1.

Úvod

2.	Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

2.1.

Historie

2.2.

Činnost

2.3.	Národní kontaktní místo

2.4.	Identifikaci faktorů přispívajících k podpoře růstu ekonomik

2.5.	Směrnice na ochranu spotřebitelů

2.6.	Směrnice pro nadnárodní společnosti

2.7.	Úmluva o boji proti úplatkářství zahraničních veřejných činitelů

3.

Závěr

"Základem činnosti OECD je snaha o zlepšení ekonomického rozvoje členských zemí, podporou nadnárodních společností, které mohou mít pozitivní přínos jak v oblasti hospodářské, sociální, tak i v oblasti envinonmentální.
Každá členská země je povinna zřídit tak zvané Národní kontaktní místo. Tímto místem může být vyšší státní úředník nebo státní úřad řízený vyšším státním úředníkem. Toto národní kontaktní místo rozvíjí a udržuje vztahy se zástupci podnikatelských kruhů, organizací zaměstnanců a jiných zainteresovaných stran. Tato národní kontaktní místa se zveřejňují ve Směrnicích. Každé národní kontaktní místo musí každoročně podat výboru zprávu. Zprávy by měly obsahovat informace o povaze a výsledcích činnosti národních kontaktních míst včetně činnosti při implementaci Směrnic ve specifických případech.
Doposud dochází v zemích OECD k ekonomickému oživení. V České republice došlo za rok 2003 v hospodářskému růstu, který je odhadován na 2% HDP. Hospodářský růst byl však mezi jednotlivými členskými zeměmi dosti rozdílný. OECD se proto zaměřila na identifikaci faktorů přispívajících k podpoře růstu a ke schopnosti ekonomik udržet si vysokou míru aktivity i přes nepříznivé vnější prostředí. V roce 2002 varovala OECD před desinflačním trendem světové ekonomiky, což se díky bezprecedentnímu snížení úrokových sazeb většiny centrálních bank podařilo odvrátit. Historická zkušenost potvrdila, že politická reprezentace většiny zemí nedokáže využít období ekonomického oživení na uhrazení dluhů veřejného sektoru vzniklých při hospodářském poklesu, proto by podle OECD mělo nastávající ekonomické oživení být namířeno ke splnění tohoto úkolu, který je v mnoha zemích ještě násoben fenoménem stárnutí populace a jeho negativním dopadem na veřejné finance.
Hlavním důvodem pomalého ekonomického růstu je podle OECD spatřován v makroekonomické nerovnováze, strukturálních problémech a právě v růstu finačních deficitů. Nutné je proto odstraňování překážek pro růst zaměstnanosti a produktivity, kvalifikace, rozvoje prostředí podporujícího podnikání a posilování finančních trhů a správná správa a řízení společností.
OECD též vydala směrnice na ochranu spotřebitelů, v níž upravuje obecná pravidla mezinárodní spolupráce agentur na ochranu spotřebitele. Dále se zabývá zvládání konfliktu zájmů ve veřejné službě, neboť tento problém je v poslední době stále aktuálnější. V této směrnici předkládá hlavní principy, které by měly pomoci minimalizovat jeho negativní dopady. Řešením by měla být vhodná motivace úředníků ke sledování veřejného zájmu, v mnohých případech doporučuje tato směrnice změnit celkovou organizační kulturu veřejných organizací. Významnou prevencí je i zvyšování transparentnosti veřejného sektoru, k čemuž by měly napomoci moderní technologie.
Velkou pozornost věnuje OECD nadnárodním společnostem. Neboť hlavní podíl na mezinárodních investicích mají právě velké podniky. Nadnárodní společnosti mají příležitost provádět nejlepší praktickou politiku pro trvale udržitelný rozvoj. Cílem směrnice pro nadnárodní společnosti je zajistit, aby operace těchto podniků byly v souladu se státní politikou, posílit základnu vzájemné důvěry mezi podniky, pomáhat zlepšit klima pro zahraniční investice a zvýšit tak možnost nadnárodních společností přispět k trvalému rozvoji. "