1.

Úvod

1.1.

Historie

1.2.	Specifika bankovního účetnictví

2.	Účetní zásady

2.1.	Zodpovědnost za vedení účetnictví

2.2.	Zásady účetní jednotky

3.	Mezinárodní účetní standardy v bankovnictví

4.	Účetní proces, účetní doklady

5.	Způsob oceňování majetku, aktiv a pasiv, účetní závěrka, hlavní položky bilance banky

6.	Inventarizace

"Bankovní účetnictví má svá specifika.
V roce 1948 byla zřízena Investiční banka ,která prováděla financování investic a poskytování dlouhodobých úvěrů .
Státní spořitelna pečovala především o sběr peněžních úspor pracujících ve formě vkladů a státních půjček a spravovala je.
V roce 1950 byla zákonem 32/1950 Sb. zřízena Státní banka československá. Na SBČS přešla veškerá práva a závazky Národní banky československé. Banka byla státním ústavem, právnickou osobou. Používala právní ochrany, která příslušela národním podnikům. Účetní uzávěrku a výroční zprávu kontrolovalo ministerstvo financí, schvalovala vláda a projednával Nejvyšší účetní kontrolní úřad. Zákonem 84/1952 Sb. o organizaci peněžnictví, se stala SBČS jedinou emisní bankou pro poskytování krátkodobých úvěrů a pokladním a zúčtovacím ústředím ČSR jak na jejím území, tak i ve styku s cizinou.
V roce 1965 vzniká Československá obchodní banka, která se soustředila na úvěrový a platební styk se zahraničím včetně devizových operací.
Jako jediná banka, která určitým způsobem přežívala, byla Živnobanka. V roce 1967 dochází k úplné centralizaci dvou typů lidového peněžnictví – spořitelny a úvěrového družstva – a vzniká jediná spořitelna, která v roce 1969 byla rozdělena na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu.

Obdobím bezprostředně předcházejícím současnosti bylo období jednotné soustavy sociálně ekonomických informací ( 1971 - 1991). Účetnictví bylo odborem informační soustavy organizací. Během tohoto období se zvýrazňuje kontrolní funkce účetnictví ve vztahu k hospodářskému plánu.
Od r. 1978 byl zaveden automatizovaný systém bankovních operací, který se týkal především platebního a zúčtovacího styku mezi bankovním a nebankovním subjektem.
V závěru tohoto období byl přijat zákon 158/1989 Sb. o bankách a spořitelnách, který se vrátil k pojetí peněžních ústavů jako právnických osob v různých formách. Vedle státních peněžních ústavů šlo zejména o akciové společnosti v mezích daným zákonem.

Ještě před přijetím zákona o účetnictví (563/1991 Sb.), ale již na začátku transformace naší společnosti k tržní ekonomice a právnímu státu byla vydána účtová osnova a směrnice k ní pro peněžní ústavy (FMF č.j. V/2-29 490/90 ze dne 10, prosince 1990 ) s platností od 1.1.1991. Oblast bank byla totiž jednou z oblastí na jejíž slučitelnosti s evropskou a světovou úpravou a praxí měly zájem zahraniční bankovní a měnové instituce.
V podnikání tehdy Československa šlo o první metodiku účetnictví pro tržní podmínky. Právě na doporučení Světové banky, Mezinárodního měnového fondu bylo využito pro toto přechodné období „francouzského modelu“ účtové osnovy."

Tato práce obsahuje tabulky, grafiku a schémata. Čistého textu je v práci cca 33 stran.
Práce potřebuje revizi formátu.