1.

Úvod

2.	Stručný ekonomický popis ČR a Slovenské republiky

2.1.	Česká republika

2.2.	Slovenská republika

3.

ESA 1995

4.	Národní účty

4.1.

Vývoj HDP

4.2.	Platební bilance

4.3.	Obchodní bilance

5.	Sektorové účty

5.1.	Výdaje domácností na konečnou spotřebu

5.2.	Výdaje vlády na konečnou spotřebu

5.3.	Salda veřejných rozpočtů

6.

Závěr

"2.2. Slovenská republika
Přechod Slovenské republiky, stejně jako té České, k tržnímu hospodářství byl nastartován již před rozdělením, proto v něm vláda pokračovala i po roce 1993. Růst ekonomiky byl však ovlivněn zpomalením potřebných reforem a také korupcí v oblasti privatizace.

Meziroční růst hrubého domácího produktu byl od počátku transformace kolem 6 % do roku 1997, mezi roky 1997 – 1999 pak dosahoval v průměru 4 %. V roce 1998 došlo k mírné stabilizaci ekonomiky, růstu inflace a nezaměstnanosti. Ke konci 20. století došlo ke snížení meziročního růst HDP na 1,5 %. To bylo ale pouze v roce 1999, poté se jeho výše postupně zvyšovala až na hodnotu 6,1 % v roce 2005.
Vývoj inflace byl dosti kolísavý, kdy mezi lety 1999 a 2000 dosahoval výše 10,4 %, respektive 12 %, v následujících letech se však snížil a pohyboval se mezi 3,5 až 8,5 %. Mezi roky 2005 a 2006 klesal až na meziroční hodnoty kolem 2,5 %. Nezaměstnanost je jedním z hlavních problémů Slovenské republiky, mezi lety 1999 a 2004 se pohybovala mezi 16,7 – 19,4 %. Tendence vývoje nezaměstnanosti na území Slovenské republiky je v současnosti klesající.

V minulém roce došlo na Slovensku k výraznému meziročnímu růstu ekonomiky a to zhruba o 10,5 %. Tento růst byl podpořen především zlepšující se ekonomickou situací v předešlých čtyřech letech a také příchodem zahraničních investorů, pro které do té doby nebyla SR tolik investičně atraktivní. Velké množství investic směřovalo do automobilového průmyslu. Největší podíl na tomto průmyslu měli značky Volkswagen, Kia Motors a Peugeot. Míra nezaměstnanosti také díky těmto investicím dosáhla hodnoty 11 % a míra inflace kolem 3 %. I slovenská koruna se v roce 2007 zhodnotila vůči euru o necelé 3 % a vůči americkému dolaru skoro o 13 %. Hrubý domácí produkt se vyšplhal na 497 mld. Sk. Byl podporován zejména domácí a zahraniční poptávkou. Hlavním problémem ale zůstává nepřerušený rozdíl v ekonomickém růstu v rámci jednotlivých regionů země. Nejlépe je na tom Bratislava, nejhůře pak regiony východní a severní.

Sestavováním účtů je pověřen Slovenský štatistický úrad. K tomuto účelu je zřízena celá speciální sekce, nejpočetnější z celého úřadu. Při sestavování se používá metodika ESA 1995. Je zveřejňován buď elektronicky v pravidelných on-line bulletinech nebo v tištěné podobě formou zveřejňovaných týdenních, měsíčních a čtvrtletních bulletinů.


3. ESA 1995
První systém národních účtů, který vznikl na základě snahy o zachycení hlavních toků ekonomických veličin, který by posloužil k celosvětovému srovnání, byl Standard OSN z roku 1952. Nebyl to však závazný dokument, kterým by se státy řídily, podrobným a mezinárodně uznaným se stal až po revizi v roce 1968.
První Evropský systém integrovaných ekonomických účtů byl vydán v roce 1970, první revizí prošel v roce 1978, druhou pak v roce 1995. ESA 1995 představuje modifikaci SNA 1993 a umožňuje zemím EU mezinárodní srovnání jejich agregátů s údaji jiných zemí, využívá se také pro stanovení Maastrichtských kritérií. Na tento systém přecházely od 2. poloviny 90. let všechny evropské státy, včetně České republiky.
Co je vlastně ESA 1995? „Evropský systém národních a regionálních účtů (ESA 1995 nebo zkráceně ESA) je mezinárodně porovnatelný účetní rámec pro systematický a podrobný popis celkového hospodářství (regionu, země nebo skupiny zemí), jeho jednotlivých složek či ukazatelů a jeho vztahů s ostatními hospodářskými celky.“

Systém ESA 1995 se dá rozčlenit na tabulky sektorových účtů, které systematicky popisují ekonomické procesy, zahrnují i rozvahy popisující stavy na začátku a konci účetních období, a input-output tabulky a odvětvové účty, které popisují více výrobní proces a toky ekonomických činností. Pro potřebu určitých údajů je možné sestavit i samostatné satelitní účty, které narozdíl od standardního rámce zahrnují i stavy a toky, které se nedají přesně vyjádřit v peněžních jednotkách.
ESA 1995 používá dva typy jednotek, jednotky institucionální a jednotky místní činnosti, a dva způsoby rozdělení hospodářství. U institucionálních jednotek je to do sektorů a to podle hlavních funkcí, chování a cílů, u input-output analýzy jsou místní činnostní jednotky zařazovány do odvětví a to dle typů činností.
Institucionální sektory může rozdělit na sektory residentů, členěný dále na podsektory Nefinanční podniky, Finanční instituce, Vládní instituce, Domácnosti a Neziskové instituce sloužící domácnostem, a neresidentů. Ten můžeme rozčlenit na podsektory EU a Ostatní země a mez. organizace. Transakce probíhající mezi místními činnostními jednotkami může rozdělit do 4 kategorií, transakcí ve zboží a službách, transakcích rozdělování, finančních transakcí a ostatních toků."

Čistý text dosahuje cca 7,5 strany. Práce obsahuje tabulky a grafy.