovny. K přijetí většiny zákonů stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přísnější normy platí pro přijetí vyhlášení válečného stavu, souhlasu s pobytem cizích vojsk na území ČR, ústavního zákona nebo pro schválení mezinárodní smlouvy. Návrhy zákonů se podávají vždy Poslanecké sněmovně, podat je však může kromě jednotlivého poslance nebo skupiny poslanců také Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku."

Středoškolský referát.