Úvod

1.	Domácího násilí - vystižení základních pojmů a subjektů jevu

1.1	Původy a příčiny samotného násilí

1.2	Odborné definice domácího násilí

1.3	Subjekty domácího násilí – násilník, oběť, žena jako typická oběť

2.	Vývoj společenských postojů a současné formy pomoci

2.1	Vystižení a vývoj domácího násilí v historii

2.2	Vývoj domácího násilí spojený s vývojem moderní společnosti

2.3	Společenské postoje a prostředky pomoci ve světě

2.4	Prevence, pomoc a ochrana obětí – kampaň proti domácímu násilí v České republice

2.5	Instituce pomoci – význam neziskových organizací, jejich charakteristika a formy pomoci

2.6	Interdisciplinární spolupráce – koordinační úloha a další poslání intervenční centra

3.	Legislativní rámec postižení domácího násilí a nástrojů vymahatelnosti

3.1	Právní úprava domácího násilí v rozměru jeho postižitelnosti

3.2	Význam policie – její možnosti a postupy

3.3	Právo v praxi – příklady z praxe v návaznosti na uplatnění zákonných nástrojů – jejich využití a efektivita

4.	Sociální průzkum v oblasti domácího násilí

4.1	Podstata a cíl sociálního průzkumu

4.2	Dílčí sociální průzkum s výběrovým souborem tvořeným příslušníky Policie České republiky

4.2.1

Charakteristika výběrového souboru a struktura dotazníku

4.2.2

Realizační fáze a posouzení validity dotazníků

4.2.3

Výsledky dílčího průzkumu – vyhodnocení dotazníků

4.2.4

Shrnutí výsledků dílčího průzkumu – interpretace

4.3	Dílčí sociální průzkum s výběrovým souborem tvořeným veřejností – a) dospělými ženami

4.3.1

Charakteristika výběrového souboru a struktura dotazníku

4.3.2

Realizační fáze a posouzení validity dotazníků

4.3.3

Výsledky dílčího průzkumu – vyhodnocení dotazníků

4.3.4

Shrnutí výsledků dílčího průzkumu – interpretace

4.4	Dílčí sociální průzkum s výběrovým souborem tvořeným veřejností – b) dospělými muži

4.4.1

Charakteristika výběrového souboru a struktura dotazníku

4.4.2

Realizační fáze a posouzení validity dotazníků

4.4.3

Výsledky dílčího průzkumu – vyhodnocení dotazníků

4.4.4

Shrnutí výsledků dílčího průzkumu – interpretace

4.5	Doplňující výzkumné rozhovory

4.5.1

Intervenční centrum – koordinátor

4.5.2

Policie České republiky – vedoucí obvodního oddělení

4.5.3

Shrnutí výsledků rozhovorů v návaznosti na dotazníkové šetření

4.6	Prezentace výsledků sociálního průzkumu – komplexní interpretace a závěr v kontextu teoretické části

5.	Řešení sociálního problému „domácí násilí“

5.1	Vyhodnocení efektivity prostředků eliminace domácího násilí – analýza rozporů mezi sledovanými cíli a danými podmínkami (realitou)

5.2	Význam státu a práva při řešení problému - modelové změny a novelizace

5.3	Obhajoba vlastního řešení problému s využitím praktických příkladů

Závěr

"1.1 Původy a příčiny samotného násilí

Samotné násilí poukazuje k odlišnosti povahy chování člověka, které se dá označit jako agresivní, v sociálně psychologickém pojetí pak jako útočné jednání vůči jiné osobě, zejména ve fyzické podobě. Agrese je vrozená, avšak konkrétní způsoby agresivního chování si člověk osvojuje v průběhu života. Násilí má různou tvářnost, jeho podoby se v průběhu historie a v jednotlivých kulturách odlišují, stejně jako je odlišná míra tolerance násilí v jednotlivých společnostech.

Zajímavé jsou studie týkajících se duševního stavu násilníka, rizikových faktorů, příčin a dalších vlivů způsobujících násilí. Jako rizikové faktory je označována skutečnost, že jak u agresora, tak u oběti obvykle již dříve docházelo k násilí v rodině nebo v okolí. Z dětí týraných žen či mužů se s největší pravděpodobností stanou v dospělosti násilníci nebo si najdou partnera s násilnickou povahou. Mezi viníky bývají zmiňovány sdělovací prostředky, laxnost zákonů nebo škola, stejně jako příklady z agresivního chování rodičů nebo sourozenců. Násilím se začala zabývat i genetika, kdy výzkum dvojčat a adoptovaných dětí dokázal pravděpodobnost existence určitého dědičného komponentu násilí. Výzkumy dokázaly, že nejagresivnější zvířata, včetně „lidí“, mají nižší hladinu serotoninu v mozkomíšním moku a do procesu agrese zasahují i další neurotransmitery. Předcházení násilí a jeho léčení například implantováním elektronických stimulátorů do mozkové oblasti je však zatím mnoho odborníky řazeno do oblasti sci-fi.

Příčiny násilí jsou tedy velmi různorodé. Mohou za ním stát rodinné poměry, škola a učitelé, politika, sdělovací prostředky, historicko-politické souvislosti a řada dalších faktorů. Násilí není zatím považováno za nemoc, a proto jej nelze jako nemoc léčit. Bezpochyby však existují nástroje, jak zmírnit jeho projevy. V zásadě se však ukazuje, že navzdory vědeckému pokroku agresivita v člověku přetrvává, ba dokonce roste.1
______________________________
1 – MUY I. Násilí má mnoho tváří. 100+1 zahraniční zajímavost, 2002, č. 2, s. 8 - 11.

1.2 Odborné definice domácího násilí

Slovo domácnost překrývá celek, který ji zpravidla tvoří, čímž je rodina. V tomto směru je určitá míra násilí - omezování a donucování fyzickými a psychologickými prostředky součástí života zdravých rodin, především při výchově dětí. Komplikované je tak rozlišit samotnou tuto míru, přiměřenost a nepřiměřenost chování, které pak lze označit pojmem domácí násilí.

Domácí násilí představuje mnoho podob, mnoho definicí. V poslední době je ve většině odborných a vědeckých studiích obecně vymezeno jako : “Chování, které u jednoho z partnerů způsobuje strach z druhého. Prostřednictvím užití moci, kterou tento strach poskytuje, kontroluje násilný partner chování druhého. Nabývat může formy fyzického, sexuálního a psychologického násilí, donucené sociální izolace a ekonomické deprivace.“2 Ve svém pojetí „domácí“ tak představuje to co se dějev uzavřeném okruhu určitých osob, které spolu sdílejí společný byt nebo dům.

K nejvýraznějším formám domácího násilí patří:
a)Fyzické násilí e.g. bití, facky, kopance, škrcení, rány pěstí či jiné fyzické útoky.

b)Psychické násilí e.g. nadávky, obviňování, pokořování a ponižování, zesměšňování ve společnosti, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, odepírání spánku či potravy, vydírání sebevraždou.

c)Sexuální zneužívání e.g. znásilnění, donucení k sexu či odmítaným sexuálním praktikám, násilím a výhružkami.

d)Sociální izolace e.g. bránění v návštěvách rodiny či přátel, sledování telefonátů, pronásledování, nečekané „kontrolní“ návštěvy či telefonáty.

e)Ekonomická kontrola e.g. omezování přístupu k penězům, neposkytování peněz na provoz domácnosti, zákazy chození do práce"

Tato práce obsahuje tabulky a grafy. Čistého textu v práci je cca 149 stran.