Úvod

1.	Právní úprava mezd

1.1	Funkce mzdy ve společnosti

1.2	Historický vývoj právní úpravy mezd a platů

1.2.1

Situace před rokem 1989

1.2.2

Situace po roce 1989 – mzdová reforma v roce 1992

1.2.3

Zrušení zákoníku práce č. 65/1965 Sb.

2.	Rozdíly mezi podnikatelskou a rozpočtovou sférou

3.	Rozdíl mezi mzdou a platem

3.1

Mzda

3.1.1

Způsob utváření mezd

3.1.1.1

Kolektivní smlouva

3.1.1.2

Pracovní smlouva

3.1.1.3

Jiná smlouva

3.1.1.4

Vnitřní předpis

3.1.1.5

Mzdový výměr

3.1.2

Mzdový systém

3.1.2.1

Tarifní soustava

3.1.2.2

Příplatky ke mzdě

3.1.2.3

Mzdové formy

3.1.3

Naturální mzda

3.2

Plat

3.2.1

Platový tarif

3.2.2

Příplatky k platu

3.2.3

Platový výměr

3.3	Minimální mzda

4.	Charakteristika společnosti MSA, a. s. Dolní Benešov

4.1	Základní údaje

4.2	Historie společnosti

4.3	Charakteristika předmětu podnikání

4.4	Základní organizační struktura

4.5	Personalistika

4.6	Charakteristika zaměstnanců ve vztahu k jejich odměňování

4.7	Dokumenty upravující odměňování zaměstnanců MSA, a. s.

4.7.1

Podnikový katalog prací (kvalifikační katalog)

4.7.2

Kolektivní smlouva

4.7.2.1

Formy mzdy uplatňované ve společnosti MSA, a. s. dle kolektivní smlouvy

4.7.3

Rozhodnutí generálního ředitele k prémiování a odměňování zaměstnanců a. s.

5.	Charakteristika Základní školy dr. Miroslava Tyrše, Hlučín, příspěvkové organizace

5.1	Základní údaje

5.2	Historie organizace

5.3	Základní organizační struktura

5.4	Personalistika

5.5	Charakteristika zaměstnanců ve vztahu k jejich odměňování

5.6	Financování školství

5.9	Vnitřní platový předpis

5.9.1

Předpis upravuje platové poměry zaměstnanců

6.	Porovnání sytému odměňování v příspěvkové organizaci a v akciové společnosti

6.1	Porovnání průměrných výdělků

6.2	Porovnání příplatků

6.3	Struktura mezd a platů

7.	Doporučení

7.1	Návrh zlepšení systému odměňování u THP v MSA, a. s.

7.2	Návrh zlepšení systému odměňování u dělníků s úkolovou mzdou v MSA, a. s.

7.3	Návrh zlepšení systému odměňování u dělníků s časovou mzdou v MSA, a. s.

7.4	Návrh zlepšení systému odměňování na ZŠ dr. Miroslava Tyrše

Závěr

"Kompenzační funkce

S vykonávanou prací mohou být spojeny určité nevýhody (např. práce přesčas, práce v noci, ve výškách, ve zdraví škodlivém prostředí, práce ve svátek). Kompenzační funkce mzdy se pak projeví peněžitým vyrovnáním těchto nevýhod (nejčastěji formou příplatků ne speciálních odměn).

Při uplatňování těchto funkcí je třeba počítat s rozpornými zájmy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Zatímco zaměstnavatelé mají zájem na snižování vlastních nákladů, jejichž součástí jsou i mzdy, a na dosažení zisku, zaměstnanci mají naopak zájem na zvyšování své životní úrovně prostřednictvím růstu mezd.

1.2 Historický vývoj právní úpravy mezd a platů

1.2.1 Situace před rokem 1989

Za socialismu byly mzdové nároky zaměstnanců řízeny státními orgány, a to prostřednictvím obecně závazných mzdových předpisů. Tyto předpisy obsahovaly podrobné tarifní systémy, soustavu mzdových příplatků i mzdových forem. V podnicích docházelo pouze k aplikaci těchto předpisů s určitou volností při volbě mzdových forem a při určování konkrétní výše některých složek mzdy v rámci stanoveného rozpětí. Často docházelo k deformacím mzdových systémů, neboť centrálně stanovené mzdové tarify zastarávaly.

1.2.2 Situace po roce 1989 – mzdová reforma v roce 1992

Přechod k tržnímu hospodářství vyžadoval i nové pojetí mzdy jako ceny práce. Bylo nutné vytvořit takovou právní úpravu, která by umožnila tržní chování všech subjektů s minimálními zásahy státu. Činnost státu měla být v této oblasti omezena především na ochranu mzdy zaměstnanců garantovanou mezinárodními úmluvami.

Liberalizaci mezd předcházela úprava systému kolektivního vyjednávání (předtím zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). Pro uplatnění systému kolektivního vyjednávání o mzdových otázkách bylo nutné zrušit všechny podzákonné normy upravující odměňování v podnikatelské sféře, které odpovídaly systému administrativně centrálního řízení mezd a umožnit zásadní liberalizaci v této oblasti.

V roce 1992 byly založeny dva samostatné a na sobě nezávislé systémy odměňování. Stalo se tak zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku a zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a o odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech.

1.2.3 Zrušení zákoníku práce č. 65/1965 Sb.

K 1. lednu roku 2007 nabyl účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. Tímto zákonem byl zrušen zákoník práce č. 65/1965 Sb. účinný od 1. ledna 1966, tj. celkem 41 let."

Obsahuje tabulky, grafy a schémata. Čistého textu v práci je cca 30 stran.