1.	Koncepční rámec účetní závěrky a její sestavování

1.1	Koncepční rámec IAS/IFRS

1.1.1

Účel a obsah koncepčního rámce

1.1.2

Východiska koncepčního rámce

1.1.3

Hlavní kvalitativní charakteristiky informací v účetnictví

1.2	Cíl a komponenty účetní závěrky

1.2.1

Cíl účetní závěrky podle IAS/IFRS

1.2.2

Komponenty účetní závěrky

1.2.3

Finanční pozice účetní jednotky

1.2.4

Výkonnost účetní jednotky

1.2.5

Pojetí uchování kapitálu

1.3	Obsah součástí finančních výkazů

1.3.1

Účetní závěrka a její sestavování

1.3.1.1

Rozvaha

1.3.1.2

Výsledovka

1.3.1.3

Výkaz o změnách vlastního kapitálu

1.3.1.4

Výkaz peněžních toků

1.3.1.5

Komentář k účetním výkazům

2.	Cíle finančního účetnictví a jeho harmonizace

2.1	Finanční účetnictví a jeho cíle

2.1.1

Vymezení finančního účetnictví

2.1.2

Podstata účetnictví

2.1.3

Věrný a poctivý obraz

2.1.4

Předmět účetnictví

2.1.5

Technika podvojného účetnictví

2.1.6

Cíle finančního účetnictví

2.1.7

Uživatelé účetnictví

2.1.8

Příčiny odlišností ve výstupech FIU

2.2	Proces harmonizace účetnictví

2.2.1

Harmonizace účetnictví

2.2.2

US GAAP

2.2.3

Základní východiska US GAAP

2.2.4

10 stavebních prvků systému US GAAP

2.2.5

Směrnice EU

2.2.6

Aplikace IAS/IFRS v EU

2.2.7

Instituce EU relevantní pro oblast účetnictví

2.2.8

Cíle IASC

2.2.9

IFRS jako mezinárodní GAAP

2.2.10

Vztah mezi IAS/IFRS a US GAAP

3.	Účetní principy a jejich aplikace s akcentem na oceňování

3.1	Účetní principy podle IAS/IFRS

3.1.1

TFV a další principy

3.2	Oceňovací základny podle IAS/IFRS

3.2.1

Základní oceňovací báze

3.2.1.1

Historické ceny

3.2.1.2

Běžné ceny

3.2.1.3

Současná hodnota

3.2.2

Skryté rezervy

3.2.3

Cenové změny

3.3	Účetní pravidla, odhady a opravy chyb

3.3.1

Účetní pravidla a jejich změny

3.3.2

Účetní odhady a jejich změny

3.3.3

Chyby a jejich opravy

4.

Zásoby

4.1	Vymezení zásob

4.2	Oceňování zásob

4.2.1

Náklady na pořízení zásob

4.2.2

LCM a čistá realizovatelná hodnota zásob

4.3	Techniky oceňování zásob vč. ilustrativního příkladu

4.4	Nákladové vzorce

4.5	Dva systémy účtování zásob

4.5.1

Průběžný systém

4.5.2

Periodický systém

4.6	Zveřejnění zásob v účetní závěrce

5.	Dlouhodobý hmotný majetek

5.1	Vymezení dlouhodobého hmotného majetku

5.2	Dlouhodobý hmotný majetek odepisovatelný

5.2.1

Odepisovatelná aktiva

5.2.2

Pojmy ve vazbě na odepisovatelná aktiva

5.2.3

Význam aplikace degresivních odpisů

5.3	Oceňování dlouhodobého hmotného majetku

5.3.1

Ocenění při prvotním uznání

5.4	Kvantifikace odpisů a metody odpisování

5.5	Snížení hodnoty dlouhodobého majetku

5.6	Pojmy ve vazbě na odpisovatelná aktiva

5.7	Ocenění navazující na prvotní uznání

5.8	Účtování o dlouhodobém majetku

5.9	Investice do nemovitostí

5.9.1

Ocenění investic do nemovitostí

5.9.2

Účtování investic do nemovitostí

5.10	Převody mezi kategoriemi aktiv

5.11	Zveřejnění dlouhodobého hmotného majetku v účetní závěrce

6.	Nehmotný majetek

6.1	Identifikace nehmotných aktiv

6.1.1

Identifikovatelnost a ovladatelnost

6.1.2

Nehmotné aktivum samostatně pořízené

6.2

Goodwill

6.3	Nehmotné aktivum vytvořené vlastní činností

6.4	Výzkum a vývoj

6.5	Oceňování nehmotných aktiv

6.6	Zveřejnění nehmotných aktiv v účetní závěrce

6.7	Snížení hodnoty dlouhodobého majetku

6.7.1

Postup testu na snížení hodnoty

7.	Finanční nástroje - vybrané problémy

7.1	Vymezení finančních nástrojů

7.1.1

Finanční aktiva

7.1.2

Finanční závazky

7.1.3

Kapitálové nástroje

7.1.4

Deriváty

7.2	Riziko spojené s finančními nástroji

7.3	Oceňování a účtování finančních nástrojů

7.3.1

Prvotní zachycení finančních nástrojů

7.3.2

Následné přecenění finančních aktiv a závazků

7.3.3

Odúčtování finančních aktiv a závazků

7.4	Zveřejnění informací o finančních nástrojích

8.	Vlastní kapitál - vybrané aspekty jeho zachycování

8.1	Podstata a struktura vlastního kapitálu

8.2	Základní kapitál podle právních forem

8.2.1

Akcie jako kapitálový finanční nástroj

8.2.2

Oceňování kapitálových nástrojů

8.2.3

Změny základního kapitálu akciové společnosti

8.3	Hospodářský výsledek

8.3.1

Zisk na akcii

8.3.2

Vliv dividend na kvantitu a strukturu vlastního kapitálu

8.3.3

Problematika odložené daně

8.4	Zveřejnění informací ve vztahu k vlastnímu kapitálu

9.	Závazky, rezervy a podmíněné závazky

9.1	Podstata, členění a vykazování závazků

9.1.1

Základní pojmy v oblasti závazků

9.1.2

Oceňování závazků

9.1.3

Úročené závazky a výpůjční náklady

9.1.4

Akruální závazky

9.2	Podstata a vykazování rezerv

9.2.1

Specifické případy vykázání rezerv

9.2.2

Účtování rezerv

9.3	Podstata podmíněných závazků

9.3.1

Rozpoznání závazku, rezervy a podmíněného závazku

9.4	Zveřejnění informací ve vztahu k závazkům, rezervám a podmíněným závazkům

10.	Náklady, výnosy a vykazování podle segmentů

10.1	Hospodářský výsledek běžného období

10.1.1

Vymezení běžných a mimořádných položek

10.1.2

Uznání nákladů

10.1.3

Uznání výnosů

10.1.4

Opravy zásadních chyb

10.1.5

Zveřejňování informací ve vztahu k nákladům a výnosům

10.2	Dopady změn kurzů měn

10.2.1

Prvotní vykázání a zaúčtování kurzových rozdílů

10.2.2

Vykazování k následným rozvahovým dnům

10.2.3

Zveřejnění informací o vlivu změn kurzů měn v účetní závěrce

10.3	Podstata státních dotací

10.3.1

Vykazování státních dotací – dva přístupy, dva typy

10.3.2

Zveřejnění informací o vlivu státní podpory a státních dotací

10.4	Podstata a vykazování podle segmentů

10.4.1

Povinně vykazovaný segment a vykazování v matici

10.4.2

Zveřejnění informací o vykazování podle segmentů

11.

Leasingy

11.1	Podstata leasingu

11.1.1

Základní pojmy - leasing

11.2	Finanční leasing

11.2.1

Vykázání finančního leasingu u nájemce

11.2.2

Vykázání finančního leasingu u pronajímatele

11.3	Operativní leasing

11.3.1

Vykázání operativního leasingu u nájemce

11.3.2

Vykázání operativního leasingu u pronajímatele

11.4	Zveřejnění informací o leasingu

12.	Mezitímní účetní výkaznictví

12.1	Podstata a význam mezitímní účetní závěrky

12.1.1

Přístupy k mezitímnímu výkaznictví

12.1.2

Obsah a forma mezitímní účetní závěrky

12.1.3

Zveřejnění informací ve vztahu k mezitímní účetní závěrce

13.	Konsolidovaná účetní závěrka

13.1	Podstata a význam konsolidované účetní závěrky

13.1.1

Základní pojmy - konsolidovaná účetní závěrka

13.1.2

Tři základní koncepce konsolidace

13.1.3

Konsolidační pravidla a systémy konsolidace

13.1.4

Typy vlivů mezi účetními jednotkami

13.1.5

Vymezení konsolidačního celku

13.2	Metody konsolidace

13.2.1

Plná metoda konsolidace

13.2.1.1

Problematika goodwillu při konsolidaci

13.2.2

Ekvivalenční metoda konsolidace

13.2.3

Metoda poměrné konsolidace

13.2.3.1

Základní pojmy - společný podnik

13.2.3.2

Dva formáty poměrné konsolidace

13.2.4

Zveřejňování informací ve vztahu ke konsolid. účetní závěrce

13.2.4.1

Informace o konsolid. účetní závěrce s dceřiným podnikem

13.2.4.2

Informace o konsolid. účetní závěrce s přidruženým podnikem

13.2.4.3

Informace o konsolid. účetní závěrce s přidruženým podnikem

"ÚČEL KONCEPČNÍHO RÁMCE
Jeho účelem je pomáhat při přípravě budoucích IFRS a při posuzování stávajících IAS, má být východiskem pro sestavování národních účetních standardů, pomáhat sestavovatelům účetní závěrky, auditorům a uživatelům při jejich práci, tj. při aplikaci IAS/IFRS, při posuzování účetní závěrky a při výkladu informací obsažených ve finančních výkazech v souladu s IAS/IFRS.

OBSAH KONCEPČNÍHO RÁMCE
Kromě cíle účetní závěrky koncepční rámec obsahuje základní předpoklady jejího zpracování (akruální princip, princip nepřetržité činnosti účetní jednotky) a pravidla (konzistenci vykazování, významnost a agregaci, kompenzaci), která úzce korespondují s kvalitativními charakteristikami účetní závěrky (srozumitelnost, relevanci, spolehlivost a srovnatelnost), obsah, způsob rozpoznání (rekognice) a oceňování základních prvků účetní závěrky (aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady), pojetí kapitálu a jeho uchování, stejně jako charakteristiku uživatelů účetní závěrky.

Východiska koncepčního rámce
Koncepční rámec vymezuje dva základní předpoklady zpracování účetní závěrky – akruálnost a nepřetržitou činnost podniku. S nimi se implicitně počítá, vychází se z nich, kdyby nebyly naplněny, vypadala by účetní závěrka odlišně.
Významným prvkem koncepčního rámce je vymezení podmínek pro uznání toho, co je položkou aktiv, závazků, - potažmo i vlastního kapitálu (jako rozdílu aktiv a závazků), výnosů a nákladů (hovoří ze o rekognici položek účetních výkazů).
Pro aplikaci účetních principů, pravidel a postupů jsou v koncepčním rámci explicitně vymezené kvalitativní charakteristiky účetních informací a oceňovacích bází.

Hlavní kvalitativní charakteristiky informací v účetnictví
Mezi základní kvalitativní vlastnosti informací účetní závěrky patří:

- srozumitelnost
Informace musí být uživatelům srozumitelné, což u nich předpokládá dostatečné znalosti nejen o podnikatelských aktivitách a ekonomických procesech, ale také – a to v neposlední řadě – o účetnictví.

- relevance, která má dva aspekty.
Společné obou stránkám relevance je to, že informace pomáhá uživatelům hodnotit minulé, současné a budoucí události. To je přitom ovlivněno podstatností (určení, která položka bude vykázána samostatně, která pouze zahrnutím do vyšší agregace) a významností (vynechání nebo nesprávné uvedení informace by ovlivnilo ekonomická rozhodnutí uživatelů)."

Práce obsahuje tabulky a schémata. Čistého textu v práci je cca 85 stran