1.	Definice osobnosti

2.	Teorie sociální role

3.	Sociální skupiny

3.1	Typologie skupin

3.1.1

Znaky primární skupiny

4.	Skupinová dynamika

5.	Sociální učení

5.1	Formy sociálního učení

6.	Sociální interakce

7.	Sociální percepce

"4. Skupinová dynamika
Skupinová dynamika představuje souhrn všeho, co se ve skupině děje. Mezi nejdůležitější činitele skupinové dynamiky patří cíle a struktura skupiny, pravidla a normy, kterými se skupina řídí, skupinové role, skupinové koheze a tenze, projektivní a přenosové mechanismy, tvoření podskupin vztahů mezi nimi, zákonitosti vývoje skupiny.
V každé skupině je možné určit její formální strukturu, danou formálním rozdělením rolí. Skupinu formálně může vést jeden nebo více poradců, klienti mohou mít svého formálního zástupce. Ve skupině však může vznikat i neformální struktura. Neformální strukturu určují skutečné sociometrické preference (kdo koho a jak ve skupině preferuje).

Významným činitelem skupinové dynamiky je struktura rolí ve skupině:
a) role alfa – vůdce (aktivní, imponující osobnost, schopná tvořit program)
- spolehlivý, pracovitý, obětavý a inteligentní člověk;
- role hvězdy, tj. nejpopulárnější a nejoblíbenější člen skupiny, veselý, nekonfliktní
b) role beta – role experta tj. odborník na určitou oblast problematiky, která je pro skupinu
důležitá, má vědomosti a dovednosti, kterých si ostatní členové váží
c) role gama tzn. že většina členů skupiny je přizpůsobivá, střídavě aktivní a pasivní
d) role omega tj. role černé ovce tj. člen skupiny, kterého ostatní odmítají, považují ho za
nesympatického nebo odlišného od většiny ostatních.
Velmi často se vyskytují ve skupinách i jiné charakteristické role, např. šašek (klaun), který baví skupinu na svůj účet, náhradní poradce, který se snaží podle svých představ skupinu vést a pomáhat, chronický opozičník apod.

Členové v průběhu trvání skupiny podléhají dvěma vlivům – protichůdným silám.
a) skupinová koheze: dostředivé síly, které stmelují skupinu
b) skupinová tenze: odstředivé síly, v rámci kterých prožívají členové skupiny napětí,
agresivitu a mají tendenci unikat ze skupiny,
Součástí dynamiky skupiny jsou projekce a přenosy všech členů skupiny. Klienti promítají do jiných členů skupiny svoje minulé zkušenosti a zážitky. Čím je skupina větší, tím výraznější je tvorba podskupin se svými specifiky.

5. Sociální učení
Při sociálním učení si jedinec ve styku s druhými lidmi osvojuje dovednosti, návyky a postoje potřebné ke společenskému styku, přejímá za své sociální role, morální, estetické a jiné normy společnosti.
Sociální život dítěte začíná doma. První sociální vztah dítěte je vztah k matce - toto rané sociální sepětí mezi dítětem a matkou (hlavní pečující osobou) se obvykle nazývá připoutání (attachment). Připoutání je prvním krokem v sociálním učení dítěte. Rané dětství je kritickým obdobím pro sociální učení. Nedostane-li se dítěti během období připoutání nezbytné míry přiměřené péče a lásky, bude pro něj později pravděpodobně nesnadné milovat druhé a pečovat o ně."

Tato práce obsahuje tabulku.