1.

Úvod

2.	Antioxidanty

3.

Barviva

4.	Konzervanty

5.	Okyselující prostředky

6.	Zahušťovací a želírovací prostředky

7.	Emulgátory

8.	Dochucovadla

9.

Sladidla

" Konzervanty
Látky, které prodlužují trvanlivost potravin (zamezují růstu nebezpečných mikroorganismů) říkáme „konzervační látky“. Do této skupiny patří spousta potencionálně rizikových látek, které mohou citlivým jedincům způsobit alergické reakce nebo dokonce vyvolat onemocnění. Konzervanty označované E 210 až E 228 způsobují právě alergie a od E 119 mohou působit i migrény. Difenyl, bifenyl (E 230) používající se k ošetření kůry citrusových plodů je karcinogení a kromě rakoviny močového měchýře má negativní vliv na ledviny. Zato kyselina sorbinová (E 200) a její sloučeniny se sodíkem, draslíkem a vápníkem je naprosto neškodná.

Okyselující prostředky
Tyto přídatné látky pomáhají dochutit potraviny a dodávají jim kyselou chuť. Některé z nich nejsou škodlivé a zároveň působí i jako konzervant – mezi tyto látky patří například kyselina octová (E 260) a její sloučeniny s dalšími látkami a také kyselina mléčná (E 270). Kyselina propionová (E 280) je už škodlivější, ale také má konzervační účinky (zabraňuje plesnivění chleba a dalších balených cukrářských výrobků). Pro svou škodlivost byla v osmdesátých letech v některých evropských státech zakázána, nyní je však povolena EU.

Zahušťovací a želírovací prostředky
Látky z této kategorie nejsou nebezpečné a nevyvolávají vážné problémy. Pouze vysoké dávky těchto aditiv mohou působit projímavě. Jsou to látky označované E 406 až E 415.

Emulgátory
Tyto látky pomáhají vytvořit stejnorodou směs ze dvou a více jinak nemísitelných kapalin, nebo mají tento stav pomoci udržet. Jejich použití je rozšířené, používají se v celé řadě potravin – v jemném pečivu, zmrzlině, dezertech, žvýkačkách i v přípravcích na snižování hmotnosti. Mezi ty relativně neškodné patří například pektin (E 440a), což je přírodní látka; přírodní celulóza (E 460) a z ní synteticky vyrobené varianty nebo estery kyseliny octové, mléčné a citronové (E 472 a, b, c). Zato například difosfát, trifosfát a polyfosfát (E 450-E 452), používané i jako regulátory kyselosti, mohou kromě nepříznivého vlivu na metabolismus minerálních látek působit i již zmiňovaný syndrom hyperaktivity dětí. Kyselina glukonová (E 574) sloužící i jako regulátor kyselosti může při vyšších dávkách působí projímavě."