1.	Výkonná moc

1.1.	Prezident republiky

1.1.1.

Jeho postavení a pravomoci, volba

1.2.

Vláda

1.2.1.

Složení vlády, její povinnosti a pravomoci

2.	Zákonodárná moc

2.1.	Složení Parlamentu a jeho pravomoci

2.1.1.

Politické výbory, vyhlášení referenda

3.	Soudní moc

3.1.	Ústavní soud

3.1.1.

Pravomoci soudu, volba soudců

4.	Regionální a místní samospráva

5.	Volební a stranický systém v období první republiky

"Výkonná moc

a) Prezident republiky

je hlavou státu Z hlediska institucionálního postavení se nachází někde mezi symbolickým prezidentem Německa a výraznějšími exekutivními pravomocemi prezidenta Francie.
Existuje doktrína čistě prezidentských aktů, (podobně jako ve Francii), které nepodléhají ministerské kontrasignaci a odrážejí pouze prezidentovu vůli. Např. jmenování pěti soudců Ústavního soudu, pěti doživotních senátorů, suspenzivni veto na zákony a zasilání poselství sněmovnám.
Rozpouští parlament po dohodě s předsedy obou sněmoven, mívá větší prostor při rozhodování o osobě prvního ministra vzhledem k praktickému fungování systému, když se strany vládní koalice nemohou na konkrétní osobě shodnout.
Může se obracet k lidu bez ohledu na parlamentní či vládní stanoviska.
Prezident je volen nepřímo - na společném zasedání obou parlamentních komor doplněném o tři delegáty z každé z dvaceti provincií na 7 let.

b)Vláda

Hlavní výkonnou autoritou je Rada ministrů (Consiglio dei Ministři). Sestavuje ji a řídí předseda Rady ministrů (premiér), sám jmenovaný prezidentem. Musí ovšem získat souhlas parlamentu.
Rada ministrů je kolektivně odpovědná parlamentu který ji může sesadit odhlasováním nedůvěry. Důvěru vždy musí poskytnout obě komory

Zákonodárná moc

Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový Parlament. Do obou komor probíhají volby současně, mandát trvá pět let.
Dolní komora - Sněmovna poslanců – 630 členů (minimální věk 25 let)
Horní komora - Senát (Senato) 315 volených senátorů (minimální věk 40 let) a 5. doživotních senátorů jmenovaných prezidentem.
Obě komory jsou v zásadě vybaveny stejnými pravomocemi. Každá komora volí svého předsedu.
Největší část legislativní přípravy probíhá v stálých výborech . Zákony musí být schváleny oběma komorami odděleně. (Unikátní je skutečnost, že v určitých záležitostech stačí k přijetí zákona projednání v příslušném výboru, aniž je text předložen plenárnímu zasedání komory -tzv. zákonečky) Většinu zákonných předloh zpracovává vláda, ale zákonodárnou iniciativou jsou vybaveni i členové parlamentu, výbory sněmoven, regionální rady a voliči na základě peticí.
Hojně se využívá institutu referenda. Iniciovat jej může třetina zákonodárného sboru nebo pět regionálních shromáždění nebo 500 000 voličů."