1.

Úvod

2.	Co je a kde se neziskový sektor nachází?

3.	Právní formy

4.	Neziskové organizace v hospodářství

5.	Typy a základní formy neziskových organizací

6.	Jak založit neziskovou organizaci

7.	Financování neziskových organizací

8.	Vztahy neziskových organizací s okolím

9.

Shrnutí

"Jak založit neziskovou organizaci?

Uvedeme si příklad na občanském sdružení: Abychom mohli založit občanské sdružení, musíme sestavit přípravný výbor, který tvoří 3 lidé, z nichž jeden musí být ve věku nad 18 let a ostatním členům stačí být věkem nad 15let. Tento výbor podá návrh na registraci a vypracuje stanovy ve dvou vyhotoveních.
Jak již víme občanská sdružení registruje Ministerstvo vnitra, proto pokud neshledá vznik v rozporu se zákonem, zaregistruje jej. Občanské sdružení získá právní subjektivitu datem registrace a vznikne také pokud od Ministerstva vnitra nepřijde do 40 dnů vyjádření o registraci nebo odmítnutí. Zmocněný člen zašle ověřenou kopii s razítkem od MV ČSÚ, který přidělí IČO.
Stanovy musí obsahovat: název sdružení, sídlo sdružení, cíl jeho činnosti, práva a povinnosti členů sdružení, orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, zásady hospodaření.
Postup při založení občanského sdružení: nejprve je ustavující schůze (valná hromada), volba výboru (předsednictva) a jednatelů, poté zápis z ustavující schůze, jednání výboru apod. dále řešíme povinnost registrovat se na Finančním úřadu jako plátce daně, pokud má příjmy > majetek, vede účetnictví a platí daně, členské příspěvky jsou osvobozeny od daně z příjmu. nezdanitelný základ pro občanská sdružení je 300 tis. Kč, od darovací daně mohou být osvobozeny též dary při provozování „prospěšné“ činnosti - darovací daň se přiznává 2x ročně.

Financování neziskových organizací

Všeobecně platí, že neziskové organizace jsou financovány vícezdrojově. V sektoru nacházíme i organizace , které jsou schopny se samofinancovat na 100%, ale i organizace, které jsou zcela závislé na vnějších zdrojích, jako jsou dary a příspěvky.například tělovýchovná organizace SOKOL je tradičně schopna vysokého podílu samofinancování.
Zdrojem peněz pro neziskové organizace jsou členské příspěvky a zápisné, veřejné rozpočty, nadace a nadační fondy, firemní dárcovství, individuální dárcovství, loterie a sázkové hry a doplňková hospodářská činnost organizací.
Jako specifický nepeněžní zdroj je dobrovolná práce členů. Tento faktor činí neziskové organizace konkurenceschopnými vůči komerčním organizacím.
Teď si budeme specifikovat jednotlivé zdroje financování neziskových organizací. Nejprve začneme členskými příspěvky, které jsou základním příjmovým zdrojem občanských sdružení(u majetných organizací je to 5% a u nemajetných až 100%).
Pro řadu neziskových organizací zejména v sociální oblasti jsou zdrojem financí veřejné rozpočty,které se dostávají do příjmů zprostředkovaně přes nadace a nadační fondy. Prostředky poskytují ministerstva, krajské úřady a obce(např. poskytování sociálních služeb, rozvoj sportu a tělovýchovy, rozvoj kultury a záchrana kulturního dědictví. Smyslem nadací je alokování peněžních prostředků formou darů na veřejně prospěšné účely, v této době nazývané jako granty(náplň jedné třetiny nadací a několika procent nadačních fondů.
Darování se odehrává individuálním rozhodnutím, např. veřejnými sbírkami. Známé jsou sbírky obnošeného šatstva apod., individuální dary organizaci SOKOL od starých členů. Na veřejně prospěšné úkoly přispívají i velké loterie a sázkové hry. Nejvíce odvedla společnost SAZKA,a.s. celkem 1 034mil.Kč, což bylo necelých 15% jejich tržeb. Nejvyšší tržby však vykazují výherní hrací automaty, ale neodvádí takové procento ze svých tržeb je to pouhé 1,15% což je pouze 510 mil. Kč.
U vzájemně prospěšných organizací je významná doplňková hospodářská činnost, která je často vázaná na majetek. U řady občanských sdružení představují tyto doplňkové činnosti až 60% jejich příjmů. Při zdaňování těchto činností je sledována každá činnost zvlášť a uznatelné náklady jsou jen ty, které s ní bezprostředně souvisí. Z těchto důvodů řada občanských sdružení zakládá na tuto činnost s.r.o.
Významným zdrojem u občanských sdružení je Dobrovolná práce členů. Obecně můžeme říct, že práce kterou dobrovolník věnuje organizaci je tím nejcennějším a několikanásobně přesahuje finanční rozpočet malých a středních organizací. V současnosti se na to bere, při přerozdělování peněžních prostředků na veřejně prospěšné účely, protože se vyžaduje spoluúčast a tu mohou neziskové organizace nabídnout ve formě náležitě oceněné dobrovolné práce.

Vztahy neziskových organizací s okolím

Abychom si mohli definovat vztahy neziskových organizací s okolím rozdělíme si nejprve okolí na pár hledisek, kterými se budeme řídit. Jsou to závislost, konkurence, spolupráce a kontrola.
Zaměříme-li se na závislost, zjistíme, že stát a obce nám poskytují určitá pravidla, legislativy a fiskální politiku. Občané a občanské společnosti společně s veřejností jsou jedním ze zdrojů financí a dá se říci, že i jedním ze zakladatelů a zřizovatelů těchto organizací. Ostatní neziskové organizace získávají finance od nadací a jejich fondů, návazné služby ve formě sociálních služeb a poradenství díky vzdělání. Dalším zdrojem financí jsou firmy. A na druhé straně závislostí máme uživatele těchto služeb, kteří využívají sociální a zdravotní služby a také stát, který je vděčný za posilovaní ekonomiky a občanské společnosti.
Dalším kriteriem je konkurence. Zaměříme se na jednotlivá stanoviska, jedním z nich je to stát a obce, které mají podobné služby, tzv. veřejné statky. Za to mezi občany a občanskou společností a veřejností vznikají menšinové zájmy. Dá se říci, že ostatní neziskových organizací jdou finance ze stejných zdrojů v rámci oboru i napříč, poskytují stejné služby, ale za to firmy se snaží bránit zájmy pracovníků(odbory), vytvářet stejný produkt(vzdělávání, kultura, sport).
Následujícím hlediskem je spolupráce. Stát a obce řeší služby na veřejnou objednávku a také věci s tím spojené(komunitní problémy), občané, občanská společnost a veřejnost řeší také komunitní problémy(např. volnočasové aktivity pro děti). Ostatní neziskové organizace zastřešují jiné organizace, společný lobbing, firmy zakládají podniková občanství a projekty sociální ekonomiky.
Posledním z hledisek je kontrola neziskových organizací. Stát a obce dohlížejí na neziskové organizace pomocí různých legislativ a díky vyúčtování dotací, občané, občanská společnost a veřejnost pomocí přísunu finančních prostředků z veřejného rozpočtu. Ostaní neziskové organizace dohlížejí v rámci konkurence oboru. Firmy v rámci spolupráce a finančních příspěvků. Z druhé strany pohledu dohlíží stát na veřejnou prospěšnost politiky neziskových organizací a firmy z hlediska přírodních zdrojů(např. při znečišťování životního prostředí."

Práce obsahuje tabulku a grafiku.
Práce do předmětu Podniková ekonomika - Vysoká škola polytechnická Jihlava.