1.

Úvod

2.	Definice domácího násilí

3.	Formy domácího násilí

4.	Institut vykázání

5.	Kazuistika - popis případu

6.	Prožívání situace klientkou – obětí

"Prožívání situace klientkou – obětí

U klientky se jedná o kombinaci několika forem násilného jednání – psychické násilí, emocionální násilí, fyzické a sociální násilí.

V chování klientky můžeme pozorovat některé základní charakteristiky typické pro týranou ženu:
- klientka má z partnera strach (i když se ještě ve společné domácnosti neukázal, ačkoliv už doba vykázání pominula, klientka se bojí pomsty)
- klientka sice na jedné straně připouští, že takovýto vztah je neudržitelný, přesto však stále jeví o partnera zájem a uvažuje v intencích „kdyby...“, hovoří o něm stále jako o svém příteli, což podle mě značí její nevyhraněný postoj k němu, může značit také přetrvávající iluzi klientky, že jejich vztah trvá dále
- klientka také odmítá akceptovat, že to, co se jí stalo, spadá do definice domácího násilí. Možnými důvody jsou podle mě tyto: klientka buď svůj problém popírá, nebo se za svoji situaci stydí a zdráhá nechat se označit za oběť
- cítí určitou rozpolcenost, na jedné straně si uvědomuje nemožnost soužití s násilnickým partnerem, ale zároveň jej hájí, že je až na občasné výbuchy agresivity naprosto skvělý a dokonalý
- klientka se domnívá, že má smůlu, že pokaždé narazí na podobný typ partnera, dominantního a násilnického, chvílemi uvažuje o tom, že je chyba někde v ní, že muže nějak provokuje (což by se dalo označit za jeden z klasických mýtů z oblasti domácího násilí – tedy že před záchvatem agrese oběť útočníka něčím vydráždí)
- podle mého názoru se u oběti objevuje i naučená bezmocnost (Seligman). Klientka byla vystavena násilnému chování náhle, zaskočilo ji to, protože až do té doby se k ní partner choval mile a neagresivně. Po dalších opakujících se zkušenostech, kdy se jí partner pokoušel zamezit ve styku s jinými lidmi a při porušení jím určených pravidel klientku zbil, klientka dochází do stavu jakési smířenosti se stavem věcí až apatie. Chybí jí motivace a především aktivita, aby se dokázala vymanit ze spirály násilí. Ve finální fázi jí připadá situace bezvýchodná, rezignuje a nepokouší se o žádnou změnu. Podle mě je ovlivněna již nějakou předchozí zkušeností, kterou nepřímo zmiňuje v začátku rozhovoru, naznačuje, že pokaždé naletí stejnému typu mužů.

Důvodů, proč oběť zůstává s agresorem pod jednou střechou, je hned několik. V případě této klientky soudím, že nejsilnějšími důvody byly tyto:
- primárně klientka věřila slibům agresora, že se změní
- osamělost, přítel jí kontroloval telefon a snažil se zabránit styku s dalšími lidmi, je možné, že si klientka ne úplně uvědomila, že se dostává do sociální izolace
- v neposlední řadě svoji roli zajisté sehrál i strach klientky z případné pomsty přítele v případě, že by odešla."

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociální politiky a sociální práce.