Úvod

1	Teoretická východiska dlouhodobé nezaměstnanosti

1.1	Vymezení nezaměstnaných a dlouhodobě nezaměstnaných

1.2	Chování nezaměstnaných

1.3	Rozhodování nezaměstnaných

1.4	Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti

2	Statistická analýza dlouhodobě nezaměstnaných v ČR

2.1	Metodika výpočtu nezaměstnanosti

2.2	Ukazatele nezaměstnanosti

2.3	Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR

2.4	Analýza dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR

2.4.1

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti - srovnání EU a ČR

2.4.2

Míry nezaměstnanosti v ČR

2.4.3

Počet dlouhodobě nezaměstnaných v ČR dle úrovně dosaženého vzdělání

2.4.4

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR dle pohlaví

2.4.6

Počet dlouhodobě nezaměstnaných v ČR dle délky hledání zaměstnání k 2. čtvrtletí 2008

2.4.7

Počet dlouhodobě nezaměstnaných v ČR dle způsobu hledání zaměstnání k 2. čtvrtletí 2008

2.4.8

Počet dlouhodobě nezaměstnaných v krajích ČR k 2. čtvrtletí 2008

3	Možnosti ovlivnění počtu dlouhodobě nezaměstnaných

3.1	Motivace nezaměstnaných zaměstnáním

3.2	Sociální dávky

3.3	Jak řeší dlouhodobě nezaměstnaní svou situaci?

3.3.1

Hledání zaměstnání

3.3.2

Sebevzdělávání

3.3.3

Podnikání

3.3.4

Mobilita pracovních sil

3.3.5

Práce v šedé ekonomice

Závěr

"V České republice je tato problematika aktuální. Bývá zmiňována v médiích, je předmětem diskuzí odborníků a také se dostává do volebních programů a tedy popředí veřejného zájmu. Je spojována se sociálním systémem, politikou zaměstnanosti a granty z fondů Evropské unie.
Vzhledem ke specifičnosti a do značné míry individualismu spojeného s touto problematikou nelze obecně stanovit řešení. Proto cílem naší práce bude charakteristika dlouhodobě nezaměstnaných včetně jejich strategií a statistická analýza situace v ČR. To by mělo přispět k pochopení této skupiny lidí a uvědomit si, jakým způsobem lze využít ekonomické nástroje, které jsou k dispozici, k ovlivnění (redukci) počtu dlouhodobě nezaměstnaných.
Za tímto účelem je práce členěna do tří hlavních kapitol. První z nich se nazývá teoretická východiska dlouhodobé nezaměstnanosti a je rozdělena do dalších čtyř podkapitol, ve kterých se zaměřuje na definování pojmů, chování a rozhodování dlouhodobě nezaměstnaných a na důsledky tohoto jevu. Statistická analýza dlouhodobě nezaměstnaných v ČR je druhou kapitolou. Ve čtyřech podkapitolách se snaží podat aktuální ale i dlouhodobější trend ve vývoji a struktuře dlouhodobé nezaměstnanosti. Poslední, tedy třetí, kapitola označená jako Možnosti ovlivnění počtu dlouhodobě nezaměstnaných se člení na tři podkapitoly. Zde jsou rozebrány možnosti řešení skrze sociální systém, motivaci a například podnikání.

1 Teoretická východiska dlouhodobé nezaměstnanosti

Ekonomie, jakožto věda, má v současnosti velice široké pole působnosti. Při řešení spousty součastných ekonomických problémů jsou využívány jak makroekonomické tak i mikroekonomické poznatky současně. Na pomyslném rozhraní těchto úrovní stojí i ekonomie trhu práce, která se zaměřuje na fungování trhu práce, nástroje, jimiž lze trh práce ovlivnit, a na činitele (zaměstnavatelé, odbory, stát) vystupující na tomto specifickém trhu. V neposlední řadě nutno samostatně (pro zdůraznění) zmínit i zaměření na politiku zaměstnanosti, která skrze aktivní a pasivní nástroje ovlivňuje nezaměstnanost (zaměstnanost) v ekonomice.

1.1 Vymezení nezaměstnaných a dlouhodobě nezaměstnaných

Problematika nezaměstnanosti je v ekonomické teorii řazena na makroekonomickou úroveň. Její podstata tkví v tom, že na trhu práce existuje část nabídky práce, která není uspokojena.
Obecně lze za nezaměstnanou pracovní sílu považovat tu část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem (především časově a kvalifikačně) využita. Dle definice Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, dále jen ILO) z roku 1982 je v podmínkách českého trhu práce nezaměstnanou ta osoba, která je starší patnácti let a ve sledovaném období souběžně splňuje tyto podmínky:
- byla bez práce, to znamená, že nebyla ani v placeném zaměstnání ani nebyla sebezaměstnaná"

Práce obsahuje tabulky, grafy a schémata. Čistého textu v práci je cca 19 stran.