1.Postavení sociální psychologie (SoPs) v systému psychologických věd a její vztah k psychologickým i jiným vědám
2.Předmět SoPs

2.1.	Čím se SoPs jako věda zabývá

3.Uveďte některé důkazy o vlivu socio-kulturního prostředí na prožívání a chování lidí a na jejich vývoj
4.Metody SoPs
5.Socializace

5.1.	Definice, složky, druhy (formy) sociálního učení a jeho význam pro utváření osobnosti

5.2.	Modální a deviantní osobnost

6.Postoje - definice, složky, druhy a integrace postojů

6.1.	Základní postoje člověka

6.2.	Změny postojů

6.3.	Kognitivní disonance

7.Interakční, percepční a komunikační složka sociálního styku

7.1.	Sociální interakce jako vzájemný vztah lidí při společné činnosti (součinnosti)

7.2.	Rozdíl mezi vztahem a interakcí

7.3.	Znaky mezilidské interakce - vzájemnost, stimulace, ovlivnění (změna chování)

7.4.	Základní formy součinnosti : koexistence, koordinace, kooperace.

7.5.	Formy (styly) interakcí : soupeření (rivalita), soutěžení, reciprocita, manipulace

8.Sociální percepce - definice, sociogenní filtr, atribuce

8.1.	Chyby při posuzování jiných lidí

9.Sociální komunikace - definice, druhy, prostředky

9.1.	Transakční analýza

9.2.	Fáze komunikace

9.3.	Komunikační prostředky

9.4.	Metakomunikační faktory

9.5.	Komunikování

9.6.	Verbální komunikace

10.Sociální skupiny - definice, klasifikace

10.1.

Sociální interakce

10.2.

Znaky efektivních a tvořivých pracovních skupin

11.Efektivita práce skupiny, fenomém sociálního zahálení, sociální efekt, sociální facilitace a inhibice
12.Pozice a role ve skupinách
12.1.Druhy pozic a rolí

12.2.

Status, Moc a prestiž.

12.3.

Faktory způsobující soudržnost pracovní skupiny.

13.Motivace, Druhy motivů (zájmy, hodnoty, ideály, cíle, potřeby, závislost)
14.Normy chování
15.Konfliktové situace

15.1.

Interpersonální konflikty

15.2.

Intraindividuální konflikty

16.Právní řád a etiketa

16.1.

Kritika, Zásady kritizování

17.Biologické (zdědené, vrozené aj.) a sociokulturní vlivy působící na utváření osobnosti člověka
18.Sociálně psychologické aspekty pracovního prostředí

18.1.

Typy pracovního prostředí a typy modálních orientací osobnosti pracovníků

19.Sociálně psychologické působení faktorů pracovního prostředí
19.1.Materiální podmínky : prostor a jeho řešení, osvětlení, barevná úprava pracoviště, hluk, mikroklimatické podmínky

19.2.

Sociální pracovní podmínky : motivace a zájem o práci, uspokojení z práce, typ pracovní skupiny a vztahy v ní, psychosociální klima, typ řízení

20.Sociální psychologie pracovní činnosti

20.1.

Klasifikace profesí, pracovní operace, therblig, pohybová ekonomie, motivace a zájmy, typy a systémy řízení

21.Sociálně psychologické otázky bezpečnosti práce

21.1.

Práce zakázané mladistvým

21.2.

Snížení úrazovosti

22.Profesiogramy, Profesiografie

22.1.

Druhy profesiogramů

22.2.

Účel profesiografických studií

23.Doplňující otázky
24.Základní pojmy

25.	Uveďte uznávané složky postoje

26.	Charakterizujte aristokratický typ sebevědomí

27.	Charakterizujte pojem asertivní jednání

28.	Charakterizujte jev sociální percepce

29.	Popište sociální koakci a uveďte příklad

30.	Charakterizujte postavení Beta ve skupině

31.	Jak se projevuje hyperkinetická porucha

32.	Čím se zabývají genderové studie

33.	Co znamená difuzní kariéra

34.	Kdo je recipientem informace

"5. Charakterizujte ZDRAVÉ SEBEVĚDOMÍ.

Zdravé sebevědomí je psychický stav, který je doprovázený klidnou vírou v sebe a své schopnosti bez stop podceňování nebo přeceňování.

Utváří se v raném dětství zejména v hodnocení, kterého se dítěti dostává od osob, které jsou pro něj důležité, ale je také produktem sociálního učení (učení posilováním - odměňování žádoucího chování a trestání nežádoucího).

Jeho součástí je nepřítomnost nejistoty, ostychu a rozpaků.

6. Charakterizujte ARISTOKRATICKÝ TYP SEBEVĚDOMÍ.

Aristokratický typ sebevědomí je zvýšené sebevědomí – jeho podstatným znakem je pocit vznešenosti, který vyvěrá z představy o zvláštních mimořádných kvalitách vlastní osobnosti.

Projevuje se v distanci od okolí a relativní nezávislosti na oceňování okolím.

7. Popište DÉMONICKÉ SEBEVĚDOMÍ.

Démonické sebevědomí (sebehodnocení) je zvýšené sebevědomí, které se opírá o představu nadosobní moci, která dotyčného člověka podle jeho přesvědčení určila osudově
za významného a důležitého pro druhé.

Typické bývá pro dominantní a vůdcovské povahy (např. pro politiky, kteří mají sklon ke kultu osobnosti) a setkáváme se s ním také u poruch osobnosti (u psychóz).

8. Popište FURIANTSKÝ TYP SEBEVĚDOMÍ.

Furiantské sebevědomí (sebehodnocení) je navenek zvýšené, ale nepravé (neryzí)
– jedinci takto svým nepravým sebehodnocením často maskují potencionální pocit méněcennosti a neustále svým jednáním přesvědčují sebe i okolí, že jsou dostatečně sebejistí, přičemž ryzí sebehodnocení pouze imitují.

Jedinci s tímto typem sebevědomí jsou zvýšeně citliví na vše, co se týká jejich osoby, jsou snadno zranitelní, urážliví a nedůtkliví – neumějí být přirození, jsou stále ve střehu, aby jejich vystupování mělo efekt.

9. Charakterizujte pojem INCENTIVA.

Incentiva je vnější podnět, který má motivační vliv – motivující hodnota vnějšího podmětu (např. pokud člověk hladoví, stává se incentivou jídlo).

10. Charakterizujte pojem ASERTIVNÍ JEDNÁNÍ.

Asertivita je schopnost prosadit se bez zjevné agresivity, založená na dostatečném sebevědomí – zdravé sebeprosazování.

Asertivní jednání je tedy sebejisté, klidné a vytrvalé, k čemuž patří i dovednost odmítnout to, s čímž nesouhlasíme a umět vyjádřit i záporné hodnocení a kritiku – asertivní člověk se nesnaží být vždy a za každou cenu se všemi zadobře.

11. Co je to IMAGE člověka, produktu nebo firmy?

Image je obraz nějakého objektu, nikoli však ve vizuálním významu, ale v širším smyslu pověsti – souhrn dynamických postojů, představ, očekávání, záměrných dojmů a mínění
o určité osobě, předmětu, zboží, značce, apod.

Image je výsledkem záměrného působení na veřejné mínění.

12. Charakterizujte SOCIÁLNÍ KOGNICI.

Sociální kognice je sociální poznávání (zahrnuje procesy vnímání, představování
a myšlení) – vnímání člověka člověkem"