1.Fašismus
1.1.Heywood-fašismus
1.1.2.V jednotě je síla
1.1.2.1.Antiracionalismus
1.1.2.2.Boj
1.1.2.3.Vůdcovství a elitářství
1.1.2.4.Socialismus
1.1.3.Fašismus a stát
1.1.3.1.Etatismus
1.1.3.2.Korporativismus
1.1.4.Rasy a fašismus
1.1.4.1.Rasismus
1.1.4.2.Nacismus
1.1.5.Totalitarismus
1.2.O´Sullivan-Fašistický světový názor
1.2.1.Korporativismus
1.2.2.Permanentní revoluce
1.2.3.Vůdcovský princip
1.2.4.Mesiášské poslání
1.2.5.Soběstačnost
2.Nacionalismus
2.1.Heywood-nacionalismus
2.1.1.Vznik a vývoj
2.1.2.Hlavní témata-Národ, organické společenství, seveurčení, politika identity
2.1.3.Nacionalismus a politika
2.1.4.Liberální nacionalismus
2.1.5.Konzervativní nacionalismus
2.1.6.Rozpínavý nacionalismus
2.1.7.Protikoloniální a postkoloniální nacionalismus
2.1.8.Překonávání nacionalismu
2.1.9.Liberální internacionalismus
2.1.10.Socialistický internacionalismus
2.1.11.Nacionalismus ve 21.století
2.2.Barša-Moderní národní státy
2.2.1.Národ jako moderní fenomén

2.2.2.

Francouzské a německé národní vědomí a spor o modernitu

2.2.3.Dvojí tvář národa
2.2.4.Dichtinomie moderní politiky
2.2.5.Mezistátní systém

2.2.6.

Národní sebeurčení proti teritoriální suverenitě

2.2.7.

Rozvoj administrativní moci a pacifikace domácí politiky

2.2.8.

Závěr: demokracie a válka

"Boj
Na fašismus měl značný vliv sociální darwinismus, protože fašisté považovali boj za přirozenou a nezbytnou podmínku společenského i mezinárodního života. Fašismus je asi jedinou ideologií, která považuje válku za dobro samo o sobě-život je věčný boj.
Uctívá moc a sílu kvůli jim samotným, slabostí opovrhuje a likvidace slabých a nepřipravených je vítána. Staví se proti morálním hodnotám, které uznává humanismus a náboženství, proti soucitu a slitování.
Vůdcovství a elitářství
Staví se nepřátelsky proti ideji rovnosti. Fašistická idea nadčlověka se často spojuje s prací
F. Nietzscheho (Tak pravil Zarathustra). Ideu rovnosti kritizovali i autoři klasické teorie elity-Mosca. Pareto, Michels
Fašismus byl jak elitářský tak patriarchální, jeho ideje byly založeny na názoru, že vláda elity je přirozená i žádoucí. Podle fašistů se společnost skládá zhruba ze tří složek:
1)Nejvyššího a vše vidícího vůdce s neotřesitelnou autoritou. 2)Z elity, která je výhradně mužská. 3)Z mas které touží po vedení a řízení a jejichž osudem je slepá poslušnost.
Princip vůdce je základní hodnotou fašistického státu. Vůdce musí mít osobní kontakt se svým lidem. Zprostředkovávací instituty se musí zrušit nebo oslabit. „Skutečná“ demokracie je absolutistickou diktaturou. Fašisté sloučili koncepci absolutismu a suverenity lidu do podoby „totalitní demokarcie“.
Socialismus
Fašisté nenáviděli kapitalismus a s ním také související materialismus. Fašistický socialismus byl protiindividualistický i protiburžoazní. Snažil se podřídit kapitalismus ideologickým cílům fašistického státu. Byl antikomunistický. Fašisté byli oddáni národní jednotě a integraci a přáli si, aby loajalita rasy či národa byla silnější než loajalita společenské třídy.
Militantní nacionalismus
Fašismus zdědil tradici šovinistického a expanzionistického nacionalismu. Národy se nepovažovaly za rovné a vzájemně závislé, ale za přirozené soupeře v boji o nadvládu. Fašismus usiloval nejen o patriotismus, chtěl vytvořitsilný a militantní smysl pro náodní spolupatřičnost tzv. integrální nacionalismus. Přitažlivost a působivost fašismu na lidi byly založeny na příslibu velikosti národa.

Fašismus a stát
Etatismus
Význam který Mussoliny a jeho přivrženci přikládali státu, lze pochopit přes prizma italských dějin. Na rozdíl od Německa neměla Itálie jednotnou kulturu ani jazyk. Podstatou italského fašismu byl totalitní ideál, tj. totální podřízení jedinců státu. Do politických (občanských) povinností jedince mělo patřit absolutně všechno. Život jedince měl sloužit zájmům země. Stát fascinoval Mussoliniho a italské fašisty protože v něm viděli nositele modernizace.
Navzdory tomu, že se Mussolinho sny o industriální velikosti většinou nesplnily, etatismus (aktivní zasahování státu do hospodářského a politického života země) je nadále přitažlivý v rozvojových zemích, které chtějí překonat propast mezi nimi a industrializovaným Západem.
Korporativismus
Fašistické ekonomické učení nebylo systematické. Specifickým rysem ekonomické teorie byla idea korporativismu, prohlašovaná Mussolinim za „třetí cestu“ mezi kapitalismem a socialismem. Korporativismus se stavěl proti volnému trhu i proti centrálnímu plánování. Byl založen na názoru, že podnikatelé a pracující jsou svázáni do organického a duchovně jednotného celku. Společenské třídy harmonicky spolupracují pro obecné blaho a národní zájem. Byl ovlivněn tradičním katolickým sociálním učením."