1.

Úvod

2.	Sociální interakce

2.1.	Složky interakce

2.2.	Znaky interakce

2.3.	Základní formy součinnosti

3.	Sociální percepce

3.1.	Složky sociální percepce

3.2.	Vnímání jiných osob

3.3.

Předsudky

4.

Závěr

"1 Sociální interakce
Pojem interakce je jedním z klíčových pojmů sociální psychologie. Někteří autoři dokonce ztotožňují předmět sociální psychologie s interakcí. Vymezení základních znaků tohoto pojmu proto nalezneme u všech významnějších autorů v této oblasti.

Interakce lze definovat následujícím způsobem.
Interakce vyjadřuje skutečnost, že se mezi lidmi při společné činnosti vytvářejí mezilidské vztahy, že lidé na sebe vzájemně působí a ovlivňují se.

Interakce mají tyto složky a znaky.

1.1 Složky interakce

• Společnou činnost – součinnost
• Vzájemný vztah
Obě uvedené složky určují povahu sociální interakce.

1.2 Znaky interakce

• Vzájemnost – kontakt mezi lidmi je vzájemný, proces poznávání toho druhého, co je pro osoby společné je vztah
• Stimulace – podněcování aktivit, vzájemná výměna podnětů
• Ovlivnění – vztah a stimulace vedou k vzájemnému ovlivnění toho druhého

Na míře formativnosti interakce se podílí relativní aktivita subjektu a relativní pasivita objektu, míra sociální zprostředkovanosti a vztah procesů sociální interakce k normám sociálně žádoucího nebo nežádoucího chování.

1.3 Základní formy součinnosti

J. Křivohlavý přinesl do odborné literatury velice přínosné rozlišení následujících forem :
• Ko-existence – existence „vedle sebe“ nebo „spolubytí“, ochota k upouštění od soupeřivých projevů
• Tolerance – snášenlivost – ochota přecházet nepodstatné rozdíl v zájmu dobrých vzájemných vztahů
• Koordinace – sladění individuálních činností, cíle jednotlivců se stávají součástí společného úsilí
• Kooperace – společná činnost směřující ke společnému cíli
• Reciprocita – vzájemná náklonnost, ochota pozitivně odměňovat pozitivní vstřícné reakce


2 Sociální percepce

Tento termín zavedl do psychologie J. S. Bruner. Označoval tímto termínem sociální podmíněnost ve vnímání. Později se tento termín ustálil na vnímání člověka člověkem.
Jak se tedy lidé navzájem vnímají?
Vzhledem k tomu, že do interakce vstupuje člověk jaký objektivně je, ale také takový, jak se vidí on sám a takový, jak ho vidí druzí lidé, zdá se, že jsou ve hře dvě víceméně nepřesné představy jednoho o druhém, včetně představ partnerových úmyslů, motivů, vnitřních stavu atd.
Vnímání druhých osob má tři složky, které výrazně ovlivňují utváření dojmu o druhých – a později i názoru na druhé osoby.

2.1 Složky sociální percepce

• Expektační – vycházející z očekávání. Projevů a vlastností, které může probíhat v podstatě jako připravenost celkově vnímat určitým způsobem, nebo jako „zaostřenost“ – výběrová citlivost pouze na určité jevy a projevy.
• Afektivní - vycházející z emocí. Ovlivňují vnímání druhého člověka v důsledku emočně podbarveného vztahu, „nabuzují“ či častěji „utlumují“ aktuálně vnímané děje
• Atributivní – přisuzující – tendence přisuzovat určité vnitřní a vnější charakteristiky"

Práce kompilačního charakteru. Čerpáno z: http://www.ufoun.eu/1/1.rocnik/texty/Uvod_do_psychologie.pdf.