1.

Úvod

2.	Globální klimatické změny – úvod do problematiky

3.	Astronomické a fyzikální faktory ovlivňující klimatické změny

3.1	Orbitální parametry

3.2	Vliv Slunce na klima Země

3.3	Solární cykly

3.4	Změny intenzity slunečního záření

3.5	Vliv kosmického záření na klima

4.	Skleníkový efekt

4.1	Skleníkové plyny

5.	Faktory antagonizující oteplování

6.	Možnosti snižování emisí skleníkových plynů

6.1	Alternativní energetické zdroje

6.2	Jaderné energetické zdroje

6.3	Vodíková alternativa fosilních paliv

6.4	Vodní energetické zdroje

6.5	Další obnovitelné energetické zdroje

6.6	Solární zdroje

6.7	Větrná energie

6.8	Různé další obnovitelné zdroje energie

7.	Sociální aspekty globálních klimatických změn

7.1	Socioekonomické faktory

7.2	Ekonomické faktory

7.3	Sociální faktory

7.4	Politické faktory

8.	Sociální pedagogika a globální změny klimatu

9.

Závěr

"7.3 Sociální faktory
Klimatické změny přinesou s nejvyšší pravděpodobností v blízké budoucnosti (uvažován je horizont desítek let, ovšem k některým změnám může dojít i během kratšího období) také zřejmě mnoho závažných problémů v sociální oblasti. Zhoršující se podmínky v některých regionech mohou vést k rozsáhlým migračním vlnám, vyloučit nelze ani lokální válečné konflikty (války o vodu, potraviny či suroviny). Také rozšíření subtropických či tropických chorob do oblastí, kde se dosud nevyskytovaly, může znamenat velmi závažný problém jak z hlediska humánního, tak veterinárního. I když v současné době se již v médiích toto téma tolik neakcentuje, nelze bohužel vyloučit i události typu celosvětové pandemie některého virového onemocnění.
Migrační vlny znamenají v současném světě vždy závažný problém; OSN rozeznává dva druhy migrantů, krátkodobé a dlouhodobé. V prvním případě se jedná většinou o uprchlíky před aktuálním nebezpečím přírodních nebo jiných katastrof (hlad, válečný konflikt), u kterých se předpokládá, že se po určité době pobytu v hostitelské zemi vrátí zpět do vlasti. Z tohoto důvodu nepředstavují závažnější problém. Složitější je situace u migrantů, kteří se buď nemohou (trvající etnické pronásledování – Dárfúr) nebo nechtějí vrátit do země původu (ekonomičtí migranti, příslušníci různých menšin, politická emigrace). Právě zvýšené nebezpečí migračních vln ze zemích postižených negativními vlivy provázejícími globální oteplování lze očekávat v naší republice.
Zatímco migrační vlny provázející konflikt v bývalé Jugoslávii a v některých republikách bývalého SSSR se podařilo zvládnout vzhledem k tomu , že množství migrantů/žadatelů o azyl bylo poměrně nízké a většina z nich směřovala spíše do západní Evropy nabízející štědřejší sociální systémy, v současné době se naše republika stává pro mnohé migranty cílovou zemí. Některé negativní důsledky se již projevily (etablování ruského, albánského a bulharského organizovaného zločinu), jiné představují závažné potenciální nebezpečí. Občané Ukrajiny pracující u nás suplují nedostatek pracovních sil v některých odvětvích (stavebnictví) způsobený tím, že mnoho našich nezaměstnaných raději pobírá štědré sociální dávky než aby přijali místo s méně atraktivním platem, mohou znamenat problém, pokud se podaří v rámci reforem naše nezaměstnané (cca půl milionu osob) vrátit do pracovního procesu. To může znamenat zvýšenou konkurenci na pracovním trhu a vyvolat značné napětí proto, že stále více Ukrajinců u nás pobývá dlouhodobě a zřejmě by měli zájem usadit se i trvale, pokud by k tomu měli možnost. Vzhledem k jejich ekonomickému přínosu pro naše hospodářství a malým kulturním rozdílům by to nemusel být nijak závažný problém.
Naopak zkušenosti z Francie ukazují vysoké riziko přijímání vyšších počtů imigrantů ze zemí s odlišnou kulturní a náboženskou tradicí. Francie během 60. až 80. let minulého století poměrně benevolentně přijímala imigranty z islámských zemí severní Afriky, bývalých francouzských kolonií. Celkově do země přišlo kolem pěti milionů osob, mnozí s rodinami. Dnes představují závažný problém, poněvadž se nikdy nepokusili o integraci do majoritní společnosti, neuznávají její hodnotový systém a tím se z ní vyčleňují. Potomci těchto lidí, kteří se ve Francii narodili, pak navíc nemají na rozdíl od svých rodičů zájem o práci a poněvadž jsou mimo vliv tradiční arabské společnosti, která by přirozeným způsobem regulovala jejich chování či morálku, znamenají, jak ukázaly nepokoje v minulých letech spojené s eskalací pouličního násilí, také závažný bezpečnostní problém. Současné aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho směřující ke snižování počtu imigrantů nejsou zatím příliš úspěšné, i když mu patrně přinesly vítězství ve volbách; většině národa se již delší dobu zajídají lidé, kteří je buď odsuzují do role nezaměstnaných, když přijímají práci za co nejnižší mzdy (ti, kteří alespoň chtějí pracovat) nebo jen čerpají prostředky ze sociálního systému (mladí, kteří o práci nejeví zájem).
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě nutnosti by ČR mohla sice přijmout určité množství ekonomických migrantů, ovšem že by toto množství, pokud by nemělo způsobit závažnější problémy našemu sociálnímu, zdravotnímu a školskému systému, nemohlo být příliš vysoké.
Zvyšování průměrných teplot může vést – a také pravděpodobně povede – k šíření chorob, dosud běžných v tropických a subtropických oblastech do míst, kde se dosud nevyskytovaly. Výskyt každé choroby, na kterou není populace imunitně připravena, znamená velmi vážné riziko; jako příklad může sloužit zavlečení mikroorganismu Treponema pallidum, původce syfilis, do Evropy v 16. století; důsledkem byla rozsáhlá epidemie, mnoho postižených během krátké doby umíralo, dnes se již Evropané imunitně adaptovali a choroba, i když stále ještě nebezpečná, neprobíhá zdaleka tak závažně (je možné, že se vlivem přirozeného výběru přizpůsobil i původce, přežily kmeny, které nebyly tak virulentní a umožňovaly nemocnému chorobu dál šířit, kmeny které rychle usmrcovaly, byly tak eliminovány). Obdobně drastické dopady mělo na původní indiánskou populaci zavlečení pro Evropany nepříliš závažných dětských nemocí, zarděnek a spály.
Z hlediska možného šíření chorob jsou nejvíce ohroženy opět země s nízkou životní úrovní a nedostatečně vyspělým zdravotnictvím. Ve vyspělých zemích je nebezpečí výrazně nižší."

Čistý text dosahuje cca 36 stran. Práce obsahuje schémata a grafiku.