1.

Úvod

2.	Literární přehled

2.1	Sítě, řetězce

2.1.1

Výhody a nevýhody sítí

2.1.2

Typy sítí

2.2	Franchising

2.3	Dobrovolné řetězce

2.4	Nákupní družstva

2.5	Nákupní střediska

2.6	Satelitní organizace

2.7	Strategické aliance

2.7.1

Konsorcium

2.7.2

Kartely

2.7.3

Syndikát

2.7.4

Koncern

2.7.5

Holding

2.7.6

Trust

2.7.7

Joint ventures

3.	Metodika práce

4.	Analýza aktuálního stavu

4.1	Velikostní členění podniků

4.2	Malé a střední podniky v ekonomice

4.2.1

SWOT analýza malých a středních podniků (MSP)

4.2.2

Překážky rozvoje MSP

4.2.3

Podpora MSP

4.2.4

Vývoj MSP

4.2.5

Vize sektoru malého a středního podnikání

4.3	Sítě malých a středních podniků

4.4	Franchisingové řetězce

4.4.1

Základní pojmy

4.4.2

Typy franchisy

4.4.3

Výhody a nevýhody franchisingu

4.4.4

Etický kodex franchisingu

4.4.5

Franchisová smlouva

4.4.6

Provozní příručka

4.4.7

Situace na trhu

4.4.8

Franchisingový koncept The Pub

5.	Návrh na zapojení do franchisového řetězce

6.

Závěr

7.

Summary

"
4.2 Malé a střední podniky v ekonomice

"Mysli nejdříve v malém" je heslo, z něhož vycházejí opatření Evropské unie, která mají za cíl zajistit na jedné straně zjednodušení právního prostředí a na druhé straně zohlednění zájmů malých a středních podniků v nových právních předpisech. Současně se přijímají opatření zaměřená na zlepšení přístupu k financím, na zjednodušení právních omezení, na usnadnění vstupu na trhy, na podporu podnikavosti, výměny osvědčených postupů, internacionalizace malých a středních podniků a na posílení konzultací a dialogu s organizacemi zastupujícími zájmy MSP. Komplexní politika na podporu MSP dává těmto klíčovým opatřením jednotný, soudržný a průřezový politický rámec.

Malé a střední podniky představují 99 % všech evropských podniků (v ČR 99,85 %) a přibližně 66 % pracovních míst v soukromém sektoru. Jakožto hnací síla podnikatelské sféry, růstu, inovací, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti jsou srdcem evropského hospodářství. Jejich rozhodující úloha pro uskutečňování cílů nového partnerství pro růst a zaměstnanost je obecně uznávána. Je proto nezbytné brát zájmy malých a středních podniků v úvahu na úrovni evropského společenství i členských států a zlepšovat prostředí, v němž tyto podniky působí.
zdroj: http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/business/shortcuts/information-sme/index.html


Strategie Rady Evropy (dále ER) přijatá v březnu 2000 v Lisabonu je postavená na jednoznačném konstatování, že budoucnost Evropy závisí ve všech směrech na tom, jak úspěšní budou evropští podnikatelé, a to zejména malé a střední podniky.
Rozvoj MSP je v centru ambicí Evropské Unie stát se nejdynamičtější a konkurenčně nejzdatnější znalostní ekonomikou na světě, zajišťující stálý ekonomický růst, více lepší pracovní místa a lepší sociální soudržnost. Ze strany ER je proto rozvoji MSP věnována masivní podpora. MSP jsou v moderní ekonomice centrem rozvoje zaměstnanosti a inovační kultury.
Sektor MSP působí příznivě na dynamiku produktivity práce a na růst HDP. Toto působení je zajištěno jednak tím, že jednak nově příchozí a rozvíjející se MSP ve snaze získat podíl na trhu efektivněji využívají disponibilní zdroje a dále zavádějí nové podnikatelské nápady a nové postupy. Z trhu tak vytlačují ty méně úspěšné.

MSP jsou inovátory, líhní nápadů a námětů. Právě tyto podniky experimentují s novými nápady a postupy a stávají se tak významným inovačním kanálem, který předává inovace formou služeb či expertizou i velkým firmám a přispívají tak k jejich inovačnímu potenciálu.
Podle studií z posledních let se ukazuje, že velké firmy přestávají být v inovacích aktivnější než malé. Naopak mezi firmami s 10 až 50 zaměstnanci je téměř polovina z nich inovátory, generátory nových idejí či technologií v oblasti produktů, služeb či procesů.
Za jednu z příčim je považován fakt, že organizační struktura ve velkých firmách vytváří bariéru pro rychlou a efektivní implementaci inovací.
Významným přínosem MSP k produktivitě práce a růstu je jejich příznivý vliv na posilování konkurence. Je známým faktem, že ve vysoce koncentrovaných odvětvích bývá nižší úroveň produktivity práce než v oborech či odvětvích méně koncentrovaných.
Vazba mezi úrovní konkurence na daném trhu a produktivitou je pozitivní a silná. Naopak, nízká konkurence má negativní vazbu s mírou inovací a se stupněm technického vybavení.
zdroj: http://www.emsp.cz/index.php?sec=smsp&pg=2

4.2.1 SWOT analýza MSP
SWOT (viz tabulka 1) je typ strategické analýzy stavu firmy, podniku či organizace z hlediska jejich silných stránek (strengths), slabých stránek (weaknesses), příležitostí (opportunities) a ohrožení (threats), který poskytuje podklady pro formulaci rozvojových aktivit, podnikových strategií a strategických cílů.

4.2.2 Překážky rozvoje MSP

Často zmiňovanými překážkami rozvoje malých a středních podniků jsou úroveň zdanění, administrativní složitost zakládání a provozování firem, přehlednost legislativy a průhlednost právního prostředí, úroveň služeb státní sféry (včetně míry korupce) či míra podnikavosti, které motivují či demotivují vznik, rozvoj a dynamiku nových MSP, jejich inovativní charakter a míru rizika, kterou jsou vlastníci na sebe ochotni vzít.
MSP si obecně stěžují na nedostatek a obtížnou dostupnost rozvojových fondů, omezený přístup k úvěrům, na špatnou platební morálku svých zákazníků (a s ní související málo podpůrné právní prostředí) a omezený přístup ke kvalifikovaným pracovníkům.
Za největší překážku pro rozvoj podnikání považuje více než 10% MSP v Evropě administrativní bariéry. Tento názor je nezávislý na oboru podnikání. Administrativní břemeno pro MSP nespočívá primárně v náročnosti vyplňování formulářů, jejich doručování úřadům a kontaktech s úřady, tedy v počtu a povaze povinných administrativních procedur. Primárně jsou pro MSP zátěží především časté změny, složitost a často i nejasnost předpisů.
Vzhledem k tomu, že MSP nemohou vyčlenit specifické zdroje na zvládnutí těchto aspektů administrativy, jsou zasaženy podstatně více než velké firmy. MSP vynaloží relativně více zdrojů a úsilí na porozumění předpisům a následné shromáždění údajů a jejich přípravu do vyžadované podoby. Nejčastěji se poukazuje na časovou i zdrojovou náročnost procedur vyžadovaných v souvislosti se zahájením nového podniku.

4.2.3 Podpora MSP

Důležitým prvkem podpory malého a středního podnikání jsou organizace, které pomáhají při zakládání, rozvoji či řešení problémů firem. Jednou z nich je Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR), která sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky a živnostníky z celé republiky. Úspěšně prosazuje základní myšlenky z Programu rozvoje malých a středních podniků v ČR, který zpracovala již v roce 2003. Asociace spolupracuje s vládou, jednotlivými ministerstvy a v uplynulých letech iniciovala řadu zákonných opatření, která pomáhají formovat podnikatelské prostředí v naší zemi. AMSP ČR informuje všechny své členy o možnostech spolupráce v rámci EU a poskytuje jim pomoc a konzultace při výběru vhodných projektů.
Nejdůležitější priority pro další rozvoj oblasti malého a středního podnikání, které AMSP ČR prosazuje vůči státním orgánům, lze shrnout do následujících bodů:
• vymahatelnost práva,
• zákonná odpovědnost státu za rozhodnutí svého úředníka,
• zjednodušení daní,
• snadnější přístup k úvěrům.
Asociace uplatňuje prostřednictvím svých členů stanoviska a názory k aktuálním ekonomickým a sociálním problémům projednávaným ve správních a legislativních orgánech a napomáhá tak k vytváření příznivého rámce a klimatu pro podnikání. AMSP ČR vyžaduje na orgánech státní správy trvalý, kontinuální zájem, snahu a odbornou schopnost vytvářet reálnou strategii rozvíjejícího se a životaschopného podnikání a zabezpečování podmínek pro podnikatelský stav v ČR.
zdroj: http://www.amsp.cz/Default.aspx?pageId=2


4.2.4 Vývoj MSP

Pozice malých a středních podnikatelů byla v posledních letech poměrně stabilní. Malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udržují podíl těsně nad 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu.
MSP byli doposud schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. To prokazuje zachování jejich podílu na HDP a vývozu (okolo 35 %), výkonech i vyprodukované přidané hodnotě (nad 50 %).
MSP výrazně převažují z hlediska podílu na zaměstnanosti i přidané hodnotě v pohostinství, ve službách, v obchodě a ve stavebnictví, a to s podílem 80 % a více, v průmyslu a dopravě mají malí a střední podnikatelé přibližně třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty.
Rostoucí a relativně vysoký je podíl malých a středních podnikatelů na celkových
investicích realizovaných v ČR, který již přesáhl 50 % a tento trend pokračuje.
zdroj: http://www.mpo.cz/dokument17476.html

Konec tohoto další léta budou obdobím, ve kterém bude nutné podpořit a urychlit ty změny v sektoru malých a středních podnikatelů, které jsou potřebné k zachování a zvýšení jeho konkurenceschopnosti.
Zvláštní význam má v tomto směru podpora směřující k posilování a rozšiřování skupiny podniků střední i menší velikosti schopných pozitivně reagovat na výzvy, které s sebou přináší značný objem zahraničních investic uskutečněných v České republice do oborů vyžadujících vysoké inovační tempo a globalizační tendence.

Období let 2007 – 2013 nabízí České republice příležitost, která se v podobném rozsahu nemusí již opakovat. Touto příležitostí je značný rozsah prostředků ze strukturálních fondů, které je možné získat.
Pokud budou tyto prostředky efektivně využity k dalšímu posílení infrastruktury podporující podnikání a budou investovány do nástrojů vytvářejících základ pro dlouhodobě udržitelný systém přímých podpor pro podnikatele, jsou schopny pozitivně ovlivnit vývoj sektoru malých a středních podnikatelů i za horizontem roku 2013.

4.2.5 Vize sektoru malého a středního podnikání

Malí a střední podnikatelé budou početně výrazně převažujícím prvkem podnikatelského sektoru. Jako celek budou zabezpečovat zaměstnanost nadpoloviční většiny práceschopného obyvatelstva. Část těchto podnikatelů, zejména střední velikosti, bude úzce spolupracovat s vysoce exportně orientovanými velkými podniky působícími v České republice a v okolních zemích, nebo bude samostatně, případně v aliancích, na těchto trzích působit.
Předmětem činnosti těchto podnikatelů bude výroba nebo prodej výrobků a služeb i s vysokou přidanou hodnotou. Při jejich vývoji budou více než doposud využívat výsledky tuzemského výzkumu a budou pronikat i mimo prostor EU. Vedle těchto podnikatelů budou podnikat drobní a malí podnikatelé v oblasti tvorby software, designu a poskytování poradenství. Celkově se budou tito podnikatelé vyznačovat zvýšenou poptávkou po kvalifikované pracovní cíle.

Početně převažující část sektoru malých a středních podnikatelů budou tvořit malé podnikatelské subjekty s výrobky a službami založenými na kvalitě a designu, které budou též částečně působit na trhu EU a to samostatně nebo v různém propojení na bázi dobrovolného sdružování. Hlavním trhem pro tyto podnikatele však bude trh tuzemský. Budou spolu s mikropodniky působit významně na lokálních trzích v oborech spojených s cestovním ruchem a využitím volného času, ve službách, stavebnictví, vzdělávání a dopravě a budou zabezpečovat dostupné zaměstnání i pro méně kvalifikovanou pracovní sílu.

Hlavními nástroji rozvoje malých a středních podniků budou cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry, úvěry se sníženou úrokovou sazbou a podřízené úvěry, dotace a kapitálové vstupy. Rozvoj infrastruktury pro podnikání bude podporován formou dotací.
Zvláštní důraz bude kladen na podpory vstupu do podnikání a na podpory posilující kapitál malých a středních podnikatelů včetně zajištění dostatečných zdrojů na jejich podporu pro vstup na zahraniční trhy, úvěrů pro výrobní zajištění exportních zakázek a poskytování zvýhodněného pojišťování exportních rizik. Celostátní programy budou financovány s využitím zejména prostředků strukturálních fondů a státního rozpočtu.

Programy realizované regiony budou financovány z prostředků strukturálních fondů a krajů. V případě záruk, úvěrů a rizikového kapitálu budou vytvářeny fondy s účastí veřejných prostředků v souladu s legislativou EU pro jejich tvorbu, správu pohledávek z jejich operací a jejich vypořádání."

Čistý text dosahuje cca 26 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.