1.	1634-1637 Tulipánová horečka (obchodování s cibulkami tulipánů)

2.	1857 Krize v USA (pád banky Ohio Life Insurance Copany)

3.	1914 – 1923 Hyperinflace (vysoká inflace v Německu, následek 1. světové války)

4.	1929 Velká deprese (krach na New Yorské burze)

5.	1973 První ropná krize (Vyhlášení ropného embarga)

6.	1979-1980 Druhá ropná krize (Následek války Íránu a Iráku)

7.	1991-2006 Japonská krize (Splasknutí spekulační bubliny - velmi nadhodnocen trh s nemovitostmi a akciemi)

8.	1997-1998 Asijská krize (Odliv krátkodobého kapitálu ze země)

9.	1998 Ruská krize (Následek rozpadu SSSR a špatné hospodářské politiky státu)

10.	2000 Dot.com krize (Následek splasknutí spekulační bubliny)

"1. 1634-1637 Tulipánová horečka
Je to první krize, která byla vyvolána globalizací. Tato krize zasáhla hlavně Nizozemí. Spekulačním objektem se staly cibulky tulipánů dopravené z Asie do Evropy. Spekulanti byli tehdy ochotni za ně zaplatit obrovské sumy, v některých případech měly cibulky hodnotu i celého domu. Když se ale podařilo cibulky rozmnožit, spekulační bublina praskla. Následkem toho bylo výrazné zchudnutí obchodních firem, ale i obyčejných lidí.

2. 1857 Krize v USA
Tato krize bývá hodnocena jako první světová krize. Její počátky vypukly 24. srpna v New Yorku pádem banky Ohio Life Insurance Copany, které došly peníze na výplaty vkladů. Následkem jejího krachu byly pády dalších bank a krize se rozšířila i na jiná finanční centra. Příčinou krize byla opět spekulační bublina, zejména obchodování s železničními akciemi a cennými papíry nově vznikajících průmyslových podniků. Po selhání bank se krize přenesla i do jiných sektorů. V důsledku deprese zkrachovalo asi 2500 podniků.
Došlo i k rozšíření krize do Evropy, protože se spekulací na americkém trhu zúčastnili i evropští investoři.

3. 1914 – 1923 Hyperinflace
Hyperinflace byla způsobena německou říší, hlavně způsobem financování první světové války prostřednictvím válečných dluhopisů. Po skončení války neměla německá vláda finance, aby mohla tyto dluhopisy splatit, protože musela navíc platit válečné reparace vítězným státům. Aby se z dluhu dostala, začala ve velkém tisknout nové peníze, kterými dluhy začala splácet. To způsobilo hyperinflaci, která se pohybovala v astronomických hodnotách – až 32 400%(rok. 1923)! To znamená, že peníze ztratily svou funkci uchovatele hodnot. Hyperinflace byla ukončena měnovou reformou a Německo se pak postupně dostávalo na svou předválečnou hospodářskou úroveň.

4. 1929 Velká deprese
Velká deprese byla dosud považována za největší a nejhorší krizi v historii. Její propuknutí definitivně ukončilo zlatá dvacátá léta, během nich hlavně Spojené státy profitovaly z výsledků první světové války. Spojené státy se staly novou hospodářskou velmocí a zažívaly nebývalý hospodářský ekonomický rozkvět až do 29. října 1929, kdy došlo k prasknutí bubliny na finančních trzích.
Vlivem hospodářského růstu dosáhly ceny akcií svého maxima, což zneklidňovalo investory. V roce 1929 začaly ceny akcií zvolna klesat a jelikož byl pokles trvalého rázu, začali akcionáři masově prodávat akcie, což samozřejmě zrychlovalo jejich propad. Tento vývoj akcií vyvolal mezi akcionáři paniku a především malí akcionáři, kteří tehdy vlastnili výrazné procento akcií se pokoušeli prodávat, za každou cenu. Ve čtvrtek 24. října 1929 bylo k prodeji nabídnuto přes 12 miliónů akcií o něž nebyl zájem, protože se jich mnoho majitelů snažilo zbavit za každou cenu. Z tohoto důvodu byla Newyorská burza nucena následující den oznámit krach. Ten vyvolal krach dalších amerických burz, protože se prodej přesunul na tyto burzy. Tento den bývá označován jako černý pátek a je chápán jako den vypuknutí krize.
V důsledku tohoto krachu se de facto zhroutily ekonomiky po celém světě mimo Sovětského svazu. V době krize si mnoho lidí myslelo, že kapitalismus skončil a došlo k přesvědčení, že na vině je demokratický systém. Toho využili hlavně fašisté a komunisté, kteří slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů, což vyústilo ve vznik druhé světové války."