1.	Rozštěp patra

2.	Rozštěp patra a rozumový vývoj

3.	Statistika vrozených vad v ČR

4.	Prevence v těhotenství

5.	Péče o děti s rozštěpovými vadami

6.	Výchovná péče a předoperační logopedická péče

7.

Závěr

"Péče o děti s rozštěpovými vadami

Současná úroveň léčby dětí s rozštěpovými vadami umožňuje dosažení velmi dobrých výsledků a začlenění postižených dětí mezi zdravou populaci. Je však třeba si uvědomit, že je to podmíněno dokonalou spoluprácí rodiny a týmu odborníků. Česká republika má díky akademiku Burianovi i jeho pokračovatelům dlouholetou tradici v léčbě rozštěpových vad, která je celosvětově uznávána. Již v padesátých letech 20. století byla započata na Klinice plastické chirurgie v Praze a později v Brně komplexní péče o tyto pacienty, což z hlediska dnešních poznatků a trendů bylo nesmírně pokrokové.
Léčba pacienta s rozštěpovou vadou je záležitost dlouhodobá. Zhodnocení jejího výsledku je otázkou mnoha roků, či spíše dvou desetiletí. Pro pochopení této složitosti je třeba si uvědomit, že rozštěp neznamená jen nespojení tkání, ale zároveň jejich deficit a méněcennost, takže v průběhu růstu obličeje dochází ke zvratům, které je nutno včas podchytit při kontinuálním sledování.
Tým odborníků podílejících se na léčbě tvoří: plastický chirurg, ortodont, foniatr, pediatr, psycholog, logoped, anesteziolog a genetik, eventuálně další specialisté. Nedílnou součástí úspěšné léčby je spolupráce rodičů. Po prvním šoku, že se jim narodilo postižené dítě, je třeba si uvědomit po rozhovoru s těmito specialisty, že nic není ztraceno, pouze bude nutno dítěti věnovat dlouhodobě systematickou péči ruku v ruce s lékaři. Vzhledem k současným trendům v léčbě rozštěpových vad je třeba se co nejdříve přihlásit v některém ze dvou Center pro léčbu rozštěpových vad na klinikách plastické chirurgie v Praze nebo v Brně. Při první návštěvě jsou rodiče předběžně informováni o průběhu léčby, dítě je vyšetřeno plastickým chirurgem, psychologem, genetikem a stomatologem. Někdy je indukovaná předchirurgická ortopedická léčba.
Primární operace rozštěpu rtu je prováděna od 3 měsíců věku, pokud dítě není postiženo jinými sdruženými vývojovými vadami a splňuje základní kritéria dobrého zdravotního stavu, jako váhu nad 5000g, přiměřené laboratorní hodnoty KO apod. Nejčastěji jsou užívány metody podle Miliarda a Tennison-Randall. Při primární operaci rtu je prováděna nejenom rekonstrukce rtu, ale i nosu včetně repozice septa (přepážky), které je evidováno i u mírnějších forem rozštěpů. Tato korekce nosu není rutinně prováděna všude ve světe, ale u nás již dlouhodobě a nejnovější výzkumy tento trend podporují. Pokud se týká termínu operace patra, dlouho panovala nejednota, zastánci pozdějších termínů argumentovali postižením růstu čelisti, proto i dnes dělají některá renomovaná pracoviště uzávěr rozštěpu patra ve dvou dobách. Uzávěr měkkého patra časně, často i s operací rtu a uzávěr tvrdého patra ve 3,5 roce. Vzhledem k současné úrovni ortodoncie však většina pracovišť se přiklání k jednodobé operaci patra kolem 1 roku, takže i u nás předcházíme k časnějším termínům.
Principem operace je odpojení patologických svalových úponů a jejich přesměrování k vytvoření velofaryngeálního uzávěru, takže rekonstrukce patra ve smyslu anatomickém i funkčním. Nejčastěji užívanými metodami operace patra jsou von Langebeckova, Wardill-Kilnerova a dvojitá reverzní Z plastika dle Furlowa. Komplikacemi může být vznik píštěle v patře, nebo krátké insuficientní patro, jejich procento je však u nás relativně nízké. Toto jsou základní chirurgické výkony, které mohou být dle potřeby následovány dalšími, jako prodloužení přepážky, drobné korekce rtu či reoperace krátkého nebo defektního patra nejčastěji v předškolním věku. Kolem 9. roku je prováděna u širokých defektů čelisti implantace spongiosy do alveolu z indikace ortodontů. Dále v průběhu vývoje mohou být indikovány další korekční operace. To ovšem neznamená, že by nás čekala vždy celá série operací, značné procento pacientů je vyřešeno pouze primárními operacemi rtu a patra.
Plastickým chirurgem je pacient kontrolován kontinuálně v intervalech 3 až 6 měsíců, v případech stabilizovaného stavu po roce až do dospělosti. Stejně tak po operaci patra foniatrem. Logopedická péče nastupuje od 1-1,5 roku věku dle potřeby. Kontinuální ortodontická péče kulminuje po prořezání trvalé dentice, kdy jsou aplikovány snímací i fixní aparáty. Posléze jsou prováděny dostavby v případě defektního chrupu. Při závažných poruchách skusu jsou indikovány stomatochirurgické výkony.
Kromě návštěvy Centra pro léčbu rozštěpů by rodiče měli dbát, aby dítě co nejlépe prospívalo, nedávat jej spát na břicho, nedávat dudlíka a bránit cucání prstů, krmit savičkou s dlouhým dudlíkem nebo lžičkou a spolupracovat s pediatrem v přípravě na operaci."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://www.rodina.cz/clanek3188.htm.