1.

Úvod

2.	Správa a druhy daní

2.1.	Daň z příjmu

2.2.	Spotřební daně

2.3.	Daň z přidané hodnoty

2.4.	Daň z nemovitosti a prodeje nemovitosti

2.5.	Sociální daň

3.	Daňové přiznání

4.

Závěr

"Daň z přidané hodnoty

V současnosti existují v Lotyšsku celkem tři sazby daně z přidané hodnoty a to ve výši 18% (základní sazba), 5% (snížená) a 0 procent. Daň je uplatňována na dodávky zboží, služeb, dovozy, spotřebu. Z DPH jsou osvobozeny služby v oblasti vzdělávání, medicínské péče, kultury a dary pro humanitární účely. Vzhledem k vlastnímu specifickému systému zdanění se daň z přidané hodnoty též netýká loterií a hazardních her a finančních služeb poskytovaných bankami a pojišťovnami.

Registrace je povinná pro subjekty, jejichž příjem za zdaňovací období, tj. 12 měsíců, překročí 10 000 lotyšských latů (v přepočtu přibližně 360 000 Kč), přičemž existuje možnost se jako plátce nechat dobrovolně zaregistrovat.

Daň z nemovitosti a prodeje nemovitosti

Výše daně z nemovitosti činí 1,5% a týká se pozemků a budov využívaných pro hospodářskou činnost. Z budov užívaných pro bydlení se neplatí. Správu daně je spravované územní samosprávou, do jejíhož rozpočtu daň též směřuje.

Poněkud nezvyklou daní je daň z prodeje nemovitosti fyzickými osoba v lhůtě prodeje 5 let od jejího nákupu, která je zaměřena proti spekulacím a činí 25% z částky, za kterou je nemovitost prodána.

Sociální daň

Sociální daň má v Lotyšsku výši 33,09% (někdy bývá zjednodušeně uváděno 33%) a Z této částky platí 9 % zaměstnanec a zbylých 24,09 % zaměstnavatel.

Daňové přiznání

V Lotyšsku daňový poplatník musí vypočítávat výši daně sám, ale stejně jako v České republice má pověřený úřad možnost kontroly, zda toto přiznání odpovídá skutečnosti. Zdaňovací období je 12 měsíců, přičemž u velkých společností jsou možné výjimky. V Lotyšsku též existuje možnost elektronického daňového přiznání.

Závěr

I přes dílčí problémy s jeho utvářením a fungováním se ukazuje, že daňový systém v Lotyšsku je funkčním modelem. Podle různých zdrojů je v Lotyšské republice jedno z nejnižších daňových zatížení, v nedávné době však došlo k dramatickému růstu spotřebních daní.

Oproti tomu v České republice se odlišuje v řadě různých věcí, zejména pak v rovné dani z příjmu, ale vzhledem ke geografické a kulturní blízkosti se nejedná o rozdíly zásadních charakteru. V souvislosti v členstvím Lotyšska i České republiky v Evropské unii lze předpokládat, že rozdílů bude spíše ubývat než-li přibývat.

V českém prostředí je v souvislosti s Lotyšskem diskutována nejčastěji právě tamní přímá daň z příjmu, a různi odborníci i politici se přou, do jaké míry mělo právě ona vliv na tamní ekonomický růst a zda by byla úspěšně aplikovatelná i v České republice."