1.

Úvod

2.	Daně - charakteristika, funkce daní, cel a poplatků

3.Daně jako jeden z příjmů státního rozpočtu
4.Daňová soustava ČR

5.

Závěr

"Úvod
Trocha historie o vývoji státních příjmů:
Prvotní metoda získávání státních příjmů:
• prodej oprávnění, výsad a možnost konat nějakou činnost – zásada ekvivalence a to u poplatků,
• získání peněz pro potřeby státu bez nároku na protiplnění -
zásada neekvivalence a to u daní.
Starověk – Egypt, Řecko, Řím aj.
středověk - základy vzniku novodobých daní a poplatků -
regály – regální práva panovníka –tzv. regalia maiora (soudní, daňový) , regalia minora (celní, mincovní).
Středověk:
rozdíl mezi daněmi a poplatky byl formální, důležité bylo získat co nejvíc příjmů bez většího odporu.
Tomáš Akvinský – představitel scholastická filozofie – vladař má právo vybírat daně, ale peníze by měly být spravedlivě rozděleny.
Novověk:
– Jean Bodin – zdůvodnění nutnosti mít daně pro stát, který pak má zajistit potřeby občanů. Všechny vrstvy obyvatelstva by měly platit. Prosazoval rovnoměrné rozdělení zdrojů s preferencí sociálně slabých.
– Tzv. juristické teorie – 17. stol. – nutnost platit daně i bez odůvodnění proč. –Kašpar Klock - Německo
– Tzv. kameralistika – 18. století – praktická nauka o státním hospodářství – Německo, Rakousko i Česko. Aplikace tzv. domácího hospodaření do státního. Panovník má krýt státní potřeby z vlastního majetku. Daně z hospodářské činnosti jsou zdrojem státu jedině z nouze. Regalie byly příjmem panovníka.
– Merkantilisté – podporování státního podnikání jako příjem státu vedle daní o soukromých subjektů
– Anglie A. Smith - vychází z principu směny záležející v tom, že stát občanům zajišťuje obecně žádoucí nebo individuálně požadovaný prospěch.
– „Daně musí dopadat na rentu, zisk nebo mzdu nebo na všechny možné zdroje příjmů najednou.“ viz Smith, A.: Pojednání o podstatě a původu Bohatství národů, Liberální institut, Praha 2001, s. 732
J.S.Mill - daň je zlo, povinná oběť k uspokojování společných potřeb
A.Wagner – zákl. povinnost občanů k pen. příspěvkům – všeobecná daňová povinnost
19. a 20. století - Německá klasická národohospodářská teorie – základní směr i pro české ekonomy – zahrnuje poplatky a daně do státních příjmů. Rozdíl spočívá v rozlišení speciální úplaty –tj. poplatky, od úplaty generální, tj. daně.
Česká škola – Karel ENGLIŠ – národohospodářská soustava. Daň je příspěvek pro podpůrnou úhradu veřejné správy podly osoby a věcné únosnosti poplatníka.
Rozlišuje ve státním hospodářství prvky:
– solidaristické, směřující ke kolektivnímu vlastnictví všech statků a k jejich rozdělování podle objektivních potřeb,
– prvky individualistické (státní podniky) a
– prvky kooperativní založené na společném vlastnictví všech občanů, kteří produkují prostředky bez podnikatelského zisku a rozdělují je za stejné ceny."