1.	Pojem (včetně definice závislé práce), předmět a prameny pracovního práva (včetně vymezení vztahu zákoníku práce a občanského zákoníku), systematika zákoníku práce

2.	Systém pracovního práva, základní zásady pracovního práva

3.	Pracovněprávní skutečnosti, pracovněprávní vztahy a jejich účastníci

4.	Pracovní poměr a způsoby vzniku pracovního poměru

5.	Pracovní smlouva (podstatné a doplňkové náležitosti, forma, odstoupení od smlouvy)

6.	Změny pracovního poměru, jednotlivé formy

7.	Dohoda o rozvázání pracovního poměru, výpověď z pracovního poměru

8.	Okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušeb. době, skončení pracovního poměru uplynutím doby

9.	Odstupné při skončení pracovního poměru, pracovní posudky a potvrzení o zaměstnání

10.	Účast odborových orgánů při změnách a skončení pracovního poměru, nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru

11.	Pracovní doba – pojem, základní pojmy, druhy pracovní doby z hlediska její délky

12.	Rozvržení pracovní doby (rovnoměrné a nerovnoměrné, konto pracovní doby, pružná pracovní doba)

13.	Přesčasová a noční práce, pracovní pohotovost

14.	Doby odpočinku – pojem, druhy

15.	Dovolená na zotavenou (jednotlivé typy) a její realizace

16.	Mzda – pojem, prameny práv. úpravy, funkce, formy

17.	Složky mzdy, minimální mzda, zaručená mzda, základní zásady pro zjišťování průměrného výdělku

18.	Obecné zásady pro poskytování mezd

19.	Obecné zásady pro poskytování platu

20.	Prevenční povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů, otázka odpovědnosti a zavinění

21.	Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu (předpoklady vzniku, rozsah náhrady škody)

22.	Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou neodvrácením škody (předpoklady vzniku, rozsah náhrady škody)

23.	Odpovědnost zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování (předpoklady vzniku, rozsah náhrady škody)

24.	Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů (předpoklady vzniku, rozsah náhrady)

25.	Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu (předpoklady vzniku pro obě varianty, rozsah náhrady škody)

26.	Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech a při odvrácení škody

27.	Odpovědnost zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (předpoklady vzniku, rozsah náhrady, zproštění odpovědnosti)

28.	Uplatňování nároků na náhradu škody, zajištění závazků v pracovněprávních vztazích

29.	Pracovní kázeň, pracovní řád

30.	Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – pojem, prameny pr. úpravy, základní povinnosti účastníků pracovního poměru

31.	Dozor nad BOZP

32.	Péče o zaměstnance (jednotlivé typy)

33.	Zvláštní pracovní podmínky žen

34.	Zvláštní pracovní podmínky mladistvých

35.	Dohoda o pracovní činnosti

36.	Dohoda o provedení práce

37.	Kolektivní pracovní právo – pojem, prameny, subjekty, tripartita

38.	Rada zaměstnanců. Zástupce pro oblast BOZP (vymezení institutů, jejich působnost, způsob volby)

39.	Vztahy, jimiž se realizuje podíl zaměstnanců na rozhodnutí zaměstnavatele (jednotlivé mechanismy, jimiž se účast realizuje)

40.	Kol. vyjednávání a kol. smlouva (druhy, platnost, účinnost, závaznost)

41.	Kolektivní pracovní spor o uzavření kolektivní smlouvy a možnosti řešení

"Kolektivní pracovní spor o uzavření kolektivní smlouvy
Nejsou-li smluvní strany při uzavírání kolektivní smlouvy schopny dospět ke konsensu, považuje se kolektivní vyjednávání za neúspěšné a vzniká kolektivní pracovní spor, který je možno řešit stanoveným způsobem podle zákona o kolektivním vyjednávání.
Prvním stupněm řešení sporu je řízení před zprostředkovatelem. Toto řízení je povinné a nelze je při řešení sporu vynechat. Úkolem zprostředkovatele je najít kompromis mezi stanovisky smluvních stran, jenž jim umožní uzavřít kolektivní smlouvu v konečném důsledku jejich dohodou.
Osobu zprostředkovatele určí smluvní strany po vzájemné dohodě a nejsou-li schopny se dohodnout, určí ji na návrh jedné ze smluvních stran ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná-li se o zprostředkovatele určeného ministerstvem, musí zprostředkovatel splňovat další požadavky. ( zapsán v seznamu zprostředkovatelů, který vede uvedené ministerstvo a být bezúhonný, s ukončeným vysokoškolským vzděláním právnického či ekonomického směru a musí mít vlastnosti, které jsou předpokladem pro řádný a nestranný výkon činnosti zprostředkovatele)
Pro řízení před zprostředkovatelem z hlediska časového je důležité seznámení s předmětem sporu, tj. převzetí písemných podkladů pro řešení sporu. Do 15 dnů ode dne, kdy se seznámil s předmětem sporu, zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám svůj návrh na řešení sporu (lhůta může být po dohodě se smluvními stranami určena i jinak).
Řízení před zprostředkovatelem je úspěšné, pokud smluvní strany přijmou návrh zprostředkovatele, přičemž kolektivní smlouva je pak uzavřena dnem, kdy se strany dohodnou o přijetí návrhu zprostředkovatele. Pokud smluvní strany nepřijmou navrhované řešení, řízení před zprostředkovatelem je neúspěšné. Totéž platí, jestliže spor není vyřešen do 30 dnů ode dne, kdy byl zprostředkovatel seznámen s předmětem sporu.
Další postup při řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy není jednotný a může se různit podle rozhodnutí smluvních stran. V úvahu přichází zejména řízení před rozhodcem nebo stávka a výluka. Řízení před rozhodcem může být zásadně zahájeno jen na základě dohody smluvních stran sporné kolektivní smlouvy. Na pracovištích, kde je zakázána stávka a výluka, není toto řízení závislé na dohodě stran a rozhodce může být určen ministerstvem práce a sociálních věcí na návrh kterékoliv ze smluvních stran.V řízení před rozhodcem se jedná, na rozdíl od řízení před zprostředkovatelem, o rozhodovaní ve věci samé, které nahrazuje dohodu smluvních stran. Rozhodcem může být pouze fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady a je zapsána v seznamu rozhodců vedeném ministerstvem práce a sociálních věcí. Rozhodce musí být plnoletý, způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, s ukončeným vysokoškolským vzděláním zpravidla právnického či ekonomického směru, s osobními vlastnostmi dávajícími předpoklady pro řádný a nestranný výkon jeho činnosti a podléhá ověření odborných znalostí z oblasti pracovněprávní, mzdové a sociální před komisí jmenovanou ministrem práce a sociálních věcí. Jako rozhodce samozřejmě nemůže vystupovat fyzická osoba, která ve stejném sporu o uzavření kolektivní smlouvy vystupovala jako zprostředkovatel. Rozhodnutí je konečné a není přípustný žádný opravný prostředek. Kolektivní smlouva je tak uzavřena dnem doručení rozhodnutí rozhodce smluvním stranám. Řízení před rozhodcem není povinné a pokud se smluvní strany po neúspěšném řízení před zprostředkovatelem nedohodnou na řízení před rozhodcem, může být použit krajní prostředek k vyřešení sporu, a to stávka nebo výluka.