1.

Mobbing

2.	Případová studie

2.1.	Identifikace problému

2.2.	Identifikace stakeholders

2.3.	Ishikawa graf

3.	Řešení problému

3.1.	Obrana proti mobbingu z pohledu oběti

3.2.	Jak proti mobbingu může zakročit nadřízený

3.3.	Řešení našeho problému

4.	Zamyšlení nad implementací řešení

"Mobbing
Mobbing označuje skryté, rafinované a zákeřné jednání jednotlivce nebo několika osob (nadřízeného pracovníka, kolegy či kolegů), které má za účel znepříjemnit především pracovní život jednotlivce, vyloučit ho z kolektivu, ponížit, znevážit a vynutit si jeho odchod ze společnosti. Toto jednání je systematické, cílevědomé a především opakované.
Na pracovišti dochází k nepřátelským a neetickým formám komunikace a ataku na osobní integritu napadeného. Ten je zesměšňován, pomlouván, podezírán a osočován, jsou na něj vedeny drobné nebo větší útoky či je nadměrně kritizován. Je na něj vyvíjen soustavný tlak bez ohledu na to, jakou činnost vykonává nebo jak se na pracovišti chová. Je výrazně ztěžováno plnění jeho pracovních povinností.

Případová studie
Před půl rokem nastoupila jedna žena (říkejme jí třeba paní Nováková) do nejmenované firmy jako skladnice. Její prací bylo přijímat zboží a materiál. Společně s ní v kanceláři seděla i její kolegyní, která ji zaučovala a další dva kolegové, kteří se starali o expedici. Jeden z nich měl funkci mistra, čili byl výše postavený než-li žena. Tohoto muže znala přes svého přítele, který zde také pracuje, ale již velmi dlouhou dobu.
Po měsíci s ním měla první konflikt. Začal ji okřikovat přes celé pracoviště jen proto, že si na něj dovolila zavolat, aby přišel složit materiál, který zrovna dodavatelé přivezli. Stál kousek od ní, takže jí připadalo zbytečné volat mu přes telefon. Ale tohle nebylo nejšťastnější řešení. Nijak se nebránila a nereagovala na jeho chování, nejspíš to bylo způsobeno tím, že byla překvapená tak prudkou reakcí. Ale na tomhle to neskončilo.
Později začal vyhledávat všelijaké podněty, naprosto bezdůvodné, aby ji mohl nadávat a tím vlastně i šikanovat. Netrvalo dlouho a začal ji pomlouvat před ostatními. Do toho se připojila i její kolegyně, která s ní seděla ve společné kanceláři. Paní Nováková si začala připadat jako člověk, kterému je nutno vysvětlovat a ukazovat všechno tisíckrát. Kolegyně ji začala přehlížet, byla nepříjemná, a když se jí chtěla na něco zeptat, jen stroze odsekla.
Žena časem zjistila, že ji kolegyně naučila jen polovinu věcí, než měla. Díky tomu pak docházelo na pomluvy a nepříjemné řeči kolegů. Mobbing se projevoval především formou konstatování spolupracovníků, že je hloupá, nic neumí, nepomáhá ostatním, je pomalá, může za chyby, kterých se ani nedopustila a vůbec nic nestíhá udělat. Místo toho, aby se pracovnice začala nějak bránit, nerozumně začala pracovat ještě více, bohužel bez výsledku. Všichni pak její pracovitost přehlíželi na každém kroku.
Paní Nováková začala mistra přehlížet a ignorovat, ale to byla chyba. Mistra to ještě víc štvalo a začal jí dělat víc naschválů, ničil jí její osobní věci a v počítači ji měnil údaje. To se však ale nedalo bezpečně prokázat, a tak začala stále více uvažovat o tom, jestli nadále v práci pokračovat nebo raději odejít. Nakonec už ale paní Nováková situaci psychicky nevydržela a po půl roce podala výpověď.

IDENTIFIKACE PROBLÉMU
Hlavním problémem se zde jeví špatné začlenění pracovníka, který je po zdánlivě malé chybě vystaven nepřiměřené reakci spolupracovníka a následovně systematicky šikanován. Ať už se snaží situaci vyřešit jakkoliv, vždy to skončí špatně. Zbytečně pracuje navíc a převážně bez jakéhokoliv viditelného výsledku. Její pracovní nasazení je přehlíženo. Naopak snaha o ignoraci mistra se minula účinkem a ještě více mobbing vyhrotila.
IDENTIFIKACE STAKEHOLDERS
firma, paní Nováková, rodina paní Novákové, mobber, nadřízený, kolegové "

Práce obsahuje schéma.