1.

Úvod

2.	Evropská akciová společnost

2.1

Založení

2.1.1

Fúze

2.1.2

Založení holdingové společnosti

2.1.3

Založení dceřiné společnosti

2.1.4

Přeměna tuzemské akciové společnosti

2.1.5

Založení zcela nové evropské akciové společnosti

2.2

Struktura

2.2.1

Dualistický systém

2.2.1.1

Řídící orgán

2.2.1.2

Dozorčí orgán

2.2.2

Monistický systém

2.2.2.1

Správní orgán

2.2.3

Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém

2.2.3.1

Valná hromada

2.3	Základní kapitál

2.4

Sídlo

2.4.1

Změna sídla

2.5	Evropská akciová společnost v rámci českého právního řádu

2.5.1

Založení

2.5.1.1

Fúze

2.5.1.2

Založení holdingové společnosti

2.5.1.3

Změna akciové společnosti na evropskou společnost

2.6

Struktura

2.6.1

Dualistický systém

2.6.2

Monistický systém

2.6.2.1

Správní rada

2.6.2.1.1

Předseda správní

2.6.2.1.2

Působnost správní rady

2.6.3

Valná hromada

2.6.4

Generální ředitel

2.7	Obchodní vedení

3.	Evropská družstevní společnost

3.1

Založení

3.1.1

Založení fúzí

3.1.1.1

Podmínky fúze

3.1.2

Přeměna stávajícího družstva na SCE

3.2

Struktura

3.2.1

Dualistický systém

3.2.1.1

Řídící orgán

3.2.1.2

Dozorčí orgán

3.2.2

Monistický systém

3.2.2.1

Správní orgán

3.3	Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém

3.3.1

Valná hromada

3.4	Základní kapitál

3.5	Evropská družstevní společnost v rámci českého právního řádu

3.5.1

Založení

3.5.1.1

Fúze

3.5.1.2

Změna právní formy družstva na evropskou družstevní společnost

3.5.2

Struktura

3.5.2.1

Dualistický systém

3.5.2.2

Monistický systém

3.5.2.2.1

Správní rada

3.5.2.3

Generální ředitel

3.5.2.4

Pověřený ředitel

4.	Evropské hospodářské zájmové sdružení

4.1	Smlouva o sdružení

4.2

Složení

4.3

Sídlo

4.3.1

Změna sídla

4.4	Orgány sdružení

4.5

Členství

4.6	Neplatnost a zrušení sdružení

4.7	Evropské hospodářské zájmové sdružení v rámci českého právního řádu

5.	Zapojení zaměstnanců

5.1	Evropská akciová společnost

5.1.1

Vyjednávací výbor

5.1.2

Dohoda o způsobu rozsahu zapojení zaměstnanců

5.2	Evropská družstevní společnost

5.2.1

Vyjednávací výbor

5.2.2

Dohoda o způsobu rozsahu zapojení zaměstnanců

6.	Zákoník práce

7.

Závěr

"Myšlenka sjednocení evropských států je velmi stará. Již český král Jiří z Poděbrad vyvinul snahu o vytvoření Společenství evropských zemí. Období jeho vlády však těmto myšlenkám a snahám nebylo nakloněno.
Historie novodobé evropské integrace se začala psát až po I. světové válce. Její hrůzy a důsledky vedly významné evropské osobnosti k myšlence vytvoření spojených evropských států. Zůstalo jen u úvah.
K myšlence “spojené Evropy“ se politici vrátili až po II. světové válce. I když k myšlence politické spolupráce přistupovaly vlády zdrženlivě, obava z dalších konfliktů a vůle po nalezení mírového řešení vedly v roce 1951 k založení Evropského Společenství uhlí a oceli. Ve strategické oblasti průmyslu tak začaly spolupracovat země, které svými vztahy často ohrožovaly stabilitu kontinentu – Německo a Francie, k nim se připojily Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a Itálie. Evropa pochopila, že sjednocení lze spíše dosáhnout jednotlivými kroky v hospodářské oblasti než politickou dohodou. Sjednocovací proces trvá více jak padesát let a možnosti spolupráce se rozšířily.
Listopad 1989 byl významným mezníkem v dějinách naší republiky. Záhy po změně režimu vyvstaly první úvahy o sbližování tehdejší Československé republiky s Evropským Společenstvím. Česká republika usilovala o to, aby se stala zemí, kde jsou dodržovány demokratické principy, kde funguje sociálně-tržní hospodářství. Samotný vstup České republiky do Evropské unie předcházelo důležité období příprav ve všech oblastech, k postupnému sbližování právního řádu České republiky s právem Evropské unie.
Jedním z cílů, či svobod EU je budování jednotného evropského trhu, vytvářet co nejlepší podmínky k dalšímu uvolňování pohybu osob, kapitálu a zboží na území unie.
Jednou z překážek v tomto směru se ukázalo, když oprávnění jednotlivých subjektů podnikat bylo ohraničeno vždy státní hranicí země sídla subjektu.
V roce 2001 byla proto vydána nařízení, která měla za cíl vytvořit podmínky pro existenci společností či jiných podnikatelských subjektů, jejichž oprávnění podnikat by zahrnovalo celé území EU. Jeden podnikatel tak provozuje činnost v různých členských státech. Tam zaměstnává zaměstnance. Je povinen zajistit všem svým zaměstnancům rovné podmínky bez ohledu na místo výkonu práce, či státní příslušnost zaměstnance.V měsíci květnu 2004 se Česká republika stala plnoprávným členem EU a i na našem území začaly platit veškeré „evropské“ předpisy. I na území ČR tak mohou působit tyto „evropské společnosti“, případně být v naší republice i zapsány v obchodním rejstříku.
Kterýkoliv občan ČR se tak může stát jejich zaměstnancem. Měl by se proto zajímat o svá práva vůči zaměstnavateli, nejen pasivně přijímat to, co zaměstnavatel nabídne.
Proto je právě problematice zapojení zaměstnanců evropských společností působících na území ČR je věnována tato práce."

Práce obsahuje tabulky a grafy. Práce je kompilačního charakteru.
Střední škola podnikatelská a Vyšší odborná škola, s. r. o., Kroměříž