1.	Počátky fotografie v 19. století

1.1.	Vznik fotografického přístroje

1.1.1.

Joseph Nicéphore Niepce (1765-1833)

1.1.2.

Louis Jacques Mandé Daguerre 1789-1851

1.1.3.

William Henry Fox Talbot 1800-1877

1.1.4.

Claude M. Fr. Niepce de St. Victor

1.1.5.

Ambrotypie

1.1.6.

Jozef Maxmilián Petzval

1.1.7.

André Adolph Eugen Desdérih 1819-1890

1.1.8.

Richard Leach Maddox 1816-1902

1.1.9.

Hannibal Goodwin

1.1.10.

Firma George Eastman

2.	Vývoj fotografické techniky ve 20. století

2.1.	Oscar Barnack 1879-1936

2.2.	Paul Franke, Reinhold Heidecke

2.3.	Firma Hasselblad

2.4.	Firma Ihagee

2.5.	Přístroje s expoziční automatikou

2.6.	Nové typy fotoaparátů

3.	Fotografie v muzeu

3.1.	Jako prostředek, který dokázal věrně a objektivně zachytit určitou událost

3.2.	Jako výběrová dokumentace činnosti významných představitelů z oblasti fotografie

4.	Třídění fotografií a její aplikace v oblasti muzeí

4.1.

Třídění

4.2.	Samostatné obory

4.3.	Novější teorie fotografie (J. Šmok)

4.4.	Šmokova terorie dle J. Zikmunda

4.4.1.

Informativní fotografie

4.4.2.

Emotivní fotografie

4.5.	Fotografování v muzeu

5.	Fotografický přístroj (princip, konstrukce, rozdělení)

5.1.	Fotoaparát

5.2.	Těleso přístroje

5.3.	Fotoaparáty - rozlišení

5.3.1.

Podle druhu materiálu

5.3.2.

Podle způsobu zaostřování

6.	Současné fotografické přístroje pro klasickou fotografii

6.1.	Přístroje na film ve tvaru svitku

6.2.	Přístroje na velmi malý formát

6.3.	Přístroje na malý formát

6.4.	Kompaktní přístroje

6.5.	Přístroje s jednoduchým objektivem

6.6.	Přístroje, které mají objektiv s neměnným ohniskem

6.7.	Zoomové kompakty

6.8.	Systémové přístroje na kinofilm s optickým nebo AF zaostřováním

6.9.	Jednooké zrcadlovky SLR (Single Lens Reflex)

6.10.

Přístroje na střední formát

6.11.

Přístroje na velký formát

6.12.

Zvláštní fotografické přístroje

7.	Fotografické objektivy

7.1.	Podle úhlu zorného pole

7.2.	Podle světelnosti se objektivy

7.3.	Ohnisková vzdálenost objektivů

7.4.	Konstrukce objektivů

7.5.	Mechanické součásti objektivu

7.6.

Hledáček

7.7.	Uzávěrky fotoaparátů

8.	Příslušenství fotografických přístrojů

8.1.

Brašna

8.2.	Drátěná spoušť

8.3.	Dálkové ovládání

8.4.	Sluneční clona

8.5.

Filtry

8.6.	Zařízení pro snímky zblízka a makrofotografii

8.7.	Měchové zařízení

8.8.

Stativy

8.9.	Reprodukční zařízení, reprodukční stojany

8.10.

Záblesková osvětlovací zařízení

9.	Světlo ve fotografii

9.1.	Funkce světla

9.2.	Fotožárovky

9.3.	Žárovky halogenové

9.4.	Stálá (trvalá) světla

9.5.	Bleskové výbojky

9.6.	Odrazové plochy´

9.7.	Práce se světlem

9.8.	Základní metody k měření expozice

9.9.	Základní metody skladby fotografického obrazu

10.	Osvětlovací technika ve fotografii

10.1.

Vestavěné blesky

10.2.

Přídavné blesky

10.3.

Ruční blesky

10.4.

Studiové blesky

11.	Fotografické filmy

11.1.

Černobílé fotografické materiály

11.2.

Barevné fotografické materiály

11.3.

Barevný inverzní film - přednosti

11.4.

Barevný negativní film - přednosti

12.	Fotografie v přírodovědných oborech

12.1.

Fotografování rostlin

12.2.

Fotografování zvířat

13.	Informativní fotografie I.

13.1.

Reprodukce ploché předlohy

13.2.

Drobné trojrozměrné předměty

14.	Informativní fotografie II.

14.1.

Drobné trojrozměrné předměty

14.2.

Fotografování architektury

14.3.

Fotografování krajiny

15.	Informativní fotografie III.

15.1.

Fotografie při výzkumu

15.2.

Pracovní portrét

15.3.

Reportáž

16.	Mikrofilm a diapozitivy v muzeu

16.1.

Mirkofilmový přístroj

16.2.

Mikrofilmové formáty

16.3.

Diapozitiv

17.	Ukládání fotografických sbírek

17.1.

Fotografie - historie materiálu

17.2.

Ochrana 4 zón

17.3.

Konzervace fotografie

18.	Digitální fotografie

18.1.

Princip digitálního fotoaparátu

18.2.

Typy digitálních fotoaparátů

18.3.

Výhody a nevýhody klasických fotoaparátů a digitálních

18.4.

Digifoto - výhody

18.5.

Využití digitální fotografie v muzeích

18.6.

Ukládání a archivace digitálních fotografií

19.	Film v muzeum I.

19.1.

Historie

19.2.

Princip filmové kamery

20.	Film v muzeum II.

20.1.

Přepis filmů na VHS, S-VHS, DVD

20.2.

Uchovávání filmových materiálů

20.3.

Příprava filmových materiálů k uložení do sbírek

20.4.

Uložení filmových materiálů

21.	Videotechnika v muzeu I.

21.1.

Videopřehrávače a videorekordéry

21.2.

Kazetové videosystémy

21.3.

Digitální záznam

21.4.

Videokamery

22.	Videotechnika v muzeu II.

22.1.

Jednotlivé filmové žánry

22.2.

Velikost záběrů

22.3.

Délka záběrů

22.4.

Směr záběru kamery

22.5.

Osvětlení

"LCD DISPLEJ
- jejich velikost se neustále zvětšuje
- obraz většinou zobrazuje 100% záběru
- nevýhoda – náročnost na elektrickou energii

obdobný rozsah mají i ELEKTRONICKÉ HLEDÁČKY – jsou úspornější
V současnosti nemají digit. fotoaparáty optický hledáček, ale pouze větší LCD displej
V poslední době je často ve foťácích stabilizátor obrazu.
2druhy stabilizace:
1. optická – tlumí otřesy objektiv
2. elektronická – redukuje otřesy pohybem čipu

Digit. fotoaparáty mají na výběr několik druhů rozlišení:
- maximální – počet využitelných pixelů snímače
- nejnižší – vyhovuje webu a emailu
Čím je rozlišení větší, tím více zabírá místa.

VÝHODY A NEVÝHODY KLASICKÝCH FOŤÁKŮ A DIGITÁLNÍCH
- oba systémy mají určité technologické limity
Klasická foto – zrnitost
Digi foto – blooming – kvetení – vyvarovat se světla přímo do objektivu
Další vada – barevná aberace – přechod mezi světlem a stínem vytváří fialovou konturu – děje se tak při fotografování proti bílé obloze, vodní hladiny ozářené sluncem,..
Vada – náchylnost přepalování světel, vypálení buněk snímače, šum při nastavení vyšší citlivosti, delších časů,…

DIGI FOTO, VÝHODY A NEVÝHODY
Výhody:
- žádná spotřeba filmů
- žádné výdaje za vyvolání – foto máme např. v PC
- možnost úpravy obrazu
- snadné rozmnožování
- možnost elektronického přenosu
- snadné použití na netu
- možnost distribuce – na CD
- snadná archivace
- možnost kontroly záběru
- možnost k obrázkům vkládat text
- možnost snímek vymazat

Nevýhody:
- vyšší cena fotoaparátu
- rychlé zastarávání přístrojů
- vysoká závislost na zdrojích el. Energie
- dražší tisk fotografií
- potřeba znalostí a zkušeností se zpracováním fotky"

Práce obsahuje pravopisné chyby a mnoho překlepů. Práce subjektivně zabarvená, používá hovorové výrazy.