1.	Pozitivní a normativní ekonomie

2.	Příčiny tržních selhání

2.1.	Mikroekonomické příčiny

2.2.	Makroekonomické příčiny

2.3.	Mimoekonomické příčiny

3.

Statky

3.1.	Rozdělení veřejných a soukromých statků

4.	Netržní činnosti státu

4.1.	Legislativní funkce

4.2.	Alokační funkce

4.3.	Redistribuční funkce

4.4.	Regulační funkce

4.5.	Stabilizační funkce

4.6.

Nástroje

4.7.	Státní zásahy

4.8.	Příčiny vládních selhání

4.9.	Vztah mezi rovností a efektivností

5.	Nástroj realizace státní moci

5.1.	Veřejná volba

5.2.	V demokracii může být rozhodování

5.3.	Pravidla rozhodování

5.4.	Hlasovací paradox

5.5.	Volič medián

6.	Veřejný zájem

6.1.	Veřejný zájem vyjadřuje:

7.	Rozpočtová soustava ČR

7.1.	Principy tvorby veřejných financí

7.2.	Státní rozpočet

7.3.	Funkce veřejných výdajů

7.4.	Mimorozpočtové fondy

8.	Sociální zabezpečení

8.1.	Principy sociálního zabezpečení

8.2.	Sociální zabezpečení – tři pilíře

8.3.	Sociální kvóta

8.4.	Dávky sociálního zabezpečení

9.	Veřejné výdaje

9.1.	Charakteristika veřejných výdajů

9.2.	Funkce veřejných výdajů

9.3.	Rozdělení veřejných výdajů

9.4.	Mikroekonomické dopady veřejných výdajů (dotace)

9.5.	Makroekonomické dopady veřejných výdajů

9.6.	Teorie zdůvodňující růst veřejných výdajů

9.6.1.

Wagnerův zákon

9.6.2.

Teorie prahových efektů

9.6.3.

Teorie stupňovitého

9.6.4.

Teorie státu blahobytu

9.7.	Efekty veřejných výdajů

9.7.1.

Příčiny neefektivnosti

9.8.	Příčiny veřejných výdajů

10.	Veřejné příjmy

10.1.

Funkce veřejných příjmů

10.2.

Rozpočtové určení daní

10.3.

Třídění příjmů

10.4.

Daňové příjmy

10.5.

Model záporné důchodové daně

10.6.

Výnosnost daní

10.6.1.

Lafferova křivka

10.7.

Daňové reformy

11.	Garance sociálních jistot

11.1.

Modely soc.zabezpečení

11.1.1.

Model sociálního pojištění

11.1.2.

Model sociální pomoci

11.2.

Kapitalizované fondy

12.	Fiskální federalismus

12.1.

Úloha fiskálního federalismu

12.2.

Podstata FF

12.3.

Modely FF

12.3.1.

Centralizovaný a decentralizovaný model FF

12.4.

Analýza prospěchu

12.5.

Příjmy místních rozpočtů

12.6.

Oatesův teorém

13.	Neziskový sektor

13.1.

Znaky neziskového sektoru

13.2.

Členění neziskového sektoru

13.3.

Nestátní neziskové organizace

"K veřejným výdajům a příjmům můžeme zaujmout dvojí postoj:
a) čistě finanční (účetnictví)
b) reálně finanční (dopady na mikroekonomické a makroekonomické veličiny, působení na ekonomické subjekty)

Funkce veřejných výdajů
Veřejné výdaje slouží k uskutečňování efektivních státních zásahů:
 Alokační – umisťování finančních prostředků do potřeb ve veřejném zájmu (zabezpečování veřejných statků)
 Redistribuční – spočívá ve zmírňování sociálních rozdílů
 Stabilizační – spočívá ve stabilizaci makroekonomických veličin

- dotace – účelové, plošné
- legislativa
- šíření informací
- financování institucí
- podpora agregátní poptávky
- zmenšování sociálních rozdílů (soc.transfery)
- zabezpečování veřejných statků
- ochrana a náprava životního prostředí

Rozdělení veřejných výdajů
- transfery (T) – nereciproční platba – někdy se označují jako záporné daně, mají redistribučbí charakter – záporné daně jsou v příjmech
- vládní výdaje (G) – reciproční platba – mají primárně alokační charakter
Vládní výdaje mohou mít charakter:
- spotřební - jednorázové
- investiční - dlouhodobé

Další členění veřejných výdajů
- mandatorní (obligatorní) – neustálý nárůst – povinné ze zákona (většina asi 80%) zejména sociální zabezpečení
- fakultativní – nepovinné

Mikroekonomické dopady veřejných výdajů (dotace)
- Substituční efekt (a) – týká se účelové dotace
- Důchodový efekt (b) – způsobuje plošná dotace

Makroekonomické dopady veřejných výdajů
- ovlivňování agregátní poptávky ovlivňuje míru nezaměstnanosti i míru inflace
- restriktivní opatření mohou vést ke snižování salda obchodní bilance a snižování HDP a naopak
- efekt vytlačování soukromých investic veřejnými
Když vzroste agregátní poptávka, zvyšuje se hrubý domácí produkt. V soukromém sektoru se více vyrábí.

Teorie zdůvodňující růst veřejných výdajů:
- Wagnerův zákon – spočívá v tom, že podíl veřejných výdajů roste s růstem důchodu na jednoho obyvatele. Lidé nakupují více statků a luxusnější statky a stát vybírá více na daních.
- Teorie prahových efektů – veřejné výdaje mohou růst i stagnovat v době, kdy přijde krize (válka). Stát potřebuje na obnovu země více prostředků, tak zvýší daň. Po obnově země se daňové zatížení nesníží, mění se pouze struktura veřejných výdajů (např. z vojenských výdajů se mění na civilní výdaje).

- Teorie stupňovitého růstu – předpokladem jsou technologické změny. Při každé technologické změně (mobilní tel., internet), se změny zapracují nejprve do soukromého sektoru a pak do státu. Protože je to dražší, vydává se více peněz, aby stát udržel krok se soukromým sektorem a zvyšuje daně (protože zvyšuje výdaje).
- Teorie státu blahobytu – stát má za úkol zajistit určitou sociální úroveň pro všechny své občany. Jelikož roste životní úroveň vyšších a středních vrstev, tak musí stát zvyšovat úroveň nižších vrstev obyvatelstva, tak zvyšuje veřejné výdaje.

Efekty veřejných výdajů
Efektivnost měříme:
- hospodárností
- účelností
- efektivnost"

Čistý text dosahuje cca 16 stran. Práce obsahuje schémata.