1.

Úvod

2.	V co věříme?

3.	Jací jsme a proč?

4.	Hodnota života na Zemi - není stejná!

5.	Některé z disciplín, které otázky etiky řeší

6.

Shrnutí

"V co věříme ?
Současná česká společnost je, bohužel, převážně ateistická. Přesto ale 60% Čechů uvádí, že v „něco“ věří, ať už je to Bůh, příroda, vyšší moc atd.. Jedinou celosvětovou jednotící „vírou“ je ekonomika a materiální prospěch. Je překvapivé s jakou agresivitou za posledních 100let lidé těží a drancují přírodu, lidi, vztahy. S neúctou k tomu co je obklopuje ale i k sobě samým, žijí ve stylu „a po nás potopa“. Tím, že v západní společnosti žiji, mohu ji hodnotit a opřít se přitom o vlastní poznání a zakoušení strastí i slastí civilizace, pokroku, komerce....

Mnoho lidí považuje v dnešní době náboženství za etapu překonanou vědou a technikou. Říkají „Bůh není, nikdo ho nikdy neviděl“ neuvědomujíce si svých omezených možností, jako by „Bůh“ nebo „to co dává smysl našemu životu a přírodě a udržuje rovnováhu v ní“– jako ekvivalent slovu „Bůh“, muselo nutně být poznatelné našimi smysly, kterými chceme my. Vždyť i ptáci mají lepší zrak než lidé a psi čich a netopýři sluch. Jako by si netopýr myslel, že lidé nejsou, protože je nevidí. Tak proč si někteří lidé myslí, že „Bůh“ by měl být vousatý dědeček na obláčku ? Jako takového boha skutečně neuvidí. Je až zarážející, že v dnešní době výpočetní techniky, kdy víme, že jeden počítač je schopen uřídit výrobní procesy na celém světě, si nedovedeme představit „sílu“, která nás mohla stvořit, naviguje a ovlivňuje některé skutečnosti a procesy. Přesto však by zůstala našemu zraku a sluchu nepoznatelná. Záměrně vybírám tyto dva smysly, protože lidé si zvykly spoléhat pouze na ně ale ta „síla“ poznatelná je. A to citem, který lidé opomíjejí, jelikož se nedá změřit, zvážit. Současný stav bych definovala jako jakousi citovou hluchotu, ze které se doufám lidé uzdraví.
Jistou roli v této současné náboženské krizi jistě hrají senzacechtivá média, která negativně vykreslují náboženství jako něco fundamentálně nebezpečného a svazujícího. To se netýká jen křesťanství uvnitř ale zejména rozněcují nesnášenlivost vůči ostatním náboženstvím. Např. většina lidí u nás neví co je nosnou myšlenkou koránu ale zahalená tvář je pro ně a priori symbolem nebezpečí. Stejně tak v muslimských zemích je předem nenáviděné vše americké, evropské, civilizační.

Jací jsme a proč ?
Lidé jsou rozdílní a mají různé hodnoty, priority, cíle, meze. Co je tedy to co nám tyto hodnoty tvoří ? Bezesporu nás ovlivňuje okolí, jak jsem se již zmínila o světovém morálním „klimatu“. Velikou měrou nám jsou tyto hodnoty dány výchovou a proto je velice důležité sledovat vztahy v rodině, jelikož to je ten faktor, který bude ovlivňovat hodnoty lidí další generace.
Ale ani kdybychom se všichni narodili do stejných podmínek, a vyrůstali ve stejné rodině, neměli bychom stejný žebříček hodnot, nereagovali bychom stejně a vyhledávali bychom jiné podněty a stimulace. Ani děti jedné matky a jednoho otce nejsou stejné. Příklady najdeme hned na samém začátku Světa, v rozdílnosti dětí Adama a Evy, Kaina a Abela. A to jejich rodiče byli božím stvořením, a tudíž oproti nám byli daleko blíže stvořitelovu ideálu a záměru. Co je tedy to, co lidi dělá odlišnými ? Co kóduje jejich vzorce chování v určité situaci? Abychom byli schopni odpovědět na tuto otázku musíme se ponořit sami do sebe. Ryze metafyzickou odpověď najdeme ve svém těle a mozku. V těle to jsou hlavně GENy a v mozku MEMy, které se můžeme pokusit identifikovat ponořením do sebe sama, do své duše. Ačkoliv snažit se uchopit vlastní nástroj myšlení tímtéž nástrojem myšlení není možné už v principu. Osobně považuji za životní úkol se o to alespoň pokusit a najít se, uprostřed všech těch podnětů, které nám vnucují tu či onu identitu. Hraním si na něco či někoho plíživě ohlušují náš vnitřní hlas. Nechtěla bych, aby se moje hodnocení dnešního světa a lidí stočilo na kritiku zaslepené společnosti, konzumující to co jim reklama doporučí a média sdělí. Naštěstí i v dnešní době jsou lidé, kteří si uvědomují to, že to byl právě a pouze člověk, který postavil sám sebe na post „pána tvorstva“."

Práce pro předmět Etika.