Úvod

1.	Restrukturalizace zaměstnanosti

2.	Problémy s celoživotním zaměstnáním

3.	Krize zaměstnanosti mladých Japonců

4.	Současný trend zaměstnanosti

4.1.	Typ žádaného pracovníka

4.2.	Zaměstnanost japonských žen

4.3.	Výhody a nevýhody v japonských firmách

Závěr

"1. Restrukturalizace zaměstnanosti
V Japonsku se vytváří zaměstnanost na základě vysokého růstu výroby s poměrně málo lidmi, tedy vysokou produktivitou. Čistý přírůstek pracovních míst v 70. a 80. letech pocházel ze sektoru služeb. Přesun pracovních sil z primárního do terciálního sektoru ovlivnil silně strukturu zaměstnanosti. Za posledních 20 let poklesla zaměstnanost v primárním sektoru ze 17% na 7% a snížila se mírně i v sekundárním sektoru a to poklesem ze 35% na 34%. Tyto poklesy vyrovnal rozvoj terciálního sektoru, kde vzrostl počet zaměstnanců ze 48% na 59%. Přesto se tento přesun neshodoval se změnami ve výrobě, což odhaluje některé oblasti " plýtvání " pracovními silami. Přesto však tento trend v Japonsku naznačuje, že podíl zaměstnanosti v terciálním sektoru dále poroste a postupně dosáhne úrovně Evropy, nebo i Spojených států.

2. Problémy s celoživotním zaměstnáním
Problémem japonských firem je snížení pevných nákladů, což znamená redukci mzdových nákladů, racionalizaci výroby a prodej aktiv. Vzhledem k systémům prémií lze snížit reálné mzdy bez propouštění, to se ale v následujících letech značně změní. Nejdramatičtější strukturální změnou jsou japonské firemní investice do nových pracovních míst po celé Asii. Pro příští rok se počítá s nárůstkem pracovních míst vytvářených Japonci po celém světě o 11,4%. V roce 1995 dochází v Japonsku k velkému pronikání cizích kapitálů a zboží na japonský domácí trh, tím i ke klesání cen. Toto klesání cen má negativní dopad na oblasti nabídek volných pracovních míst. Velké firmy budou muset pomalu snižovat náklady na pracovní síly v souladu se snižujícími se výnosy. V důsledku tohoto dlouhodobého trendu se velké firmy zmenší a nebudou již zatěžovány léta sloužícími pracovníky. Tradiční celoživotní zaměstnání u velkých firem bylo možné vzhledem k vysokému růstu japonského jenu. Tento vysoký růst donedávna závisel na rostoucím vývozu. V době, kdy silný japonský jen snižuje objem vývozu, nemají japonští výrobci patřičné využití pro množství svých zaměstnanců. Společnosti, které poskytují služby jsou rovněž pod tlakem. Například levné zahraniční letecké společnosti odlákají tolik japonských zákazníků, že japonští přepravci budou nuceni propouštět své zaměstnance.

3. Krize zaměstnanosti mladých Japonců
Doposud se japonské firmy drastickým opatřením propouštění ubránily a raději zmrazily příjem čerstvých absolventů škol, než aby propustily pracovníky středního věku. To vyvolalo krizi zaměstnanosti mezi japonskou mládeží, která pracuje na půl úvazku, cestuje do zahraničí a stále přitom čeká na pořádnou pracovní příležitost. Tato situace může mít i vážný sociální dopad. Období nicnedělání a rozčarování může vyvolat u těchto mladých lidí mnohem více cynismu než u jejich rodičů. V roce 1995 se hodně diskutuje o krizi zaměstnanosti mladých Japonců. Tato diskuse v konečné fázi ovlivňuje i politiku. Avšak japonská vláda v současné době podporuje spíše systém celoživotního zaměstnání a to do takové míry, že firmy, které se dostanou do krize podporuje dotacemi, aby nemusely propouštět své zaměstnance. Vláda však nakonec odstraní i tyto nástroje, kterými firmám pomáhá udržovat zaměstnanost. Dojde k propouštění zaměstnanců středního věku a tak nastane konec celoživotního zaměstnání."

Některé informace použité v práci již nejsou aktuální