1.

Úvod

2.	Mnich sázavský

2.1.	Stručná historie Sázavského kláštera

2.2.

Obsah

2.3.

Autorství

2.4.	Rukopisy a jejich edice

2.4.1.

Drážďanský rukopis

2.4.2.

Vídeňský rukopis

3.	Kanovník vyšehradský

3.1.

Obsah

3.2.

Autorství

3.3.	Doba vzniku

3.4.	Rukopisy a jejich edice

3.4.1.

Dražický kodex

3.4.2.

Fürstenberský rukopis

3.4.3.

Roudnický rukopis

3.4.4.

Muzejní rukopis

3.4.5.

Břevnovský rukopis

3.5.	Letopisy Kanovníka vyšehradského

4.	Další edice

5.	Dodatky Mnicha sázavského

6.	Václav Vladivoj Tomek

"KANOVNÍK VYŠEHRADSKÝ

Obsah
- navazuje na Kosmovu kroniku aniž by zasahoval do textu.
- jedná se o sepsání dějin vlády knížete Soběslava I., který vládl v letech 1125-1140, ten byl pro autora vzorem dokonalého hrdiny a ve svém díle mu projevuje neomezenou úctu.
- má velký význam, protože zachycuje nejdůležitější politické i veřejné události té doby.
- další věc, která má velký význam i pro určení doby vzniku je popis astronomických jevů.
- autor je přímým účastníkem zapsaných událostí.
- končí podrobným popisem smrti Soběslava I. a jeho oslavným nekrologem.
- po deseti letech po dopsání připojuje neznámý autor k tomuto dílu sepsání počátků vlády knížete Vladislava II., hlavně popis odboje údělného knížete Konráda Znojemského (autor tohoto vypravování měl jisté vztahy ke klášteru sv.Jiří).

Autorství
Oba autoři jsou naprosto neznámí, jsou však předmětem úvah řady historiků.
- Balbín a Pešina považují za autora přímého pokračování Jaroslava, který byl nejdříve kanovníkem pražským a pak se stal mnichem strahovského kláštera.
- Pešina považuje za Jaroslavovo dílo text, který je dnes připisován Kanovníku vyšehradskému, další pokračovaní připisuje jinému pokračovateli.
- Balbín pokládá Jaroslava za autora všeho, co je v kapitulním rukopise, zápisky k roku 1256 nazývá Supplementum Jaroslai, další zápisky připisuje pokračovateli Jaroslavovu.
- Jáchym Krakovský z Kolovrat, první editor kapitulního rukopisu, zastával názor, že toto celé pokračování Kosmovo je dílem dvou autorů, oba byli současníky událostí, o kterých píší, později se přiklání k Balbínovu názoru, že první byl mnichem ze Strahovského kláštera, druhý kanovníkem chrámu svatého Víta.
- Pelzel a Dobrovský, vydavatelé druhé edice, upozornili že domnělého Jaroslava uvádí Hájek v letech 890-1016, a na Strahově není žádný Jaroslav znám v době, kterou Balbín a Pešina uvádí. Vyjádřili názor, že dílo psali dva autoři, první byl kanovník svatovítský, navázal bezprostředně na Kosmu a skončil v roce 1142. Pak navazují výpisky z Jarlochova a Vincenciova letopisu a jiné krátké chronologicky řazené poznámky a období od roku 1249 píše již současný autor.
O samostatnosti první části nikdo nepochyboval, úvahy o autorovi se však různily. Z díla je patrné, že se autor pohyboval v blízkosti Soběslava I. a byl jeho velkým příznivcem a nejspíše byl duchovním. Názory Pelzela a Dobrovského se obecně přijímaly asi jedno století."

Obsahuje velké množství věcných chyb, zvláště ve vlastních jménech.