1.

Úvod

2.	Co jsou to peníze

3.	Jak vnímáme peníze my

4.	Nabídka peněz

5.	Co je pro nás zarážející

6.

Poptávka

7.	Bimetalismus

8.

Inflace

9.	Příčiny inflace

10.	Milton Friedman

11.

Závěr

"Úvod

Jako cíl této seminární práce jsme si určili objasnit pohled na peníze a platidla, který měl držitel Nobelovy ceny za ekonomii, představitel liberálního proudu v tomto oboru, profesor Milton Friedman. Budeme se převážně věnovat kapitole s názvem Tajemství peněz. Celá kniha se člení do 11 kapitol, které na sebe navzájem navazují. Ale pro nedostatek prostoru se chceme pro podrobné prozkoumání věnovat pouze jediné. Celá kniha je postavena na bázi otázek, které si autor pokládá. Jsou peníze něco víc než kousek kovu či papíru? Co nás vede abychom se za nimi hnali a proč? Jsou pro nás v životě opravdu tak důležité?

Co jsou peníze?

V nynější době jsou peníze brány jako platidlo, vesměs kousky barevných papírků, které mají podle určitých, dalo by se říct, obrázků na nich svou hodnotu. Každopádně jako peníze je bráno cokoliv co je všeobecně přijímáno ke směně. Kdysi jako prostředek směny sloužilo buďto zlato nebo stříbro. Mince nebo bankovky byli směnitelné za zlaté nebo stříbrné mince, depozita splatná a depozita směnitelná. Slovo peníze má však dva odlišné významy. První význam v případě, že někdo získal důchod, což znamená že peníze vyjadřují tok – důchod nebo příjem za určité období, třeba za týden nebo měsíc. Druhý význam je když někdo peníze vlastní jako součást svého majetku. To jsou pak peníze vyjádřeny jako aktiva a pasiva. Peníze je v tomhle případě možno směnit.
A jaký je rozdíl mezi obyčejným kouskem papíru, například vystřiženého z novin a takzvanými penězi, což je také pouhým papírkem? Co je určující daného pro jeho hodnotu? Určující je tzv. zákonné platidlo. To znamená že vláda příjme papírové peníze k úhradě dluhů, k úhradě daní. Soukromé subjekty přijímají tyto papírové peníze proto, že věří, že se tak přidají k většině, která udělá totéž. Tudíž peníze mají svou hodnotu jen díky tomu že všichni věří v to že mají hodnotu. Tudíž je měnový systém založený na určitých hodnotách, které jsou ve své podstatě fikcí. K zničení takovéto fikce může např. dojít v případě nadměrného množství peněz. Potom dochází k tomu že lidé pokud mají něčeho dostatek a nadmíru, přestává mít věc svou danou hodnotu. Aby k tomuto jevu však došlo, musí dojít k nadměrně vysoké inflaci, která musí trvat alespoň po dobu několika let. Lidé se však i přesto nevrátí k barterovému obchodu, nýbrž jen začnou používat jinou měnu. A v tom je vidět síla dané fikce, která přetrvává takřka v jakékoliv situaci.
Do roku 1971 byla každá z hlavních měn svázána přímo či nepřímo s nějakou komoditou. Zásahem prezidenta Bizona byla tato vazba s konečnou platností zrušena. Co potom určuje,kolik si můžeme za tu kterou bankovku koupit? Podmiňuje ji nabídka a poptávka.



Jak vnímáme peníze my?

Točí se kolem nich celý svět. Nás zaujala kapitola Ostrov kamenných peněz.V dnešní době si naprosto neumíme představit tuto měnu. Je to samozřejmě dáno podmínkami, systémem a dobou. Dnes je úsměvné a zároveň fascinující si představit, že půjdu „koupit“ např. automobil a prodejci zaplatím kamenem odpovídajícím ceně zboží. A navíc kamenem, který leží sto kilometrů od místa koupě. Důvěra na které byl tento systém založen v dnešním světě neexistuje. Škoda! Ale na druhou stranu bychom si měli položit otázku, zda by to takto mohlo v dnešním světě fungovat. Ve světě, kde již neplatí úsloví, s poctivostí nejdál dojdeš. Kdybychom byli soudní, jistě by naše odpověď zněla ne. S poctivostí dnes nedojdeme ani na kraj lesa. Po „sametové revoluci“ se u nás vyrojila spousta „zlatokopů“ až by se dalo říci hyen. Přejme chytrým, šikovným a poctivým. Ti to mají v našem systému, tak jak je nastaven, velmi těžké. Jsou zde jedinci, kteří jsou tzv. za vodou, a to jen díky svému úsilí. Většinou ovšem za to platí daň nevyšší, ať rodinným životem či zdravím. O zbytku slyšíme dnes a denně v médiích. Nastalo v naší společnosti určité kastování lidí. Ti, kteří k majetku potažmo k penězům přišli tak, jak přišli a ztrácí pro ně hodnotu a, dá-li se v této souvislosti říci, neváží si jich. Pak jsou mezi námi tací, které společnost donutila žít s málem, nicméně i tak dokáží být spokojeni. Ale tak jak tak každý jeden z nás peníze k životu nutně potřebuje. Je zcela nemyslitelné, že bychom se v dnešní době obešli bez peněz jako takových. Bez peněz prostě nelze být!"