Úvod

1	Východiska komparační analýzy

1.1	Komparativní ekonomie

1.1.1

Vývoj komparativní ekonomie

1.2	Ekonomický systém

1.3	Vymezení ekonomické výkonnosti

1.4	Metody komparace ekonomických systémů

1.4.1

Metody komparace ekonomických systémů na příkladu HDP

1.5	Kritéria pro komparaci ekonomické výkonnosti

1.5.1

Ukazatel hrubý domácí produkt (HDP)

1.5.2

Ukazatel hrubý národní důchod (HND)

1.5.3

Reálný hrubý domácí důchod (RHDD)

2	Vymezení srovnávaných zemí Visegrádské čtyřky

2.1	Vývoj zemí střední a východní Evropy

2.2	Země Visegrádské čtyřky

3	Komparace ekonomické výkonnosti zemí Visegrádské čtyřky v letech 2004 – 2007

3.1	Komparace ekonomické výkonnosti pomocí ukazatelů HDP, HND a RHDD

3.1.1

Ukazatel HDP

3.1.2

Ukazatelé RHDD a HND

4	Analýza a očekávaný vývoj ekonomické výkonnosti zemí Visegrádské čtyřky

4.1	Shrnutí vývoje zemí Visegrádské čtyřky

4.2	Predikce vývoje zemí Visegrádské čtyřky

4.2.1

Svět

4.2.2

Česko

4.2.3

Maďarsko

4.2.4

Polsko

4.2.5

Slovensko

Závěr

"1 Východiska komparační analýzy
1.1 Komparativní ekonomie

Komparativní ekonomie je relativně mladou a samostatnou analytickou vědní disciplínou, která byla odvozena od světové ekonomiky. Teorie komparace je založena
na základě analýzy a komparace jednotlivých ekonomických systémů a procesů uvnitř těchto systémů (mechanizmu jejich fungování) s cílem interpretovat naleznuté rozdíly,
ale rovněž společné hodnoty.

Výzkum v práci komparativní ekonomie je strukturován v několika rovinách a to jako:
• komparace struktury ekonomických systémů,
• komparace mechanismů fungování ekonomických systémů,
• komparace dosažených výsledků fungování ekonomických systémů.

Kromě pojmů komparativní ekonomie (comparative economics) či komparatistika se ve světě většinou setkáme s pojmem komparace ekonomických systémů (comparative economics systems), který je odvozen z náplně komparativní ekonomie.
Tak jako ekonomové provádějí komparaci jednotlivých zemí s ohledem na jejich odlišnost danou historií, politikou, kulturou, hospodářskými cíli a dalšími specifickými znaky, tak i lidé neustále srovnávají svou životní úroveň a úroveň blahobytu s ostatními lidmi, městy i státy. A komparují tak svůj životní standard s ostatními.

1.1.1 Vývoj komparativní ekonomie

Už v roce 1776 se ekonom Adam Smith ve svém díle „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ zabýval principem absolutních výhod v mezinárodním obchodě. David Ricardo na něj navazuje a nahrazuje tento princip teorií komparativních výhod. Tyto teze představovaly inspiraci pro zrod komparativní ekonomie avšak nelze je označit za skutečný počátek. Za ten lze považovat první polovinu dvacátého století po první světové válce. Na univerzitách v USA se pořádají kurzy a semináře právě o praktickém využití komparace. Jedním s přednášejících byl i John Commons působící na univerzitě ve Wisconsinu.
Avšak byl to sám světový vývoj hospodářství, který dal vzniknout odlišným ekonomickým systémům a právě zde vznikla možnost praktického uplatnění nově vznikající vědní disciplíny. Třicátá léta dvacátého století toho byla příkladem, kdy se začaly projevovat cyklické výkyvy světového hospodářství a především přišla světová hospodářská krize se začátkem v roce 1929. Po druhé světové válce se rozdíly mezi ekonomickými systémy ještě dále prohloubily vznikem dvou protipólů kapitalistického a socialistického světa se svými ekonomickými systémy.
Rozpadem koloniální soustavy a vznikem východního a západního bloku se vytvořily vhodné podmínky pro uplatnění komparativní ekonomiky. Sedmdesátá léta byla příznačná pro přechod na využití metodologie s důrazem na analýzu a její kvalitu pro zajištění reálné komparovatelnosti dat. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století došlo opět k novému uspořádání světa. Dosud bylo hlavním tématem pro komparaci srovnávání tržních a centrálně plánovaných ekonomik, ale rozpad východního bloku a integrační proces v Evropě, Americe, nebo nárůst nově industrializovaných zemí v Asii dává nové podněty, na které bude muset komparativní ekonomika reagovat.

Shrneme- li vývoj na sklonku dvacátého století do několika nových impulzů
pro komparativní ekonomiky jsou to především tyto:

• Postupná transformace světového hospodářství do podoby jednotného tržního hospodářství,
• zvyšující se diferenciace uvnitř tohoto systému, což vede k narůstání rozdílností jednotlivých zemí („chudé a bohaté země“) v závislosti na jejich sociální a ekonomické úrovni,
• rostoucí význam mezinárodních institucí, jejichž cílem je zabezpečování lepší mezinárodní spolupráce, což napomáhá postupné „globalizaci“, kdy lze efektivně řešit ekonomické a sociální problémy dnešního světa."

Práce obsahuje tabulky, schémata a grafy. Čistého textu v práci je cca 32 stran.