1.

Úvod

2.	Současná společnost a charakter kyberprostoru

3.

Infoware

4.	Praktické využití kybernetického útoku

5.	Terče kybernetických útoků

6.	Nástroje pro vedení kybernetického boje

7.

Závěr

"2. Současná společnost a charakter kyberprostoru

Současná společnost se nachází ve stavu, kdy informační a komunikační technologie pronikly natolik do jejího života, že bez nich není schopna existence, staly se jeho přirozenou součástí. Veškeré informační procesy jsou digitalizovány, dochází ke snížení prostorového a časového omezení a zvýšení přístupu k různorodým informacím. Kyberprostor se tak stal pro společnost nepostradatelný.

Kyberprostor je globální, decentralizovaný a otevřený. Je v něm obsaženo velké množství informací, se kterými je možno integrovat. Zároveň vytváří dostatečně neprůhledné prostředí, které vzbuzuje dojem anonymity. Globalizuje se nejen společnost, ale také kyberprostor, a dochází tak k deteritorializaci jeho aktivit, propojení různých názorových skupin a umožňuje současně jejich prezentaci.

Všechny tyto moderní technologie jsou velkým přínosem pro lidskou společnost, na druhou stranu však představují výrazné bezpečnostní riziko, a to nejen pro národní státy či ekonomické subjekty, ale také pro jednotlivce. Kyberprostor se tak stal dějištěm virtuálních bojů, které jsou prováděny prostřednictvím tzv. infoware.

Kybernetický střet je charakteristický svou asymetrií, útok může být realizován rychle, náhle a efektivně, bez nějakých velkých možností obrany. Umožňuje zasáhnout protivníka na citlivých místech kdekoliv na zemi a způsobit mu výrazné škody s minimálními náklady. Cílem těchto útoků bývá zpravidla vojenská, ekonomická, politická nebo průmyslová infrastruktura protivníka či jiné klíčové informační zdroje. Z uvedeného tedy vyplývá, že moderní informační a komunikační technologie mohou být jednak nástrojem útoků, ale také cílem, proti kterým je útok veden.

3. Infoware

V současné době neexistuje obecně akceptovatelná definice pojmu infoware, často dochází k jejímu zužování nebo naopak rozšiřování. Jedna z možných definic je tato – „ soubor aktivit, které slouží k ochraně, vytěžení, poškození, potlačení nebo zničení informaci nebo informačních zdrojů, s cílem dosáhnout významné výhody v boji nebo vítězství na konkrétním protivníkem.“

Infoware můžeme podle jeho charakteru rozdělit do několika úrovní :

1. První úroveň se zabývá zničením informatických prostředků protivníka tradičními bojovými prostředky (do typologie bývá zařazena pouze pro úplnost).
2. Ve druhé úrovni se jedná o „typický“ infoware, jehož cílem je omezení efektivní práce cíle.
3. V rámci třetí úrovně jde o degradaci či porušení obsahu informačního systému cíle, což ve svém dopadu způsobí inoperabilitu některých jednotek navázaných na tuto informatickou podporu.
4. Čtvrtá úroveň směřuje k prostředkům zpravodajského charakteru, kde cílem není informace v informačním systému zničit, ale vytěžit je.
5. Poslední, nejvyšší úroveň, se nazývá „perception management“ a její podstatou je snaha o ovlivnění rozhodování nebo veřejného mínění na zákaldě digitálně upravovaných informací. Tento typ infoware nesmí být detekovatelný, nesmí zanechávat žádné stopy, či jiným způsobem umožňovat zjištění jeho přítomnosti či aktivity."