1.	Základní vlivy a podmínky pro život

2.	Další navazující vlivy

3.	Hlavní rizikové faktory

3.1.	Dynamika nárůstu obyvatelstva

3.2.	Nerovnoměrnost světového bohatství

3.3.	Životní prostředí

3.4.	Globalizace

3.5.	Integrace a dezintegrace

3.6.	Jaderné, chemické, biologické a klasické zbraně

3.7.	Růst násilí

3.8.	Trvale udržitelný rozvoj

3.9.	Skrytá nebezpečenství

4.	Závěr - rozdělení kultur

"HLAVNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY

1. Dynamika nárůstu obyvatelstva
Počet obyvatel planety se zvyšuje nerovnoměrně a to především v materiálně nevyspělých zemích. V materiálně vyspělých zemích klesá porodnost, roste počet seniorů. To vyvolá změny v procesech a také v množství i kvalitě lidské populace, jejím chování a jednání, migraci lidí.
Stále naléhavějším problémem je schopnost potravinové bezpečnosti. Počet obyvatel planety roste velmi rychle, dosáhl více než šesti miliard. Lidstvo žije z necelých tří procent zemského povrchu, který je ornou půdou, a asi z pěti procent povrchu tvořeného pastvinami. Jsme tedy závislí na velmi těsném prostoru. Bez půdy nemůže být života. Několik set let vzniká centimetrová vrstva ornice. A jak zacházet s touto cennou „surovinou“? Továrny, budovy a komunikace stavíme zejména na ornici. Kácíme lesy a tím narušujeme mikro i makroklima. Ornice vysychá, voda ustupuje. Úrodnost půdy v důsledku jejího intenzivního vytěžování klesá, zdravotní stav rostlin se zhoršuje.


2. Nerovnoměrnost světového bohatství
Na jedné straně vidíme obrovské možnosti růstu a rozvoje výroby, na druhé straně není odstraněna chudoba a bída a sociální i ekonomické rozdíly narůstají, než aby se zmenšovaly. Několik málo států zažívá relativní blahobyt. Naproti tomu se odhaduje, že až dvě miliardy lidí trpí absolutní bídou. Kolem patnácti zemí planety zaznamenává růst a více než sto zemí pokles či stagnaci. Podle některých údajů na 20 % nejbohatších obyvatel světa připadá 85 % výdajů na nákupy. Podle dalších statistik se 20 % nejchudších musí spokojit s 1,1 % světových příjmů proti 1,4 % v roce 1991, a 2,3 % v roce 1960. Více než miliarda lidí nemá přístup k lékařským službám, k základnímu vzdělání ani k pitné vodě, dvě miliardy nemají elektřinu a 80 % světové populace nemá možnost ani základní telekomunikace a tím přístupu k novým informačním a komunikačním technologiím, které například mohou umožňovat vzdělávání na dálku. Uvádí se také, že kdyby světová populace uplatňovala stejný způsob rozvoje a spotřeby jako Severní Amerika, potřebovali bychom tři planety jako je Země. Zvětšuje se propast mezi bohatými a chudými. Na straně jedné máme obrovské možnosti nerovnosti překonávat a na straně druhé je prohlubujeme. Tyto nespravedlnosti nejsou trvale udržitelné. Problémem spravedlnosti je nutné se velmi vážně zabývat. Za blahobyt bohatých nemohou platit chudí.
Prohlubování nerovností se netýká jen vztahů mezi státy, či mezi Severem a Jihem, ale také mezi lidmi uvnitř států. Například v USA za posledních 20 let se poměr nejvyšších platů k nejnižším zvýšil ze 35násobku na 150násobek. "

Částečně čerpáno: http://www.kspsp.info/cinnost/sbornik_2korektura.pdf
http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/jbi_jvlp.htm.