1.

Úvod

2.	Bílé krvinky – leukocyty

3.	Imunita vrozená (nespecifická)

3.1.	Celulární nespecifické imunitní reakce

3.2.	Humorální nespecifické imunitní reakce

4.	Imunita získaná (specifická)

4.1.	Celulární specifické imunitní reakce

4.2.	Humorální specifické imunitní reakce

"3. Imunita vrozená (nespecifická)
a) Celulární nespecifické imunitní reakce
Tuto imunitu zajišťují fagocytující buňky, které zajišťují fagocytózu. Tento děj zahrnuje tři stádia: vazbu fagocytující buňky, pohlcení a spuštění aktivit, které jí zničí. Fagocyt musí mít objekty své činnosti selektivně rozpoznat, jinak by to znamenalo ničení vlastních zdravých buněk organismu (dále Příloha A, obr. 1).
Schopnost fagocytózy mají:
• Neutrofilní granulocyty (mohou za antigenem vycestovat i do tkáně)
• Monocyty (po přechodu z krve do tkáně se označují jako makrofágy; rozkládají pohlcený antigen a tím pomáhají rozvíjet specifickou imunitu; na svém povrchu dokážou vystavit bakteriální antigen a takto předložit lymfocytům)
o NK-buňky (Natural Killers, přirozené zabíječe – patří do skupiny monocytů; mají schopnost agresivně napadat a likvidovat např. nádorové buňky, buňky napadené viry, ale i parazity či bakterie)

b) Humorální nespecifické imunitní reakce
Na těchto reakcích se podílí především komplement krevní plazmy a cytokiny. Cytokiny podporují fyziologický průběh všech imunitních reakcí.
Zde nesmíme zapomenout, že k nespecifické imunitě patří i zdravá kůže a sliznice (dýchacích cest, dutiny ústní, střeva), které tvoří určitou bariéru proti cizorodým látkám. Dále můžeme zmínit i antibakteriální látky ve slinách, slzách a střevní stěně i kyselé prostředí žaludku, mající schopnost ničit mikroorganismy (kromě virů).

4. Imunita získaná (specifická)
a) Celulární specifické imunitní reakce

Tato imunita je zprostředkována T-lymfocyty, které vznikají z kostní dřeně a diferencují (získávají potřebné vlastnosti imunitních buněk – imunokompetenci) v thymu (odtud název). T-lymfocyty dělíme na pomocné T-buňky (T-helper, TH-lymfocyty) a cytotoxické T-buňky (TC-lymfocyty).
Pomocné T-buňky jsou pro rozvoj specifické i nespecifické imunity naprosto nepostradatelné. Svůj vliv uplatňují v produkci cytokinů. Po aktivaci začnou vylučovat cytokiny, které urychlují přeměnu aktivovaných B-lymfocytů na plazmatické buňky a usnadňují aktivitu ostatních T-lymfocytů.
Cytotoxické T-buňky jsou specializované na ničení buněk napadených viry.

Do skupiny T-lymfocytů můžeme zařadit i tzv. Ts-lymfocyty, které potlačují aktivitu Tc-, TH- a B-lymfocytů, při ukončení úspěšné imunitní reakce a můžou zabránit přehnaným obranným reakcím."