1.	Úvod a cíl práce

2.

Metodika

3.	Vlastní práce

3.1.	Substituty

3.1.1.

Pivo

3.1.2.

Lihoviny

3.1.3.

Likéry a destiláty

3.1.4.

Aperitivy

3.2.	Vládní politika v odvětví

4.

Závěr

"3.1 Substituty
Ekonomie definuje substituty jako konkurenční výrobky, které vzhledem k tomu, že mají podobné vlastnosti, alternativně uspokojují stejnou potřebu. V širším slova smyslu se substitucí nazývá proces vzájemného nahrazování zboží, nebo různých výrobků mezi sebou, jehož účelem je vytvořit takovou jejich kombinaci, aby se dosáhla maximálního uspokojení proměnlivých potřeb ve spotřebě. [2]
Substituty v oblasti vinařství představují širokou škálu veškerých alkoholických, ale
i nealkoholických nápojů. Za základní substituty vína se považuje především pivo, lihoviny, likéry a destiláty a k tzv. „blízkým“substitutům se nejčastěji zařazují šumivá vína a aperitivy.

3.1.1 Pivo
Pivo patří mezi tradiční a oblíbené nápoje. Dějiny piva začínají někdy před 5 000 léty (je tedy starším nápojem než je révové víno). Sumerové připravovali pivo (sumersky “kaš”) z ječných chlebů a ze sladu. Chmel tehdy neznali a tak nahořklou chuť dodávali pivu pražením použitých chlebů v horkém popelu. Koncem 3. tisíciletí př. n. l. už Sumerové uměli vyrábět více druhů piva, vzájemně se lišících obsahem alkoholu i barvou. Dnes je ve světě na 5 000 pivovarů, které vyrábějí 15 000 značek piva.
Pivo je přírodní iontový nápoj. Obsahuje velké množství draslíku a hořčíku a malé množství sodíku. Navíc obsahuje všechny vitamíny skupiny B, především kyselinu listovou, která je jinak pouze v listové zelenině.

Spotřeba piva na obyvatele se v ČR od roku 2000 postupně snižuje nebo stagnuje. Ještě před několika lety byli Češi s průměrem asi 161 litrů na obyvatele o čtyři piva pozadu za největšími konkurenty.

V tradičních pivních zemích jako jsou Německo, Irsko nebo Rakousko, dochází k výraznému poklesu spotřeby tohoto pivního moku. Z posledních dostupných údajů spotřeba piva v Německu letos klesla na rekordní minimum. Každý Němec vypil v průměru 112,5 litru tohoto nápoje, což je o 3,5 litru na hlavu méně než v roce 2006. Na špičce ve spotřebě piva se nadále drží Češi, kteří ročně vypijí v průměru téměř 160 litrů piva. Česko tak odsunulo na druhé místo Německo a Irsko. Třetí bylo Rakousko, kde spotřeba činila 108 litrů na obyvatele. Jsou ale i země, kde zájem o pivo roste, příkladem je Itálie či Maďarsko. Mezi největší zahraniční odběratele českého piva patří: Německo, Slovensko, Velká Británie, USA a Maďarsko.

Největšími výrobci piva jsou Plzeňský Prazdroj, a.s., dále Pivovary Staropramen, a.s.,
a Budějovický Budvar. Pozoruhodným jevem je i růst produkce a spotřeby nealkoholického piva u nás. Je to nejdynamičtěji rostoucí druh piva, činí 1,65 % celkové výroby."

Čistý text dosahuje cca 5,5 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.
Tato práce je významově podobná s prací "Strategický management - hrozba ze strany substitutů a vládní politika v odvětví", dostupná z: http://www.seminarky.cz/-15734. Práce se liší pouze v substitutu 3.1.3., kde místo likérů jsou popisována šumivá vína.