1.	Sociální percepce

1.1.	Proces atribuce (=přisuzování)

1.2.	Subjektivní omyly

1.3.	Základní atribuční chyby

2.	Interakce s druhými

2.1.

Sociální

2.2.	Apatie přihlížejících

2.3.	Pluralistická ignorance

2.4.	Sociální lenivost a fenomén skrytí se v davu

2.5.	Konformní tlak

3.	Činitelé ovlivňující sociální percepci

4.	Johariho okno

5.	Komunikaci zlepšují a zhoršují

6.	Komunikace

6.1.	Oblíbené komunikační omyly

6.2.	Neverbální komunikace

6.3.	Haptická komunikace

6.4.

Kinezika

7.	Indikátory tělesné přitažlivosti

7.1.	Neverbální indikátory přitažlivosti

8.

Konflikty

8.1.	Základní prvky konfliktu

9.	Pracovní pohovor

10.	Asertivita

10.1.

10 práv asertivního člověka

10.2.

Využití asertivity

10.3.

Výhody a nevýhody asertivity

11.	Co je to etika

12.	Sociální interakce

13.	Atribuční chyby

"Sociální percepce = sociální vnímání člověka člověkem (jak vnímáme a jak jsme vnímáni)

SOCIÁLNÍ PERCEPCE

Sociální percepce je druh kompromisu mezi tím, co člověk na základě zkušeností očekává a tím, co se skutečně v okolním světě nachází (objektivní věci existující nezávisle na nás x subjektivita percipujícího)
Má sociální rozměr
Rozdíly mezi tím, jak to je a jak to vidím
Zajímají nás příčiny chování

Proces atribuce (=přisuzování)


Proč a jakým způsobem hodnotí
Každý z nás je v roli naivních vědců – nějaké vysvětlení pro okolní jevy – subjektivní  omyly
Dispoziční = vnitřní– hodnotíme na základě vlastností
Situační – hodnocení jevů na základě situace
Okolí nás nutí vysvětlovat neočekávané chování

Základní atribuční chyby:

Základní chyba – příklon k dispoziční atribuci a odklon od situační atribute - podceňování

Haló efekt – jestliže nás nějaká nápadná vlastnost zaujme, můžeme v celém tom světle hodnotit celou osobnost (kdo je sympatický, inteligentní, je charakterní; kdo má brýle, je inteligentní; pyknik – pohodový člověk); za inteligentního považujeme toho, kdo s námi souhlasí

Efekt svatozáře – graduovaný pracovníci bývají lépe hodnoceni bez zřetelu na výkon

Kukaččí vejce – pracovníka, který si často stěžuje nebo je v opozici máme tendenci hodnotit záporně
Chyba, kterou uděláme těsně před hodnocením velmi ovlivňuje

Chyba prostředí – průměrný pracovník může být hodnocen lépe pokud ostatní jsou horší – stejný pracovník ve výborné skupině je hodnocen hůře, nepříznivěji hodnotíme ty, které se stýkají s našimi nepřáteli a naopak

Efekt setrvačnosti – vyplývá z předchozích zkušeností s člověkem

Golemovský efekt – nadřízený sám sebe nadhodnocuje a podřízené podhodnocuje

Chyba centrální tendence (sériový efekt) – pokud hodnotíme větší skupinu v krátkém časovém období, vyhýbáme se extrémních hodnot a zůstává průměr – větší množství hledisek hodnocení

Logická chyba – soukromá logika – vysvětlujeme si podle svých logických principů

INTERAKCE S DRUHÝMI
Jaký vliv má skupina lidí na náš výkon
Některé výkony jsou přítomností jiných lidí sociálně facilitovány

Sociální facilitace – zjednodušení provedení úkolu, vyšší motivace – soutěživost – jen u jednoduchých úkolů (u složitých – snižování výkonu)

Apatie přihlížejících – pokud sami máme reagovat na vzniklé nebezpečí, zareagujeme rychleji (do 2 – 6 min.), ale pokud je v místnosti více lidí, jen 40% zareaguje do 6 min
Rozložení odpovědnosti, strach, jestli umíme reagovat a pomoci, posouzení situace (95% pomůže nemocnému člověku), strach z nákazy

Příčiny: lhostejnost, strach z tělesného zranění a ze smrti, zdlouhavé soudní jednání, nepřipravenost, neumíme pomoct, hrozí, že si situaci vyložíme jako naléhavou a ona není,…
Přítomnost lidí je vhodná k tomu, abychom situaci vymezili jako nenaléhavou a rozložili zodpovědnost za jednání
Pluralistická ignorance – vyložení situace jako nenaléhavé  spíše se nepomůže

Sociální lenivost a fenomén skrytí se v davu – deindividualizace (klesá výkon), poslušnost davu"