1.

Úvod

2.	Historie zámku

3.	Místní historické pohromy

4.	Klášter Sester sv. Kříže

5.	Nacistická okupace

6.

Závěr

"První světová válka zanechala také velké škody na místním kostele.Byl např. odvezen umíráček k výrobě zbraní.Mnozí vizovičtí občané také vstoupili do řad nově vytvářených československých legií během 1.světové války.Vizovičtí legionáři bojovali na ruské,italské a francouzské frontě.První světová válka si vyžádala 48 obětí z řad místních obyvatel.30 mužů padlo v bojích,16 zemřelo na následky místních útrap a 2 zůstali nezvěstní.Z legionářů,kteří jako prví vstoupili do řad našich legií v Rusku zmiňme alespoň Jaroslava Čižmáře,který po válce vydal několik knih s legionářskou tématikou.Vizovičtí nadšeně uvítali zprávu o vzniku republiky roku 1918.V toto roce se staly Vizovice rovněž centrem soudního okresu.Rok 1918 se nesl ve znamení dalekosáhlých změn,které ovlivňovaly život tamějších obyvatel.Ve městě bylo zřízeno notářství,lesní správa,berní úřad.V městě existovaly dva kláštery.Nejznámějším byl klášter Sester sv. Kříže,v jehož rámci vznikl sirotčinec.Tento klášter byl později přebudován na nemocnici s lékárnou.Obě instituce slouží svému účelu do dnešních dnů.V rámci nemocnice existovalo i oddělení pro duševně choré a pro trpící epilepsií.Ve Vizovicích také byly založeny dvoje lázně,protože se na katastru města nachází sirnato-železnaté prameny.Velmi známé a velmi navštěvované byly především Mojžíšovy lázně na Lázeňské ulici.Od roku 1930 se pravidelně promítalo v nově zřízeném kině.Toto kino existovalo až do 80.let.V současnosti je budova v katastrofálním stavu a město uvažuje o jejím stržení.Co se týče povolání,živilo většinu obyvatelstva zemědělství.Podle údajů z roku 1925,kdy proběhla pozemková reforma,ve městě žilo 103 rolníků.Z řemesel zde kromě tradičních jako ševci,kováři,bednáři i soukeníci,kteří využívali zvláštních výsad.Nemuseli například odvádět panstvu žádné dávky.S příchodem 19.století však počet soukeníků klesal.Souviselo to zejména s tovární výrobou.Všechna povolání si vytvářela své vlastní cechy.V roce 1930 existoval podle dostupných pramenů už pouze jediný soukenický krám.Soukeníci dříve dodávali část své produkce armádě.Kromě několika palíren tvrdého alkoholu zde existoval i městský pivovar a to do roku 1887,kdy lehl popelem.Panský pivovar se ve městě udržel až do roku 1891.Ze švestek se nejenom pálila slivovice,ale také vyráběla povidla.Tyto menší závody ovšem později zanikly a na jejich tradici se již dnes nepodařilo navázat.Kvalitní slivovice město ovšem proslavila nejvíce.První palírna se uvádí již roku 1585.Podle pramenů Josefa Čižmáře však vrchnost pálenici sama neprovozovala,ale pouze pronajímala.ve třicátých letech zde existovalo již třicet větších a kromě toho velké množství menších.Existovala zde rovněž židovská palírna,vyrábějící košer slivovici.Ve 20.letech se utvářely také další menší podniky,které vyráběly např.limonády,podpatky a v okolí byly také pily a menší závody na zpracování dřeva.Velký význam měla také tiskárna knih na Palackého náměstí,kterou vlastnil p.Macháček.Po nacistické okupaci se začaly ve Vizovicích vytvářet první odbojové skupiny,např.Obrana národa.4 občané se zapojili do protifašistického boje v našich zahraničních armádách.Např. Jaroslav Hala byl jako válečný pilot odměněn několika československými i britskými cenami.Sám zemřel při bitvě Británii a v místě jeho domku byl v 90.letech vybudován pomník,připomínající jeho zásluhy.V okolí města operovala i partyzánská skupina Jana Žižky z Trocnova.Partyzány zásobovali stravou místní.Mnozí partyzáni našli úkryt na vizovické faře a v nemocnici.Tehdejší farář páter Antonín Vysloužil,jehož hrob nalezneme na místním hřbitově,se pravděpodobně dostlal k archívům zlínského gestapa a jeho snaha zveřejnit seznam německých kolaborantů ho stála i život.Neznámý pachatel jej vyhodil z vlaku cestou k soudnímu dvoru do Prahy"

Text není členěn.