1.	Lokalizační předpoklady

1.1.	Přírodní předpoklady

1.2.Kulturně společenské předpoklady, atraktivity rozvoje

2.	Selektivní předpoklady

2.1.	Urbanizační předpoklady

2.2.	Demografické předpoklady

2.3.	Sociální předpoklady

3.	Realizační podmínky

3.1.	Komunikační předpoklady

3.2.	Materiálně technická základna

4.

Sezónnost

5.	Význam destinace

6.	Hlavní střediska cestovního ruchu

"Vodstvo
Většina území bývalého chebského okresu náleží do hydrologického povodí řeky Ohře. Řada z vodních toků byla zařazena mezi významné vodní toky. Charakteristická je například také řeka Teplá vlévající se do Ohře v Karlových Varech. Řeky patří ke středoevropskému typu s nejvyššími vodními stavy v období jarních dešťů a tání sněhu. Nejnižší vodní stavy jsou v období srpen-září. Krátkodobé povodně v období letních dešťů se mohou vyskytnout i na menších tocích jako jsou Svatava, Rotava, Bystřice, Kosový potok aj. Je zde též mnoho příležitosti pro provozování vodních sportů a plavání. Dobré podmínky pro koupání, kempování a rybaření se nacházejí na přehradách Jesenice a Skalka nedaleko Chebu.
Ohře - Pramení ve Smrčinách v Německu a na území přitéká již jako sjízdná říčka u osady Pomezná. Převážně odvodňuje Krušné hory a zčásti severní oblast Doupovských hor. V Litoměřicích se vlévá do Labe. Povodí měří 5 620 km2 a sjížděný úsek je dlouhý 240 km. Horní tok od Chebu má nížinný charakter. Řeka teče pomalu mezi loukami a poli, místy jsou břehy regulované, místy přírodní.
Svatava - Krušnohorská říčka, přítok Ohře, pramení na území Německa a na naše území vstupuje jako potůček. Protéká Kraslicemi, stále směřuje k jihu a v Sokolově ústí do Ohře. Odvodňuje asi 300 km2. Sjížděný úsek měří 28 km. Na horním úseku protéká od státní hranice úzkým údolím, které se u Kraslice rozšiřuje.

Fauna
Fauna Slavkovského lesa je poměrně bohatá. V JZ a střední části se soustřeďuje lovná zvěř, v oborách je chován jelen sika, mufloni a daňci. V malé míře se vyskytuje tetřev hlušec, kdysi velmi hojný. Ve větším počtu se zde zdržují tetřívci. Hojně se vyskytují dravci a sovy. Z drobnějšího ptactva tu žije např. datel černý, strakapoud velký a holub hřivnáč.
Zvláštností je výskyt Sysla obecného na golfovém hřišti v blízkosti Karlových Varů. Je to nejzápadnější lokalita tohoto druhu. Na území Slavkovského lesa leží řada zimovišť netopýrů, z nichž některá patří k nejvýznamnějším na západě Čech. Vzácně se tu objevuje vydra říční.

Flora
Lesy, vesměs smrkové, pokrývají necelých 53 % rozlohy oblasti CHKO Slavkovský les. Přirozené bučiny nebo jedlobučiny či horské smrčiny se uchovaly jen v extrémních podmínkách. Floristicky zajímavé jsou borové lesy, které se vyskytují na skalnatém podkladu rozsáhlého hadcového tělesa. Jde o jeden z největších hadcových komplexů střední Evropy. Na hadci se vyskytuje speciální flóra (sleziník klamný, sleziník hadcový, rožec hadcový). Na hadcových skalkách roste i vřesovec pleťový nebo zimostrázek nízký.
V JZ části Slavkovského lesa jsou četná vrchoviště s porosty borovice blatky a to v keřové i stromové formě. Na rašeliništích je běžná rašeliništní vegetace. Na okolních mokřadních loukách se hojně vyskytuje kosatec sibiřský. Z nepůvodních druhů se ve Slavkovském lese vyskytují porosty bolševníku pýřitého, který se zde rozšířil za druhé světové války. Na prameništích sirnatouhličitých vod najdeme specifickou flóru mechorostů a řas."

Práce obsahuje mapy, tabulky a fotografie. Čistého textu v práci je cca 8 stran.
Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.kr-karlovarsky.cz/Turisticky/priroda/hory/slavkovsky/zivocich_SL.htm, http://www.iriscrr.cz/regiony/zapadocesky_lazensky_trojuhelnik.php, http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=3164, http://www.nuts2severozapad.cz/region/karlovarsky_kraj/.